Síť Božího království: Učme se od Ježíše budovat vztahy

„Pastorům absolutně chybí obchodní dovednosti.“ Podobné výroky slýchávám dost často na to, aby mě ještě překvapovaly – i když mě pořád dokážou nazlobit. Tak příkré, plošné hodnocení mé profese ve mě obvykle vyvolá obranný komentář. Na druhou stranu je skutečně pravdou, že pokud chci být poslušný svému povolání ve službě a docílit v něm ty nejlepší výsledky, potřebuji soustavně pracovat na svém rozvoji, včetně obchodních dovedností.

Existuje konkrétní oblast obchodních dovedností, která má obrovský potenciál zlepšit výkon Božího služebníka – budování sítě vztahů (networking). Nikdo nedokáže úspěšně řídit jakýkoli druh obchodní či neziskové aktivity, aniž by pracoval na budování sítě vztahů, díky nimž dá o svém zboží a službách vědět lidem, kteří je potřebují. Pro službu církve to platí právě tak jako pro kteroukoli jinou oblast, ne-li více. Budování sítě vztahů totiž patří k přirozenosti Božího království. Chceme-li být v Božím království úspěšní, musíme si dobře osvojit dovednost budovat vztahy.

Chceme-li být v Božím království úspěšní, musíme si dobře osvojit dovednost budovat vztahy.

Po řadu let jsem se věnoval studiu a rozvíjení dovedností spojených s budováním sítě vztahů, abych co nejefektivněji naplňoval své povolání ke službě. Potom jsem napsal knihu Síť Božího království: učme se od Ježíše budovat vztahy, abych se o své poznatky podělil s ostatními a pomohl je vystrojit k větší efektivitě služby Kristu. Následující výňatky z mé knihy vám předloží duchovní, teologické a praktické důvody, proč se stát mistry v budování sítě vztahů.

Síť Božího království

Ježíš řekl, že „království Nebes je podobné síti“ (Matouš 13,47). Metaforické vyjádření z Podobenství o síti nabírá specifický význam v dnešním světě internetu, Facebooku, Twitteru, Pinterestu, Instagramu, sítí pro spolužáky, e-mailů, textových zpráv a dalších nástrojů sociálních sítí. Angličtina má na rozdíl od většiny ostatních jazyků speciální slovo pro vztahová spojení podobající se síti: networking („síťování“ či „budování sítě“). Toto slovo je metaforickým popisem sítě vztahů a je nápomocné pro naše správné pochopení Ježíšových slov: „Království Nebes je síť vztahů.“ Velice se mi to líbí a rád hovořím o „síti Božího království“.

Podle Ježíše je jeho království Boží sítí vhazovanou do světa. Síť zachycuje dobré i špatné ryby. Upřímní i neupřímní lidé, praví věřící i nevěřící spolucestující – chytnou se do ní všichni. Boží království zachytí spoustu lidí. Jak uvidíme dále, někteří se nakonec sami stanou součástí sítě. Při skonání věku Bůh vytřídí, kdo k němu patří, a kdo ne.

Podobně jako rybáři v novozákonní době trvale pracovali na svých sítích, také Bůh soustavně pracuje na zkvalitňování sítě Království – tkaním ji zvětšuje a opravuje v ní trhliny, aby dokázala zachytit stále více ryb. V jiném podobenství Ježíš svým učedníkům řekl: „Pojďte za mnou a učiním, že se stanete rybáři lidí“ (Marek 1,17). Učedníci Ježíše Krista slouží jako jeho rybáři – ve skutečnosti jsou sítí, kterou rozhazuje, aby zachytil více lidí.

Pokračujeme v Ježíšově práci

Ježíš pro své učedníky zamýšlel, aby dělali více zázraků, více evangelizovali a získali pro Boží království více lidí než on během svého pozemského života. Ježíšovi učedníci od jeho smrti pokračují v jeho díle již po dvacet století. Numerický přehled jejich „rybářských úspěchů“ a zázraků vysoce převyšuje celkový počet lidí, které během svého pozemského života oslovil Ježíš. Veškerá čest, sláva a uznání patří samozřejmě Ježíši – je to on, kdo napříč staletími své dílo vykonává skrze nás. On také sklidí veškerou úrodu. My jsme koneckonců jeho rybářská firma. Ať už nám nějaká ta velká ryba vyklouzla nebo malé rybky málem propadly oky sítě, všechny ryby, které nakonec v síti dopravíme k jeho břehu – všechen náš „čistý zisk“ – patří jen a jen jemu.

