Tragická realita žel spočívá v tom, že manželství mnohých služebníků po celý život nevydrží.
„Dokud nás smrt nerozdělí.“ Pravděpodobně jste tento slib vyřkli na své svatbě. A jako oddávající jste možná vedli ke stejnému slibu další novomanžele. Jde o skvělou myšlenku, protože je to Boží myšlenka. Tragická realita žel spočívá v tom, že manželství mnohých služebníků po celý život nevydrží. A mnohé z těch svazků, které přetrvají, drží pohromadě spíš ze setrvačnosti či apatické rezignace místo lásky a naplnění, které chce Bůh svým dětem dopřát.
Vyrůstal jsem v silné, konzervativní, písmácké evangelikální církvi. Náš pastor dokázal sbor během patnácti let přivést k růstu z několika stovek na více než dva tisíce členů. Vroucně miloval Pána. Vyučoval Boží slovo. Jasně a nekompromisně kázal proti hříchu. Obyvatelé města ho zbožňovali a vážila si ho celá naše denominace.
Když jsem byl v předposledním ročníku střední školy, vyzval ho sbor k rezignaci kvůli nemanželskému poměru, který po několik let udržoval. O rok později musel kvůli nemanželským milostným vztahům sbor opustit i vedoucí mládeže. V té době jsem tomu nerozuměl a byl jsem z toho značně zmatený. Jak se vůbec může stát, že člověk, jenž miluje Pána, vyučuje Slovo a vede sbor, zažívá tak mizerné manželství, že ho to donutí lhát, podvádět, oklamávat svou partnerku a zradit posvátný slib, který učinil před Bohem, rodinou a přáteli?
Během studia biblické školy a semináře jsem opakovaně slýchával o selháních manželství služebníků. Během svých prvních let ve službě jsem se dozvěděl o tom, že se rozvádí několik mých spolužáků ze semináře. Pak jsem se doslechl o celonárodně známých křesťanských vedoucích, kterým se rozpadla manželství a rozvedli se.
V čem tkví problém? Jestliže Kristus nedokáže způsobit změnu v životech těch, kteří své životy zasvětili kázání jeho poselství, proč by měl někdo věřit ostatním Kristovým výrokům o spasení od hříchu a věčné záhubě? Zajistit někomu spasení se zdá být mnohem těžší než pomoci mu k tomu, aby měl skvělé manželství.
Během svých třiceti let služby zahrnujících více než patnáct let vyučování a tréninku pastorů, jsem zjistil, že ta nejnešťastnější a nejméně funkční manželství se nevyhýbají ani křesťanským vedoucím. Právě těm, kteří jasně a přesvědčivě kážou, že Ježíš zemřel a byl vzkříšen, aby nás zachránil před následky hříchu. Vyzývají druhé, aby přijali dobrou zprávu, která jim navěky změní život. Vyučují, že Ježíš dokáže člověku obrátit život k lepšímu v každé oblasti. Vysvětlují, že Kristus přišel, aby nám daroval život v hojnosti a přetékající plnosti. Učí, že Kristus dokáže „učinit daleko více nade všechno, co žádáme nebo co si můžeme pomyslet“ (Efezským 3,20).1 Potom se ale vracejí domů do svého vlažného manželství, udržovaného jen ze setrvačnosti, anebo dokonce do téměř rozpadlého vztahu. Jediné, co tyto jejich vztahy hojně provází, je strach, zranění, zklamání, samota, rozčarování, rezignace a vztek. Oba partneři vedle sebe přežívají jako dva sezdaní svobodní, hluboce frustrovaní z vědomí, že žijí ve vztahovém klamu a lži.
Po více než deset let jsem cestoval napříč Spojenými státy a trénoval tisíce pastorů, jak používat užitečnou pomůcku pro pastorační péči a poradenství. Nástroj, nazvaný Taylor Johnson Temperament Analysis (Analýza temperamentu Taylora Johnsona), lidem pomáhá přesně pojmenovat charakteristické rysy jejich povahy. Součástí tréninku bylo, že pastoři a jejich manželky nejprve vyhodnotili sami sebe. Po dvou či třech letech jsem si začal všímat znepokojujícího vzorce, který v té době potvrzovaly již stovky testů. Mnohým manželkám pastorů totiž vycházel profil podobný sebevrahům. Zeptal jsem se svého mentora, H. Normana Wrighta, zda ve své praxi také zaznamenal podobný trend. Se smutným výrazem v tváři mi řekl, že ten problém je větší, než si většina lidí uvědomuje. Když někdo miluje Pána, vyučuje Slovo a slouží, nezaručí mu to ještě dobré manželství. Zdravá a silná křesťanská manželství nevznikají náhodou – a platí to zejména pro Boží služebníky.
