Představení Studijní bible s výkladovými poznámkami

V předchozím článku jsme se zabývali hodnotou studijní bible pro pastora, učitele a služebníka v církvi. Pastoři a učitelé přijali od Pána pověření být pilní ve studiu Písma a krmit ovečky, které jim Bůh svěřil do péče. Studijní bible s výkladovými poznámkami disponuje několika nástroji, které jim s naplňováním jejich poslání pomáhají.

Jedním z nástrojů každé kvalitní studijní Bible je představení jednotlivých knih Bible, obsahující jejich základní sdělení a kontext. Jedná se o cenný nástroj, napomáhající správnému pochopení biblických textů. K úvodům biblických knih Studijní bible s výkladovými poznámkami patří:

Informace o autorovi
Hlavní téma knihy
Datum vzniku
Informace o historickém pozadí
Hlavní záměr biblické knihy
Výklad hlavních souvislostí a použitých výrazů
Specifické rysy biblické knihy
Novozákonní naplnění předobrazu či proroctví (u knih SZ)
Plán četby knihy v rámci programu čtení celé Bible během dvou let

Autor

Vědět, kdo je autorem knihy, zejména pokud autorovo jméno není všeobecně známé, pomáhá porozumět kontextu knihy. Například žádné z evangelií není jejich autorem v textu podepsané. V úvodu Studijní bible s výkladovými poznámkami uvádíme přesvědčivé důkazy o tom, proč názvy evangelií skutečně odpovídají jejich pravým autorům. Z jakého důvodu je tak důležité znát autory knih Bible?

Poznání, že Matouš (zvaný dle Marka 2,14 též Lévi) byl jedním z Ježíšových židovských následovníků, rezonuje s jeho častými citacemi Staré smlouvy, zejména v prvních dvanácti kapitolách, kde obhajuje fakt, že Ježíš je zaslíbený Mesiáš. Jan, další z Ježíšových židovských následovníků a nejdéle žijící z původních učedníků, vychází při psaní z poznání, které má z první ruky a zaměřuje se na Ježíše jako Božího syna, věčně přebývajícího v Otcově přítomnosti (Jan 1,1-18). Má se za to, že Marek, pravděpodobně Pavlův pomocník Jan Marek, psal z Petrovy perspektivy a měl na mysli římské čtenáře (povšimněte si absence genealogií). Lukáš, věřící z pohanů, píše (své evangelium i knihu Skutků) římskému úředníkovi jménem Theofil a jeho cílem je představit dobře sestavený a uspořádaný záznam o Ježíšově službě s následným pokračováním v druhé knize, věnované zmocnění Duchem svatým a vyjití církve do nežidovských oblastí světa.

Když při čtení každého z evangelií máme na mysli, kdo a s jakým primárním cílem ho napsal, pomůže nám to lépe porozumět tomu, proč Ježíšův život a službu zachytil právě tak, jak to udělal.

Téma

Shrnutí hlavního tématu biblické knihy pomáhá čtenáři pochopit, jakým způsobem Duch svatý pisatele inspiroval k zjevení důležitých aspektů Božího jednání s lidmi. Každý z autorů evangelií prezentuje Ježíše z jiného úhlu pohledu a poznání. Matoušovo evangelium představuje Ježíše jako Mesiáše. Marek ho představuje jako činitele zázraků, Lukáš jako Spasitele, který je Bohem a člověkem současně. V Janovi vidíme Ježíše jako Božího syna. Skutky jsou skvělým pokračováním Lukášova evangelia, zaznamenávajícím šíření poselství o Ježíši skrze mocné jednání Božího Ducha od Jeruzaléma „až po nejzazší konec země“ (Skutky 1,8).

Téma knihy Genesis zrcadlí první slovo hebrejské Bible (bereshith, což znamená „na počátku“), a zdůrazňuje, že se jedná o knihu počátků. Genesis zaznamenává počátky existence materiálního světa, lidské historie, hříchu, kultury a smluvního společenství, prostřednictvím něhož má v budoucnu přijít Mesiáš.

Informace o pozadí a záměru

Informace o pozadí a záměru knihy člověku pomáhají k rychlému pochopení toho, jak daná část Písma zapadá do celkového Božího plánu. Z biblických textů například vyčteme, že Daniel i Ezechiel byli odvlečeni do babylónského zajetí. Pocházeli však z jiných rodinných pozadí. Daniel z královského rodu (Daniel 1,3), a proto mu bylo umožněno sloužit na královském dvoře. Ezeichela odvlekli později a jako člověk prostého původu žil v zajetí jako běžný občan. Oba tito proroci byli silně ovlivněni službou staršího proroka Jeremjáše. Všichni tři sloužili v době nejtemnější kapitoly izraelských dějin. Všichni tři přinášejí důležitá poselství a předvídají čas opětovného obnovení Izraele. Prorokují i o trestu, jenž dolehne na ty národy, které se k Izraeli zle zachovali nebo se radovali z jeho neštěstí.