Ježíš pro své učedníky zamýšlel, aby dělali více zázraků, více evangelizovali a získali pro Boží království více lidí než on během svého pozemského života.

Je-li Boží království sítí, je primárně rybářskou sítí. Boží království neaspiruje na přebírání role pozemských vlád, byznysů, rodin, škol, pracovních odborů, nemocnic ani jiných společenských institucí. Síť Božího království existuje kvůli rybaření. Ačkoliv Boží království ovlivňuje každou oblast našich životů, nebude nikdy opravdově odrážet Boží vládu v našich životech, jestliže se nezapojíme do Královy mise vyhledávat a zachraňovat ztracené. Síť Božího království je tu proto, aby smiřovala ztracené lidi s Bohem, který je miluje. Hlavním záměrem sítě vztahů v Království je přivádět lidi k Ježíši.

Síť Božího království je tu proto, aby smiřovala ztracené lidi s Bohem, který je miluje.

Boží království je zjevné, kdykoliv se pod Kristovým vedením shromáždí jeho lid vzájemně propojený skrze Ducha svatého, který činí Krále Ježíše přítomného v každém z nás. Boží království je tedy zároveň viditelné i neviditelné. Zviditelňuje ho Ježíšova přítomnost pracující skrze jeho lid. Podobenství o síti (či „síťování“) vykresluje Boží království jako síť lidí – pevnou síť mezilidských vztahů.

Proč právě rybáři?

Napadlo vás někdy, proč Ježíš za své učedníky povolal tolik rybářů? Věřím, že je to proto, že byli zběhlí v práci se sítěmi.

Teď se nepokouším o nějaký hloupý vtip. Myslím to vážně. Rybáři byli tím druhem lidí, které Ježíš potřeboval. Když si je vybral, Ježíšovi učedníci jistě zpočátku mnoha věcem nerozuměli. Nikdo z nich nebyl skvělým teologem, vynikajícím spisovatelem, zkušeným veřejným řečníkem ani psychologickým poradcem. Nevystudovali žádný odborný předmět na dnešních biblických univerzitách a seminářích. Měli však jednu neoddiskutovatelnou kvalifikaci: uměli vyrábět sítě.

Doslovně vzato, Petr a jeho přátelé věděli, jak pracovat s rybářskými sítěmi. Uměli je utkat, vrhnout ze strany lodě do vody, pracovat s nimi ve vodě, vytáhnout zpět do člunu a uměli je také spravovat a udržovat po skončení jejich celodenní práce. Uměli ale ještě něco důležitějšího.

Pokud jste chtěli v Izraeli prvního století provozovat úspěšnou rybářskou živnost, vyžadovalo to více než práci se sítěmi. Rybáři se neobešli bez sítě vztahů. Kromě práce s fyzickou sítí museli zároveň pracovat v týmu. Dokázali ryby odvézt na trh a prodat je. Uměli najít lidi, kteří jejich zboží zavezou do vnitrozemí, kde je prodají tamním lidem. Rozuměli distribuci, marketingu, prodeji, obchodním maržím a dalším aspektům své práce. V dnešní době bychom je nazvali odborníky na networking (navazování a budování sítě obchodních kontaktů).

Pokud zamýšlíte rybařit lidi, musíte umět spravovat „sítě lidí“. Budování sítě vztahů je zásadním úkolem Království. Bez ohledu na tento nepopiratelný fakt bohužel současné biblické školy a semináře často o tomto tématu vůbec nevyučují. Myslím, že během svých celkem deseti let studia a akademické přípravy na křesťanskou službu jsem na toto téma nenarazil ani jednou. Slovo networking sice tehdy ještě neexistovalo, přesto se ale podivuji nad tím, jak jsme mohli přehlížet trénink dovednosti, která je pro službu natolik zásadní!