Satan si nepřeje, aby křesťané zažívali šťastná manželství. Své největší a nejlepší zbraně však zaměřuje na manželství křesťanských vedoucích. Jestliže sloužíte Bohu a žijete v manželství, znamená to, že na vás bude satan trvale útočit a bude se vás snažit vyčerpat, unavit, odradit, zbavit sil a uvrhnout do deprese a rezignace. Pokusí se vás prostě zničit.
Jsem hluboce přesvědčený o tom, že jedním z klíčových faktorů úspěšné služby je zažívat zdravé manželství a nikoliv pouze manželství, které přežívá ze setrvačnosti. Nepochybně je důležité, abyste uměli dobře kázat, zvládali své administrativní povinnosti a byli moudrými vedoucími. Vrcholem naší apologetiky však je, když na nás lidé uvidí, že vynikáme v tom nejdůležitějším mezilidském vztahu, jaký existuje.
Ztotožňuji se se slovy Joea Aldricha: „Dva nejsilnější evangelizační nástroje představují zdravá církev a zdravé manželství. Jsou na sobě vzájemně závislé. Jedno bez druhého neexistuje. Zbraní první linie je však zdravé manželství. Nejmocnější evangelizační síla na světě má podobu skvěle fungující křesťanské rodiny, žijící uprostřed společnosti ostatních lidí. Rodina, která je otevřená kdykoliv se s ostatními podělit o krásu evangelia. Jde o známou pravdu: Když na nás lidé uvidí lásku v akci, vyslechnou si se zájmem i naše poselství.“2
Naše manželství s Carrie trvalo dvacet sedm let. Manželka brzy otěhotněla a Bůh nás požehnal celkem třemi syny. Dělali jsme vše, co se od mladých rodin s dětmi očekává. Naše manželství ale bylo průměrné. Po čase jsme si začali uvědomovat, že neprožíváme ten druh manželství, jaký Bůh pro své děti naplánoval.
Bůh nám časem pomohl na manželství zapracovat. Díky Boží milosti jsme našich posledních patnáct let strávili ve spokojeném vztahu, v jehož středu byl vždy Ježíš. 2. července 2007 moje milovaná žena odešla k Pánu po dvouletém boji s metastazující rakovinou slinivky. Děkuji Bohu za to, že jsme naše poslední společná léta strávili tím, že jsme si plnými doušky užívali, jak slavně dokáže Ježíš změnit manželství dvou lidí.
Na základě svého mnohaletého pozorování manželství služebníků – včetně svého vlastního – a přes třicet let praxe vyučování, tréninku, zkoumání a manželského poradenství, jsem objevil několik aspektů, které patří mezi klíčové faktory při budování manželství, které bude nejen přežívat, ale po celý život růst a vzkvétat. Nepochybně k nim patří i ty faktory, o nichž hovoří mnohé knihy o manželství (včetně několika mých vlastních) – zdravá komunikace, schopnost zvládat konflikty a správné hospodaření s financemi. V tomto článku chci ale zdůraznit několik jedinečných faktorů, charakterizujících zdravá manželství, pulzující životem a oslavující Boha.
Kdosi prohlásil, že většinu nezdařených manželství nemá na svědomí náhle vzniklý veliký problém, ale pomalý proces jejich postupného chladnutí. Podle mých zkušeností tento výrok skutečně platí v devětadevadesáti procentech případů. Skvělá manželství služebníků se neobejdou bez klíčových dovedností potřebných k budování vztahu. Neobejdou se ale ani bez zásadních rozhodnutí, která činí rozdíl mezi úspěšným a neúspěšným manželstvím. Možná jste si osvojili dovednosti potřebné k budování manželství, možná jste v nich dokonce mistry. Následující rozhodnutí však pozvednou vaše manželství na novou, vyšší úroveň.
Rozhodněte se rozvíjet důvěrný, vřelý, a stále se prohlubující vztah lásky k Ježíši
Skvělé manželství služebníků neznamená upřít pozornost v prvé řadě na samotný svazek. Nejprve je třeba zaměřit se sami na sebe, na svůj vlastní vztah lásky s Pánem a na to, jak moc dovolujeme Duchu svatému, aby nám pomáhal „připodobňovat se obrazu jeho Syna“ (Římanům 8,29).
