Rodiny samoživitelek představují narůstající realitu dnešní doby. Církev musí být připravena sloužit neúplným rodinám. Tento článek vám ukáže, jak na to.
Německá pohlednice z roku 1888 nazvaná „Mladá stará žena“ představuje slavný optický klam. Když jsem obrázek uviděl poprvé, seděli jsme se skupinou dětí okolo malého stolku. Zatímco jsem s neochvějným soustředěním studoval obrázek, kolem stolu lítala jako pingpongový míček prohlášení dětí ve stylu: „Nevidím ji. Já ji vidím! Už ji vidíš?“
Na obrázku je současně k vidění mladá i stará žena. Při zběžném pohledu má člověk za to, že hledí jen na portrét mladé ženy v čepci; mladá žena však není tím jediným, co vyplňuje prostor stránky. Při bližším pohledu lze spatřit i kontury starší ženy.
Podívejme se teď očima dětí sedících okolo stolu na příběh z Genesis 21,8–21. Zadívejme se soustředěně a pronikavě a pokusme se na tomto obraze rozeznat obě ženy.
Tu první vidíme na první pohled. Jmenuje se Sára a je plná radosti, protože jí Bůh právě splnil touhu jejího srdce. Po mnoha letech neplodnosti se jí konečně narodil syn Izák. Z jejího portrétu na nás srší radostný smích, který naplnil její srdce i domov, protože právě zažívá naplnění Božího zaslíbení. Její rodinu tvoří kromě ní její manžel Abraham a syn Izák a doprovází je všudypřítomné Boží požehnání a jeho přítomnost.
Druhá žena – Hagar – je na obrázku trochu hůře viditelná. Hagar a její syn Izmael nestojí v příběhu v centru dění. Teologicky vzato se nacházejí na druhé straně barikády. Nepředstavují ideál. Sára má pro ně drsné řešení: „Vyžeň tuto otrokyni i jejího syna, neboť syn této otrokyně nebude dědicem spolu s mým synem Izákem!“ (Genesis 21,10). Hagar se tedy v okamžiku stává svobodnou matkou bez jakékoli opory.
Abraham vystrnadil Hagar a jejího syna ze své rodiny s batohem jídla a džbánem vody. Kapitola končí tím, jak Hagar a Izmael v krizi volají k Bohu o pomoc a on jim potřebnou pomoc poskytne. Není to krásný obraz? Nejedná se o ideální stav, pro mnohé však představuje široce rozšířenou životní realitu.
Pokud jde o rodinu, církev zná její ideální stav. Biblickou rodinnou strukturu tvoří manžel, manželka a děti. Naše přesvědčení o tomto ideálu nás vede k tomu, že investujeme zdroje a využíváme všechny prostředky, jež máme k dispozici, k tomu, abychom takové rodiny podporovali a posilovali. Chceme, aby naše rodiny vzkvétaly a byly zdravé. Na obraze mladé staré ženy však nevidíme jen ideál. Nemůžeme se zahledět pouze do něj. Rodiny samoživitelek představují narůstající realitu dnešní doby. Církev musí být připravena sloužit neúplným rodinám.
Narůstající počet rodičů samoživitelů
Víme, že společnost poslední dobou klade tradiční manželství na kulturní špalek. Měnící se společenské názory a postoje vůči manželství, vztahu osob stejného pohlaví, rozvodů či nezávazného soužití spolu s dalšími vlivy a tlaky uštědřují instituci manželství oslabující rány. Tento úpadek má na tuto instituci zdrcující kulturní vliv.
Za posledních padesát let výrazně poklesl počet uzavíraných sňatků u bělochů, černochů i hispánců. Pokles byl nejvýraznější u černochů. Ještě v roce 1960 žilo v manželství 61 % dospělých černochů. V roce 2008 tento podíl poklesl na 32 %. Mezi bělochy klesla míra sňatečnosti ze 74 % v roce 1960 na 56 % v roce 2008. Trend vývoje v počtu manželských svazků mezi hispánci víceméně kopíroval vývoj u bělochů. V roce 2008 žilo ve Spojených státech jen 50 % sezdaných dospělých hispánců.1
S úpadkem instituce manželství souvisí i nárůst počtu dětí narozených v rodinách svobodných matek.
Změny v manželských vztazích a uspořádání rodiny mají zásadní dopad na život dětí v této zemi. Mnozí již nepovažují manželství za nezbytnou podmínku rodičovství.