Pokud zamýšlíte rybařit lidi, musíte umět spravovat „sítě lidí“.

Jako rektor vysoké školy jsem zodpovědný za budování vztahových sítí na naší škole. Je to jedna z mých služeb, kterou miluji. Jsem vztahově orientovaným člověkem, a proto rád udržuji s lidmi přátelství, setkávám se s nimi a splétám vztahy do širší, pevnější sítě, která nám jako instituci pomáhá naplňovat naše poslání. Miluji svou práci a úkoly, obnášející práci s lidmi. Především si užívám skutečnost, že ovoce naší práce přímo přispívá k naplňování poslání Božího království. Na budování vztahů nemám patent. Networking by měl používat každý Ježíšův následovník, ať už stojí v jakékoli službě.

Duchovní a světské povolání

Všechna zaměstnání mají svůj světský i duchovní (svatý) rozměr bez ohledu na to, zda jste pastorem, řidičem autobusu, právníkem, dělníkem v továrně, technikem, zemědělcem, podnikatelem, umělcem, lékařem nebo čímkoliv jiným. Povolání jsou posvěcována tím, který povolává. Protože nás Bůh povolal všechny, všechna povolání jsou duchovní. Zároveň jsou všechna i světská, protože lidé, k nimž nás Bůh povolal, žijí ve světě. (Pokud se necháte zatlačit k tomu, že vám bude připadat nepříjemné a zvláštní přiznávat se k víře v Krista před těmi, kdo ji s vámi nesdílejí, nebudete v šíření sítě Království úspěšní. Musíte se od těchto pocitů oprostit a osvobodit.)

Kazatel, který svou pastorskou práci vnímá jen jako duchovní, a ne zároveň světskou, zbrzdí svůj osobní růst i rozvoj své církve.

Kazatel, který svou pastorskou práci vnímá jen jako duchovní, a ne zároveň světskou, zbrzdí svůj osobní růst i rozvoj své církve. Řada pastorů tráví veškerý svůj čas s křesťany, čímž omezují své vůdcovství jen na vykonávání úkolů (transakční vůdcovství) a ne na proměnu společnosti (transformační vůdcovství).

Řada pastorů tráví veškerý svůj čas s křesťany, čímž omezují své vůdcovství jen na vykonávání úkolů a ne na proměnu společnosti.

Podle teorie vůdcovství Jamese McGregora Burnse spadá většina vůdčí praxe jen do kategorie transakčního vedení. Jinak řečeno, vedoucí svou práci směňují za zboží a služby, které jim jejich následovníci nabízejí. Pastor například nabídne kázání, vedení náboženských obřadů či svátostí, svatby, pohřby a další služby výměnou za čestné místo ve společnosti, (obvykle) malý plat a někdy za pastorský byt. Transakční pastoři kladou velký důraz na udržování církevních tradic a zachovávání statutu quo. Málokdy po členech své církve žádají, aby udělali něco těžkého a přinesli nějakou výraznou oběť. Ani lidé od pastora příliš mnoho neočekávají. Jejich církev neroste, lidé skrze její službu nepřicházejí pravidelně ke Kristu a nikdo nezažívá zásadnější proměnu života. Členská základna s každým dalším rokem postupně stárne … a sbor časem vymírá.

Transformační vůdcovství se naproti tomu celé točí okolo vize proměňující společnost. Vedoucí vyzývá členy společenství, aby přinášeli oběti a riskovali s cílem uskutečnění vize. Pokud je součástí vize evangelizace, vyzývá církev své členy k tomu, aby netrávili čas jen s křesťany, ale i s lidmi, kteří dosud do Božího království nevstoupili.

Jestliže pastor tráví veškerý svůj čas jen s křesťany, je vysoce pravděpodobné, že stejně se budou chovat i členové sboru. Některé církve důrazně doporučují, aby křesťané podnikali jen s dalšími křesťany a vyhýbali se obchodním transakcím mimo křesťanské kruhy. Takový přístup nepůsobí jako dobrá obchodní ani evangelizační strategie – spíše se stává cestou k potenciálním soudním sporům mezi křesťany.

Jestliže pastor tráví veškerý svůj čas jen s křesťany, je vysoce pravděpodobné, že stejně se budou chovat i členové sboru.