V Janovi 21,15-17 se Ježíš Petra zeptal: „Miluješ mě?“ Tato otázka zůstává i dnes klíčová. Do jaké míry se každodenně rozhodujeme rozvíjet důvěrný, vřelý a stále se prohlubující vztah lásky s naším Pánem? Do jaké míry trávíme čas v Božím slově – nejen kvůli přípravě poselství, ale abychom objevili každodenní manu, kterou pro nás náš milující Otec nachystal?
Znáte chválu, Jesus, Lover of My Soul (Ježíš, milovník mé duše)? Přejete si ve svém srdci nejvíc, aby se Ježíš stal takovým milovníkem? Přiznám se, že pro mě to tak po většinu mé služby nebylo. Byl jsem příliš zaneprázdněný tím, že jsem pomáhal ostatním v jejich vztahu s Bohem, až jsem zapomněl udržovat svůj vlastní vztah s ním.
Alice Matthewsová a Gay Hubbard ve své knize „Původ manželství – Eden“ (Marriage Made in Eden) uvádějí: „Manželství Bůh neustanovil jako recept na nadšení a dobré pocity. Nejde v něm o to, aby v něm životní partneři nacházeli osobní emocionální naplnění. Boží plán pro manželství souvisí s jeho cílem, jímž je proměna lidí k jeho věrnému obrazu. Křesťané však (často ke svému údivu) zjišťují, že následováním Božího plánu pro manželství získají jako vedlejší produkt i nečekaně hluboké uspokojení a naplnění svých vlastních tužeb – to vše skrze starou dobrou poslušnost a ochotu podřídit se Božímu plánu.“
Rozhodněte se aplikovat princip z Žalmu 139,23–24
Nezačínejte otázkou: ‚Jak mohu mít lepší manželství?‘ Lepší je položit si otázku: ‚Jak se mohu stát lepším manželem či manželkou?‘
Po tisících absolvovaných hodinách manželského poradenství jsem zjistil, že se každý člověk stává odborníkem na to, jak by jeho partner či partnerka měli být laskavější, přemýšlivější a láskyplnější. Kdyby byl ten druhý jen trochu trpělivější a lépe mi naslouchal, vyřešilo by to naše manželské problémy! Zdá se, že součástí naší padlé přirozenosti je zaměření na zlepšování našeho partnera a hledání chyb nikoliv v nás samých, ale v tom druhém.
Povšimněte si, že zmiňovaná pasáž ze Žalmu 139 neříká: „Vyzpytuj mou manželku, Bože, a poznej její srdce,“ ani „Zkoumej mého manžela a poznej jeho myšlení.“ Stojí tam: „Vyzpytuj mě, Bože, a poznej mé srdce, zkoumej mě a poznej mé myšlení.“
Jak se zpívá ve známém spirituálu: „Ani otec, ani matka, ale jsem to já, stojím tady v modlitbách.“
Proste denně Boha, aby vám pomáhal prohlubovat lásku, být lepší v dávání, odpouštění, ve službě, v povzbuzování, projevování zájmu a péči o své nejmilovanější, počínaje manželem či manželkou.
Nezačínejte otázkou: ‚Jak mohu mít lepší manželství?‘
Lepší je položit si otázku: ‚Jak se mohu stát lepším manželem či manželkou?‘
Když jsem se začínal modlit slovy Žalmu 139,23-24, uvědomil jsem si, že budování skvělého manželství začíná vždy u mě. Když spatřím svou vlastní hříšnost, pomůže mi to porozumět, že se se v ničem neliším od ostatních lidí – neliším se v tom, jak prožívám zlomenost, touhu po lásce, jak neochotně přijímám kritiku, házím vinu na ostatní, toužím po porozumění, propadám sebeklamu a potřebuji slitování a milost překrývající každý můj hřích. Jakmile jsem se ale přiblížil k Bohu a poprosil ho, aby mi pomohl uznat, že jsem hříšník, mohl jsem přijmout Boží milost a užívat si její velikost. Od té chvíle jsem ztratil potřebu cokoliv předstírat. Přestal jsem se bát, že se zmýlím a nevyhraji argumentační souboj. Už mě netrápilo, že Cariie přišla na to, že nejsem nic více než vykoupený hříšník. Beztak už to dávno věděla, a přesto mě hluboce milovala.
Trávíte stejné množství času přemýšlením a modlitbami za to, jak se vy můžete stát lepším partnerem a více svůj protějšek milovat, jako přemýšlením o tom, jak by měl on či ona milovat vás? Kolik času trávíte modlitbami, aby vám Bůh pomohl milovat vašeho partnera tak „jako i Kristus miloval církev a sám sebe za ni vydal“ (Efezským 5,25)? Nejlepším apologetickým výkladem dokládajícím pravdivost Kristových výroků je koneckonců láska (Jan 13,34–35; Jan 17,1; 1. Korintským 13).