Za posledních padesát let dramaticky vzrostl podíl dětí narozených svobodným matkám – z 5 % v roce 1960 na 41 % v roce 2008. Tento trend přispěl k poklesu počtu dětí mladších osmnácti let žijících se dvěma sezdanými rodiči – z 87 % v roce 1960 na 64 % v roce 2008.2
Za posledních 50 let dramaticky vzrostl podíl dětí narozených svobodným matkám – z 5 % v roce 1960 na 41 % v roce 2008.
V podstatě to znamená, že čtyři z deseti narozených dětí žijí v neúplných rodinách. V některých etnických skupinách je pak toto procento ještě vyšší. Neméně zarážející je skutečnost, že zhruba 44 milionů dětí vyrůstá v domácnosti, kde chybí jakýkoliv muž.3
Ženy se stávají svobodnými matkami z celé řady důvodů. Je sice důležité pochopit, jak se do své situace dostaly, ještě důležitější však je pochopit, kým jsou a kam kráčejí. Tyto skutečnosti by nás jako církevní vedoucí a pastory měly vyburcovat k láskyplnému jednání. Nemůžeme se soustředit pouze na model rodiny Abrahama a Sáry. Musíme se rozhlédnout po celé krajině naší služby a spatřit všechny ty Hagary a jejich děti, volající k Bohu o zastání. Je na nás jim pomoci.
Potřeby svobodných maminek
Genesis 21,16 říká: „Odešla a posadila se naproti opodál na dostřel luku, neboť si řekla: Nebudu se dívat na smrt toho dítěte. Tak seděla naproti, pozvedla hlas a plakala.“ Hagařin pláč byl zoufalým voláním o život. V každé její slze se skrývala prosba k Bohu za její potřeby a potřeby jejího syna. My možná slzy svobodných matek nikdy nespatříme. Buďte si ale jistí, že stékají po srdcích a tvářích mnohých z nich.
Každá svobodná matka má poněkud jiné potřeby; nelze předpokládat, že na ně existuje nějaká jednotná šablona. Zde je však přehled nejběžnějších potřeb a problémů, kterým svobodné maminky obvykle čelí.
Finanční tlaky. Leslie, skvělá svobodná matka, patří k vůdčím osobnostem našeho společenství. Když jsem se jí zeptal, jakým problémům čelí, na prvním místě jejího seznamu byly finanční tlaky. Uvedla, že jakmile se stala svobodnou matkou, vyčerpala během krátké doby svůj úvěrový limit. Běžnou součástí života se jí teď stala každodenní rozhodování mezi tím, zda zaplatit účet za topení nebo nakrmit dceru. A když dala dceři najíst, znamenalo to, že doma nebude mít teplo a zhorší si úvěrové hodnocení.
Finanční omezení určují kvalitu zdravotní péče a vzdělání, kterých se neúplným rodinám dostane. Vytvářejí větší náchylnost k rozvoji dalších sociálních problémů a neduhů.
Rozhodování. V úplné rodině mají manželé to požehnaní, že spolu mohou mluvit o problémech a společně se za ně modlit. Matky, se kterými mluvím, vyjadřují frustraci z toho, že musí o všem rozhodovat samy. Tato zodpovědnost těžce doléhá především na ty, které nemají příslušný podpůrný systém ani v širší rodině nebo mezi přáteli.
Čas pro sebe. Svobodné matky jsou po celý den v pohotovosti. Nikdo jim nepomůže, když je třeba vzít děti k lékaři, žádný druhý rodič, který by zašel do školy na třídní schůzky. Mnohé z nich by ocenily jen trochu času pro sebe, kdy vypnou na chvíli od zodpovědnosti za chod své domácnosti, kterou musí řídit úplně samy. Také jim může chybět čas a prostředky na osobní růst a rozvoj.
Rozhovory se syny. Matky samoživitelky vyjadřují frustraci z toho, že nevědí, jak se svými syny mluvit o čistě klučičích záležitostech. Ačkoliv dělají, co mohou, cítí, že na to nemají a uvědomují si, že nikdy nedokážou nahradit autentický rozhovor otce se synem. Není jim příjemné ani to, že jedině ony musí děti stále káznit.
Pomoc v domácnosti. Fran vychovávala své děti jako svobodná matka. Říkala, že ji frustruje, když neví, co má dělat v situaci, kdy střechou zatéká do domu, když neví, jestli automechanika zbytečně nepřeplácí, nebo když shání někoho, kdo by si s jejím synem zahrál míčovou hru.
Tento výčet není v žádném případě úplný. Když budete věnovat čas naslouchání srdcím svobodných matek ve svém sboru i v jeho okolí, poznáte, jaké problémy je trápí… A slzy občas stékají po tvářích nejen svobodným matkám, ale i jejich dětem.