Přehled

Přehled biblické knihy je stručným bodovým shrnutím jejího poselství po jednotlivých kapitolách a verších. Přehled knihy Skutků například ukazuje, jak v jednotlivých kapitolách knihy postupně došlo k naplnění Ježíšova proroctví ze Skutků 1,8. Přehledy knih čtenářům opět pomáhají již před četbou pochopit jejich hlavní obsah a přinášejí seznam důležitých odkazů pro další dodatečné studium.

Specifické rysy

Sekce nazvaná „Specifické rysy“ přináší důležitý přehled informací, doplňující celkovou strukturu dané knihy. Například u Genesis tyto specifické rysy přinášejí výčet sedmi skutečností podtrhujících, že 1. Mojžíšova kniha rozebírá stvoření vesmíru, počátky Mesiášova rodokmenu, události, jež o mnoho let později vedly k exodu a význam Izraele jako národa, který měl být zdrojem požehnání pro celý svět (Genesis 12,1-3). Nová smlouva začíná Matoušem a stejně jako Genesis ve Staré smlouvě má i tato kniha svých sedm specifických rysů. Matoušovo evangelium je nejuspořádanějším systémem Ježíšovy nauky a služby, silně se opírá o verše Staré smlouvy, jimiž představuje Ježíše jako dlouho očekávaného a Písmem předzvěděného Mesiáše. Matouš se zaměřuje na Ježíšovo učení o Božím království a o tom, jak toto království v posledních časech přemůže zlo. Matouš představuje také jediné evangelium, které hovoří o ustanovení církve (Matouš 16,18 a Matouš 18,17). Stejně jako byl Abraham požehnáním pro národy, má se i církev stát požehnáním celému světu skrze kázání o Ježíši a činění učedníků (Matouš 28,16-20).

Novozákonní naplnění

Starozákonní knihy mají dodatečnou sekci navíc, která se zabývá naplněním starozákonních proroctví v Nové smlouvě a podtrhuje tak vzájemnou provázanost Starého a Nového zákona. Pavel zdůrazňoval svému synovi ve víře, Timoteovi, důležitost toho, aby církev jeho doby vyučoval tomu, jak hledat teologické prameny pravdy napříč celou Biblí (viz 2. Timoteovi 3,16–17). Na poselství 2. listu Timoteovi potřebujeme tím spíše pamatovat dnes, kdy máme k dispozici oba zákony. Timoteus musel ve své době ještě vyučovat převážně ze Starého zákona. Důležitost této informace je zjevná například při pohledu na počet novozákonních citací z Žalmů (186 citací, což je nejvíce ze všech starozákonních knih). Žalmy přinášejí rozsáhlý seznam zmínek o Ježíšově službě zaznamenané v Nové smlouvě.

Plán četby Bible

Stálý plán četby Bible je důležitou součástí růstu a duchovního rozvoje křesťana. Plán četby u každé knihy napomáhá k systematické četbě celé Bible během dvou let. Existuje i jiná možnost, jak přečíst Bibli v jednom či dvou letech. Tento plán se nazývá „Celá Bible během jednoho roku.“ Průvodce tímto plánem najdete na konci Studijní bible s výkladovými poznámkami mezi Indexem tematických ukazatelů a Konkordancí. Plán četby celé Bible během jednoho roku zahrnuje rozvrh každodenní četby ze Staré i Nové smlouvy. Zároveň jej lze transformovat i na plán četby Bible během dvou let, pokud si ranní verše přečtete během prvního roku a večerní během druhého.

Osnova

Závěrem se dnes podíváme na první sekci úvodů biblických knih, kterou je Osnova. Ta představuje skvělý nástroj pro rychlý pohled na celou knihu a může být výborným pomocníkem při přípravě kázání či vyučování. Jednou z teologicky nejbohatších knih Nové smlouvy je List Římanům. Třetí bod jeho osnovy předkládá tři mimořádně důležité a silné výroky týkající se svobod, které jsme v Kristu obdrželi. Za prvé, všichni křesťané se s hříchem vypořádají jedním ze dvou způsobů – buď ho úspěšně přemůžou anebo jím budou přemoženi. Poznání, že díky tomu, co Kristus vykonal, již nejsme otroky hříchu, představuje pravdu, jež křesťany z otroctví hříchu osvobozuje. Připomínka této mocné skutečnosti člověku pomáhá žít ve svobodě od otroctví, které hřích dříve v našich životech působil. Stejně důležité je vědět, že jsme byli osvobozeni i od odsouzení. Ďábel se nás bude snažit tvrdě obviňovat a strhávat do pocitu, že musíme o spravedlnost trvale zápasit, jen aby nám zabránil žít ve svobodě, kterou jsme v Kristu přijali. Poslední bod nám připomíná, že jsme byli osvobozeni k životu pod vedením Ducha svatého, který naše srdce i mysl udržuje v zaměření na věčné hodnoty, daleko od hříšného chování (Galatským 5,16).

Mnohé z těchto sekcí obsahují i odkazy na další články, mapy a tabulky, zvýrazněné velkými písmeny, a poskytují tak další vynikající materiál k dodatečnému studiu.

Příště budeme v představování Studijní bible s výkladovými poznámkami pokračovat. Podíváme se na užitečnost nadpisů oddílů, odkazového systému, studijních poznámek pod čarou a studijních článků.