Rozhodněte se porozumět
V raných dnech našeho manželství – a totéž sleduji u párů, jimž sloužím – bývalo mou první reakcí na konflikt snažit se své ženě pomoci porozumět mému pohledu na věc (jenž byl samozřejmě ten správný). Často jsme přesvědčení, že pokud náš partner či partnerka jasně porozumí našemu úhlu pohledu, dají nám za pravdu. Kolikrát vám to ale zafungovalo?
Když dva lidé investují většinu času do snahy přesvědčit toho druhého, aby mu lépe porozuměl, ani jeden z nich toho příliš nedocílí. K budování zdravého manželství je namísto toho zapotřebí, aby páry trávily více času snahou pochopit srdce svých partnerů. Bible se na toto téma vyjadřuje na mnoha místech, když mluví o tom, jak důležité je nabýt porozumění. Například Přísloví 4,7 říká: „Moudrost především! Získávej moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost [porozumění].“
Až se příště se svým životním protějškem v něčem nepohodnete, poproste Boha, aby vám pomohl dát stranou svou touhu objasnit tomu druhému vaše argumenty a váš pohled na věc. Investujte namísto toho stejný čas a energii do naslouchání, kladení otázek, hledání vysvětlení a snaze porozumět perspektivě partnera. Pokud tomu věnujete alespoň měsíc, budete žasnout nad tím, jaké to přinese výsledky.
Rozhodněte se modlit
Pastoři mají povědomí o tom, jak důležitá je modlitba. Přesto však většina manželských párů služebníků tráví velmi málo času společnými modlitbami.
Modlitba je skutečně důležitá. Napsal jsem několik knih o modlitbě a ve své knihovničce mám pravděpodobně třicet knih na toto téma. S Carrie jsme ale na modlitbách trávili jen málo času a společně k ní poklekli až tehdy, když někdo onemocněl nebo propukla krize či vyvstal problém s našimi dětmi. Modlitba pro mě často představovala jen pár formálních minut na úvod či na závěr, ne však epicentrum dění. I když jsem vyrostl v církvi, kde jsme měli pravidelná modlitební setkání, většina bohoslužeb měla podobu studia Bible zakončeného pětiminutovou modlitbou. Nikdo přitom k modlitbám raději nepředkládal riskantní požadavky. Modlívali jsme se za naše misionáře či za oteklé paže tety Berty – neopouštěli jsme zónu bezpečí. Nikdo nepřednesl požadavky typu: „Mohli byste se za nás modlit, protože máme problémy v manželství? Dnes večer mi manželka řekla, že už mě nemiluje. A víte co? Ani já nemám sám sebe rád.“ Nebo: „Potýkám se s depresí a cítím se jako lůzr.“ To se považovalo za neduchovní a nevhodné.
Pastoři mají povědomí o tom, jak důležitá je modlitba. Přesto však většina manželských párů služebníků tráví velmi málo času společnými modlitbami.
Skrze sérii okolností nás Bůh začal usvědčovat z nedostatku modliteb. Začali jsme se ptát: „Pane, jak by to vypadalo, kdybychom se stali lidmi modlitby? Jak by to vypadalo, kdyby se modlitba stala základem a charakteristickým rysem našeho manželství?“ Pokud existuje tajemství silného manželství, prostoupeného láskou k Bohu i vzájemnou láskou a důvěrností manželů, pak je to každodenní rozhodování pro modlitbu.
Richard Foster o modlitbě říká: „Modlitba nás katapultuje do přední linie duchovního života. Jde o průkopnický průzkum neprobádaného území. Rozjímání nad Písmem nás uvádí do vnitřního duchovního života. Také půst je užitečným doprovodným prostředkem. Na největší hlubinu lidského ducha nás ale přivádí pravidelná modlitba… Modlit se znamená měnit se. Modlitba představuje klíčový nástroj, který Bůh používá k naší proměně.“ Chcete-li zažít proměnu, rozhodněte se pěstovat návyk cílené, smysluplné, pravidelné i spontánní, ale především vytrvalé modlitby.
Modlitba nemusí být nikterak velkolepá a okázalá. Nejde o výkon. Důležitější je modlit se často než modlit se celé hodiny. My jsme se s manželkou začali modlit po telefonu, před rozloučením, nebo jsme si dokonce posílali modlitbu e-mailem. Modlitbou jsme začínali náš den. Kdykoli jsme měli nějakou krizi, přestali jsme jen říkat: „Budu se za tebe modlit.“ Skutečně jsme se okamžitě modlili. Modlili jsme se uprostřed rozhovoru. Když jsem přistával na letišti, Carrie mi posílala přes hlasovou schránku pozdrav a půlminutovou modlitbu. Modlitba se jednoduše stala středobodem našeho každodenního života.