Potřeby dětí
Bůh viděl nejen Hagařiny slzy, ale slyšel i chlapcův pláč (Genesis 21,17). Děti osamělých rodičů mají stejné potřeby jako děti z úplných rodin. Chybí jim však otec, který je podle Bible zodpovědný za to, aby tyto potřeby pomáhal naplňovat. Ve své knize Church for the Fatherless (Církev pro lidi bez otce) uvádím devět biblických zodpovědností, které by otcové měli vykonávat, aby naplňovali následující potřeby svých dětí:
1. Potřeba cítit se ceněný a milovaný. Potřeba citového bezpečí a duševního blahobytu.
2. Potřeba morální výchovy a vedení.
3. Potřeba pocitu identity a sounáležitosti – být součástí milující rodiny a společenství.
4. Potřeba zaopatření plynoucí ze vztahu s otcem, který je dostupný a přítomný.
5. Potřeba poučení a výuky k rozvoji životních dovedností.
6. Potřeba vyučování o Bohu, aby mohli rozvíjet svůj vlastní vztah s Bohem Otcem.
7. Potřeba hranic a zpětné vazby.
8. Potřeba hmatatelného zbožného otcovského (mužského) vzoru.
9. Potřeba bezpečí a prospěšnost toho, že v domácnosti je přítomný otec i matka.4
Rád bych zdůraznil třetí bod – potřebu dítěte zažívat pocit identity a sounáležitosti. I když má dítě tu nejlepší mámu na světě, stále v něm zůstává hluboká touha po potvrzení ze strany otce. Ježíš, Syn živého Boha, obdržel potvrzení od svého Otce už při svém křtu. Bůh tehdy promluvil z Nebe slovy: „Toto je můj Syn, Milovaný, v němž jsem nalezl zalíbení“(Matouš 3,17). Jestliže Ježíš potřeboval potvrzení od svého Otce, oč více potřebují potvrzení děti z domovů, kde není přítomen žádný otec.
Když uvažujeme o problémech a realitě vzrůstajícího počtu svobodných matek, musíme se na jejich situaci dívat optikou vykoupení a vnímat ji jako příležitost, kterou má církev ke službě milosti rodinám, jež jsou blízké Božímu srdci.
Zde je několik způsobů, jak mohou církve sloužit svobodným matkám a jejich dětem.
Služba církve matkám samoživitelkám
Zbavujte matky samoživitelky a jejich děti negativního stigmatu
Většinu svobodných matek tíží pocit viny a studu – ať už oprávněný, anebo ne. Je pro ně těžké navštěvovat církev, kde na ně lidé pohlížejí jako na malomocné. Jako pastoři můžeme k tomuto stigmatu přispět nejen tím, co říkáme, ale i tím, co neříkáme. Sám jsem se provinil tím, že jsem k tomuto pocitu viny a hanby přispíval tím, že jsem se během své služby zmiňoval jen o manželských párech a rodinách a nevyjadřoval Boží lásku samoživitelkám a jejich dětem. Svobodné matky a děti z neúplných rodin musíme uznávat stejně jako úplné rodiny.
Právě proto se občas ve svých kázáních obracím na svobodné matky a dávám jim najevo, že dělají dobrou práci. Jednoduše je povzbuzuji, aby pokračovaly. Už pouhé uznání jim pomáhá odbourat stigmata; pomáhá to vytvářet atmosféru přijetí a nikoliv odsouzení. Prožijí, že jsou součástí příběhu církve. Měli bychom usilovat o to, aby se náš sbor stal pro svobodné matky a jejich děti zónou bez stigmat.
Vytvářejte příležitosti k rozvoji vztahů podpory a péče
V našem sboru se snažíme svobodné matky zapojovat do sítě podpůrných vztahů prostřednictvím malých skupin. Skupina sesterství je určena svobodným matkám všech věkových kategorií. Skupina poskytuje bezpečné prostředí, kde se maminky samoživitelky mohou s ostatními podělit o své specifické bolesti, radosti a frustrace. Toto malé společenství maminkám umožňuje jednou za čas na chvíli vydechnout a nadechnout se čerstvého vzduchu Boží lásky a síly.
Ve sboru také můžete osamělé matky cíleně seznamovat se ženami, které jim dokážou pomoci a podpořit je v jejich těžkých chvílích. Mladá svobodná matka od nás ze sboru, Chabre‘ Vickersová, mi vyprávěla o období, kdy prožívala velký zármutek. Nakonec si promluvila s jinou svobodnou matkou z naší církve jménem Marci. Marci ji dokázala povzbudit a motivovat, aby šla dál. Takové vztahy někdy vzniknou samovolně, skrze Boží vedení, ale sbory by je měly i cíleně zprostředkovávat. Pro dlouhodobou a účinnou službu svobodným matkám a dětem jsou totiž klíčové.
