Prvních několik měsíců roku 2020 přineslo do světa krizi. Globální pandemie nemoci COVID-19 zasáhla všechny roviny společnosti, ovlivnila způsob našeho života, mezilidské vztahy i každodenní chod církve.
Nový druh koronaviru doléhá bezprecedentním způsobem na naše zdravotnictví, sociální vztahy, ekonomiku i na duchovní život církví. Poté, co nebylo dovoleno scházet se osobně, církve se rychle adaptovaly a změnily způsob své práce na online přenosy doplněné o osobní pastýřskou péči.
Většina církví pocítila ještě jeden dopad pandemie: pokles finančních darů věnovaných církvi a na dobročinné účely. Tato – finanční – krize postavila do popředí otázku moudré správy církevních financí.
Klíčová otázka v té souvislosti zní: pokud vaše finanční závazky převyšují vaše příjmy, komu přednostně zaplatíte? Tato velice praktická otázka úzce souvisí s etikou.
Žalm 37,21 říká: „Ničema si půjčuje, ale nesplácí. Spravedlivý se slitovává a dává.“ V Římanům 13,7 pak stojí: „Dávejte každému, co jste povinni [dlužni].“
Máme zodpovědnost dodržet své závazky vůči firmám, zaměstnancům a rodinám. Zároveň víme, že čas od času čelíme ekonomické realitě, která nás nutí do těžkých rozhodnutí, na co vynaložíme naše peníze. Platí to jak pro naše osobní, tak i církevní rozpočty.
Většina církevních rozpočtů sestává ze čtyř základních kategorií výdajů: provozní náklady, výdaje na službu, mzdové náklady a úspory.
Provozní náklady zahrnují splátku hypotéky či nájemné, energie a údržbu. Do výdajů na službu patří rozpočty jednotlivých služeb a církevních oddělení, podpora misionářů, evangelizace a dobročinnost. Mzdové náklady obsahují mzdy, daně a benefity. Úspory jsou peníze, které si odkládáte stranou na budoucí projekty, a rezervy pro případ nečekaných výdajů.
Co když ale v čase krize nemáte dostatek peněz na to, abyste poplatili všechny své výdaje a dali každému, co jste povinni? Zaplatíte prioritně hypotéku nebo zaměstnance? Koupíte jídlo, abyste nakrmili hladové vašeho města nebo zachováte měsíční podporu, kterou jste slíbili svým misionářům?
Na tyto těžké otázky neexistují snadné odpovědi. Ve skutečnosti je každá konkrétní situace jedinečná, a proto na ně neexistuje ani univerzální odpověď a jediné správné řešení použitelné pro každou místní církev.
Existují však jisté obecné principy, na něž je dobré při zvažování takto těžkých rozhodnutí pamatovat.
Zachovejte klid. Nepanikařte. Člověk málokdy učiní správné rozhodnutí v okamžiku, kdy ho ovládl strach. Jsou to významná rozhodnutí, která ovlivní skutečné lidi a dotknou se chodu jejich rodin. Proto učiňte závazek, že přijmete uvážlivé rozhodnutí a nebudete jen pod tlakem reagovat na okolnosti.
Poraďte se. Málokdy učiníte správné rozhodnutí, když jste na to sami. Přísloví 15,22 říká: „Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční“ (ČEP). Poraďte se s člověkem, jehož obchodním schopnostem důvěřujete. Ujistěte se, že mluvíte i s lidmi, kteří mají důvěrný vztah s Ježíšem. V těchto situacích je dobré spojit věcný a duchovní přístup a zapojit do rozhodování fakta i víru.
Odřízněte zbytečné výdaje. Odložte veškeré zbytné platby. Platí váš sbor někomu za sekání trávníku, údržbu budov, kabelovou televizi či další vymoženosti? Bez řady podobných služeb se dokážete obejít a ušetřit peníze na důležitější výdaje.
Pozastavte platby navíc. Platíte pravidelně z vlastní iniciativy vyšší splátky hypotéky či jiného dluhu? V ekonomicky náročných obdobích můžete veškeré platby navíc pozastavit a vrátit se k nim v lepších časech.
Udržte misijní náboj. Krize nás nutí zaměřovat se na to, co je pro naše sbory nejdůležitější. Investování do hmatatelné pomoci potřebným lidem v našem městě a regionu a setrvávání na polích světové misie představují samotný základ toho, kým jsme. Místní i světová misie tedy musí zůstávat na vrcholu našeho žebříčku priorit. Pokud ji tam zachováme, Bůh nás požehná.
Použijte finanční rezervu. Mnoho sborů má stranou rezervu na horší časy a klade si otázku, zda je ten pravý čas na to ji vyčerpat. Ano, horší časy přišly. Použijte svou rezervu na pokrytí všech základních výdajů, splátku dluhů a mzdové náklady. Právě k tomu je tato vaše rezerva určena.
Buďte kreativní. Zaplatit výdaje nemusí vždy znamenat „všechno nebo nic“. Můžete vašemu dodavateli nebo zaměstnanci v době krize zaplatit polovinu nebo dvě třetiny částky namísto toho, abyste mu nedali vůbec nic? Jakkoli bolí vědomí, že nezvládnete zaplatit sto procent, rozhodně je lepší uhradit váš závazek alespoň částečně.
Komunikujte. V době finanční krize by se mělo komunikovat raději více než méně. Předtím, než se rozhodnete někomu nezaplatit, sdělte mu to nejprve v osobním rozhovoru. Zavolejte a pokud to půjde, domluvte si osobní schůzku. Vysvětlete, s jakými obtížemi se potýkáte. Ujistěte, že zaplatíte, ale že se potřebujete společně domluvit na nějakém reálném splátkovém kalendáři. Během krize jsou lidé často pružní a ochotní si vzájemně pomáhat.
Bavíme se o situaci, která nikdy nebude mít ideální řešení. Budete čelit těžkým volbám a etickým dilematům. Ačkoliv se ve svých článcích snažím přinášet jasné odpovědi, řešení a východiska, na tuto situaci jednoznačné paušální odpovědi jednoduše neexistují.
Jedno ponaučení bychom si však z této krize odnést měli: musíme žít za všech okolností tak, abychom sice pokrývali své potřeby, ale v dobách hojnosti vytvářeli rezervy na horší časy. I to je otázka etiky.
Příběh starozákonního Josefa poukazuje na moudrost spočívající ve využití let hojnosti k vytvoření zásob, které nás přenesou přes chudší období. Je naší etickou zodpovědností takové zásoby ve formě finančních rezerv tvořit.
Je mi jasné, že vám tato má rada v současné chvíli nepomůže. Vezměte si ji však prosím do budoucna k srdci a pracujte na následujících cílech:
- Sestavujte váš rozpočet tak, že budete utrácet jen devadesát procent příjmů minulého roku a vytvoříte si desetiprocentní rezervu. Pokud vaše příjmy oproti loňskému roku nakonec vzrostou, vzroste i vaše rezerva a budete moci více investovat do služby. Pokud však neporostou, a naopak mírně poklesnou, pořád budete schopní dostát svým závazkům.
- Vytvořte rezervní fond pro čas hlubší krize, pravidelně do něj spořte a střezte ho.
COVID-19 není první ani poslední krizí, která rozbouřila hladinu světového ekonomického systému. Ačkoliv si krize nepřejeme, faktem je, že přicházejí. Uprostřed té současné se posuneme vpřed, pokud si z ní odneseme cenné lekce z oblasti správy financí a do budoucna se v ní zdokonalíme. Pokud to uděláte, příští krize vás nezaskočí a budete na ni předem připraveni.