Jeden z mých přátel, pastor, který je zároveň mimořádně efektivním evangelistou, vyžaduje od všech členů svého týmu, aby udržovali přátelství s nevěřícími lidmi. Dobře ví, že lidé nemohou přivádět ostatní ke Kristu, pokud s nimi nikdy nemluví a neznají způsob jejich myšlení. Spolupracovníci mého přítele mají v popisu práce pravidelně přinášet zprávy o tom, jak a s kým budují vztah mimo církevní prostory . Výsledkem tohoto přístupu je, že se jejich místní církev za posledních deset let zpětinásobila.

Někteří budou tvrdit, že mají povolání sloužit uvnitř církve a nikoliv těm, kdo dosud neznají Pána. Nepochybuji o tom, že někteří lidé jsou k tomu skutečně primárně povoláni – například učitelé na křesťanských školách či univerzitách, křesťanští poradci či vedoucí křesťanských denominací. Takové služby jsou jistě velice důležité a pro církev mají vysokou hodnotu. Lidé, kteří takové pozice zastávají, často skutečně tráví více času s křesťany než s nevěřícími. Avšak i oni si potřebují uvědomovat, že „křesťanská práce“ nikdy nemůže nahradit místo patřící Božímu záměru evangelizace a misie. Ačkoliv se mohou odvolávat na to, že pomáhají a podporují ty, kdo se na evangelizaci zaměřují, nikdy je to nezprostí jejich základního povolání sdílet svou víru v Krista s těmi, kdo dosud neokusili realitu a moc jeho Království. Lidé, pracující na plný úvazek v křesťanských firmách a organizacích, musí speciálně dbát na to, aby si cíleně vytvářeli příležitost vytvářet přátelství s lidmi, kteří potřebují zažít spasitelné setkání s Pánem. Měli by se s nimi setkávat a mít příležitosti ovlivňovat jejich životy.

Pasivní přístup k budování sítí

Uvnitř vyhřátého společenství církevní denominace snadno zaujmeme k budování sítí pasivní přístup. Zodpovědnost za správu společenství nesou naši vedoucí. To oni plánují regionální i místní shromáždění. Starají se o administrativní záležitosti. Koordinují aktivity v oblasti misie, starají se o propagaci vhodných studijních programů a vykonávají nejrůznější úkoly související s fungováním denominace.

Misionáři v rámci denominací často pracují v sítích skvěle, zejména pokud jejich denominace v misii věří a aktivně ji podporuje. Misionáři si vytvářejí skupinu stovky či více místních sborů, které podporují jejich práci, a které jsou pro ně finanční oporou. Je proto v jejich zájmu o vztahy v takové síti pečovat a rozvíjet je. Pastoři v rámci jednotlivých denominací naproti tomu těží z luxusu, že se jim sítě vztahů přinesou až pod nos. Nemusí mít potřebu vyvíjet v networkingu vlastní iniciativu. Pastoři svobodných sborů musí být v budování sítí vztahů mnohem aktivnější a agresivnější. Pokud si síť vlastním úsilím nevytvoří, žádnou mít nebudou. Cílený a agresivní závazek budovat sítě vztahů – uvnitř církve i mimo ni – může být jedním ze zásadních příčin skutečnosti, že v Americe rychleji rostou svobodné církve než denominace.¹ Být součástí denominace s sebou bezesporu nese úžasné výhody. Členství v denominaci by se však nemělo stát pastí, která nás přivede k pasivnímu přístupu k budování sítí vztahů.

Cílený a agresivní závazek budovat sítě vztahů – uvnitř církve i mimo ni – může být jedním ze zásadních příčin skutečnosti, že v Americe rychleji rostou svobodné církve než denominace.

Člověk by si pomyslel, že networking tvoří základ práce pastora. Věřím, že to tak skutečně je a že jistý druh budování vztahů vytváří samou podstatu efektivní pastorální práce. Řada vedoucích církví však do této činnosti nenapíná dostatečné úsilí. Mediánová velikost americké místní církve je sedmdesát pět členů.² Z toho plyne, že většina pastorů slouží poměrně malé cílové skupině – řekněme pěti stům až tisícovce lidí.