Zajistěte jejich dětem mentoring
Děti ve vaší církvi touží po otcovské lásce. Téměř každou neděli před bohoslužbou nebo po ní mě chce nějaký prcek obejmout a držet mě několik minut v náručí jako rukojmího. Tyto děti ve svém životě hladoví po otcovské postavě. Mentoring nám dává příležitost tuto potřebu naplnit.
Mentoring nemusí být nijak složitý. Děti nehledají geniální mozky, ale někoho, kdo tu prostě pro ně bude. Zmobilizujte vaši mužskou skupinku k aktivitám pro děti z neúplných rodin. Jeden sbor v našem městě například pořádá snídaně pro mládež a děti. Ke každému stolu přiřadí staršího muže. Umožňují dětem, aby se ho ptaly nebo s ním mluvily na jakékoli téma. Povzbuďte muže ve svém sboru, aby si občas brali o dítě navíc. Když se svými dětmi vyrážejí na výlet, ať s sebou čas od času přiberou dítě svobodného rodiče. Řada lidí v našem sboru mentoruje děti v církvi i mimo ni. Mentoring dětem velice pomáhá, stejnou měrou však obohacuje i jejich životy.
Pomáhejte jim růst ve víře
Budujte duchovní život svobodných matek a jejich dětí. Pomáhejte jim růst v Božím slově a prohlubovat jejich vztah s Kristem. Povzbuzujte je, aby naplnily Boží povolání a záměry pro svůj život. Povzbuzujte je, aby se zapojily do služby a staly se pro druhé lidi požehnáním. V našem sboru máme několik svobodných matek, které patří mezi opravdové duchovními pilíře. Nebylo tomu tak od počátku, ale v průběhu let jejich životy postupně rozkvetly. Učte je, modlete se za ně a prokazujte jim lásku.
Církev, která na obrázku spatřila obě tváře
Bob Macgregor je pastorem sboru City Harvest Church ve Vancouveru ve státě Washington. Bob vyrůstal v neúplné rodině s matkou, která trpěla schizofrenií. Jeho příběh je svědectvím o Ježíšově moci a milosti. Jeho cesta v něm a v jeho církvi vyvolala nadšení pro službu neúplným rodinám a svobodným matkám.
1. Vytvořili si databázi. Církev City Harvest Church shromáždila jména všech svobodných matek, které patří do tohoto společenství. Poté uspořádali den bezplatné výměny motorového oleje pro svobodné matky z celého města a okolí, kdy získali jména a kontakty všech matek, které se akce zúčastnily. Poté začali rodiny ze seznamu cíleně oslovovat.
2. Nabízejí dvanáctitýdenní kurzy rodičovství pro svobodné matky. Během jídla při nich sdílejí své příběhy a společně rostou ve společenství, víře a lásce.
3. Pořádají akce nazvané „Dnes je tvůj den, mami!“ Během ní sezvou děti do církve na karneval a maminku nechají, ať si jde koupit něco pro sebe za dárkový poukaz, který jí církev společně s partnerským obchodem věnují.
Když taková svobodná matka uvěří v Krista, církev ji spojí s křesťanskou rodinou, která se s ní spřátelí a začne jí a jejím dětem pomáhat.
City Harvest je církev, která uviděla druhou ženu na obrázku. Teď už všichni vidíme obě tváře. Díky Boží milosti můžeme pomáhat utírat slzy svobodným matkám a jejich dětem a měnit tyto vzácné rodiny, které jsou součástí Boží i naší rodiny.
Poznámky
1 The Pew Research Center: „The Decline of Marriage and the Rise of New Families“ (Úpadek manželství a rozmach nového druhu rodin), 18. listopad 2010, str. 9., http://www.pewsocialtrends.org/files/2010/11/pew-socialtrends-2010-families.pdf (otevřeno 16. dubna 2013).
2 Viz 1, str. 2.
3 The National Fatherhood Initiative (Národní iniciativa pro otcovství): Father Facts (Fakta o otcích), 6. vydání, Germantown, Maryland, 2011, str. 18.
4 Mark Strong: Church for the Fatherless: A Ministry Model for Societies Most Pressing Need (Církev pro lidi bez otců: Model služby postihující nejpalčivější potřebu společnosti), Downers Grove, Illinois: InterVarsity Press, 2012, str. 97.