Tento kruh menšího společenství věřících může vytvářet vřelé a milé prostředí, může však také svádět k přílišnému zahledění dovnitř. Pokud vedoucí lidi nemotivuje k dynamickému soustavnému budování sítě vztahů, skupina neroste. Stagnující církev jen těžko obhájí, jakým způsobem následuje Ježíše a naplňuje Velké poslání. Nechci nikoho obviňovat a na nikoho ukazovat prstem. Některé místní sbory mohou mít důvod, proč na určitém konkrétním místě nedokážou růst. Takové církve si to však uvědomují a trvale cítí, že jim něco chybí. Pokud sbor skutečně kvůli své poloze nemůže růst, je jeho zodpovědností pomáhat k růstu jiným církvím. Mohou se do naplňování Velkého poslání zapojit vysíláním lidí, dáváním a modlitbami.

Plnohodnotné vztahy

Někteří lidé se domnívají, že můžeme náš život rozdělit do škatulek a Ježíše mít jen ve škatulce „rodina“ nebo „církev“. Mnozí křesťané Ježíše nezvou na svá pracoviště. S takovým přístupem se o Ježíši sdílíme jen se avými věřícími přáteli, kteří ho již znají, ale ne s těmi, kdo v něj dosud nevěří. Networking Božího království ale není omezený na tak malou síť. To nejlepší ovoce obvykle přichází skrze rozvíjení plnohodnotných vztahů s nevěřícími, kdy společně sdílíme zájmové nenáboženské aktivity. Může do toho patřit pomoc při stěhování, společné chození na golf, návštěva sportovních událostí, vyšívání, hra v městském orchestru nebo aktivní účast v některé občanské organizaci či spolku jako jsou Rotary kluby. Možností je tolik, kolik koníčků a zájmů existuje.

Hluboké vztahy našim přátelům zjevují Krista. Hlubší vztahy nám někdy umožní sdílet s lidmi principy Božího království, z nichž mohou přijmout profesní či osobní užitek v naprosto neduchovních životních oblastech. Pokud je obklopíme svými modlitbami a zapojíme do sítě Božího království, zažijí nakonec i duchovní dotek. Ať už vyvíjíme jakékoli úsilí k tomu, abychom své kolegy a spolupracovníky přivedli ke Kristu, potřebujeme se za ně především věrně modlit.

Ježíšův networking

Ježíš rozšiřoval síť Božího království, kamkoliv vkročil, když volal k pokání a odpuštění lidi jakými byli výběrčí daní Lévi a Zacheus. Proměňoval jim životy a jejich dovednosti pak využíval novými způsoby. Stýkal se s hříšníky i náboženskými lidmi, mocnými i utlačovanými, nemocnými i zdravými. Výjimečnou podporu mu poskytl mladík s několika chleby a rybami, které Ježíš namnožil a nakrmil jimi velký zástup. Jídával v podstatě se všemi. Při všech setkáních s lidmi pořádali kurz mezilidských vztahů. Vezmeme-li v úvahu působivý rozmach křesťanství od chvíle, kdy Ježíš začal vyhlašovat své Království a rozhazovat jeho síť, měl by každý moudrý člověk, zajímající se o networking Ježíšův způsob jednání s lidmi považovat za nejlepší učebnici na toto téma.

Každý moudrý člověk, zajímající se o networking, by měl Ježíšův způsob jednání s lidmi považovat za nejlepší učebnici na toto téma.

Článek je výňatkem z knihy The Kingdom Net: Learning to Network Like Jesus (Síť Božího království: učme se od Ježíše budovat vztahy), My Healthy Church, 2013.

Zdroje

^1.Russell D. Moore: „Where Have All the Presbyterians Gone: Nondenominational churches are the fastest growing in the country“ (Řekni, kam zmizeli všichni presbyteriáni: Nedenominační církve jsou nejrychleji rostoucími církvemi v zemi), Wall Street Journal, 4. února 2011.

^2. Hartford Institute for Religion Research (Hartfordský institut pro výzkum náboženství), http://hirr.hartsem.edu/research/fastfacts/fast_facts.html#sizecong (informace z odkazu čerpány dne 15. srpna 2013).