V naší knize, Mad About Us (Šílím z nás), se sdílíme o tom, jak se modlitba stala běžnou součástí našich dní, a jak to posílilo naši schopnost si navzájem porozumět. Vedlo to k většímu pocitu bezpečí, důvěry a intimity. Bůh si naše společné modlitby použil k proměně našeho manželství a milostného života. Zjistili jsme, že modlitba poskytuje řadu vztahových živin, které jsou pro zdravé manželství nezbytné.
Rozhodněte se pro manželství, které se prohlubuje, nikoliv jen trvá
V čem spočívá rozdíl? Pokud se rozhodnete stále prohlubovat své manželství, získáte zdravý vztah, který vydrží. Pokud se rozhodnete manželství jen udržovat, nemusí vám zbýt nakonec nic.
Nikdy nezapomenu na okamžik, kdy ke mně poprvé přišli na poradenství postarší manželé. Snažili se zabránit rozvodu. Při pohledu do jejich formuláře mě šokovalo, že spolu žijí už více než padesát let. Když jsem se s nimi seznámil, zjistil jsem, že jejich manželství sice vydrželo, ale šlo spíše o cvičení ve vytrvalosti a vyrovnávání se s nepřetržitým odmítnutím, zklamáním, nepochopením a nenaplněnými touhami.
Rozhodnutí stále prohlubovat svůj manželský vztah doprovází vědomí, že budou přicházet vzestupy a pády, jara a léta, podzimy a zimy. Oheň vaší vzájemné vášně nebude vždy hořet se stejnou intenzitou. Ať už si však Bůh použije jakékoli období nebo situaci, železo vašeho vztahu bude brousit železo vašich životů. Bůh si vašeho partnera použije jako hlavní nástroj, který vám pomůže připodobňovat se obrazu jeho Syna. Pokud mu to dovolíte, s radostí uvítáte ten rozdíl!
V prohlubujícím se manželství začneme prožívat nové úrovně důvěrnosti, o jaké se nám ani nesnilo. Co je to důvěrnost? „Důvěrnost je místo, kde prožíváme všechno to, k čemu nás Bůh stvořil a čím se máme stát a radujeme se z toho. Jde o místo, kde se cítíme bezpečně a můžeme vyjádřit své nejhlubší touhy po významu a bezpečí. Místo, kde můžeme postupně odložit své zábrany a masky. Místo, kde můžeme oslavovat své silné stránky a odhalovat slabosti, strachy a pochybnosti, které nás trápí. Je to bezpečný přístav povzbuzení, kde nám chtějí naslouchat a kde se můžeme hřát v teple někoho, kdo nám chce naslouchat. Kristova přítomnost se tam skrze přítomnost druhého člověka stává realitou.“3
Závěr
Doufám, že jste v tomto článku nalezli jednu či dvě věci, které vás zaujaly. Možná vás na ně upozornil Duch svatý a přiměl vás k tomu, abyste si jich všimli a zapsali si je do srdce. Nedokážu spočítat, kolikrát se mi stalo, že jsem si přečetl nějaký článek a řekl si, „Na tomhle budu muset zapracovat!“, ale nakonec jsem s tím nic neudělal. Jen dobrý úmysl tedy nestačí!
Chcete-li skutečně zažívat lepší, pevnější a zdravější manželství, dovolte mi dát vám závěrem radu. Ještě jednou si přečtěte seznam rozhodnutí, která si Bůh použil v mém manželství a v manželství mnoha dalších párů, aby prohloubil jejich porozumění, bezpečí, důvěru, intimitu a skrze svou lásku jejich vztah. Vyčnívá některé z nich z řady a promlouvá k vám? Cítíte, že vás Boží Duch k některému z nich právě teď volá? Pokud ano, bez váhání ho učiňte.
Dříve, než přejdete k dalšímu článku našeho Magazínu, zastavte se a požádejte Boha, aby vám pomohl učinit toto rozhodnutí a v průběhu následujících třiceti dní je realizovat bez ohledu na to, co váš manželský partner dělá nebo jak se k vám chová. Podstupte tuto investici do svého chození s Pánem a do svého manželství. Výsledek vás možná příjemně překvapí.
Poznámky
1 Biblické verše v originále pocházejí z New American Standard Bible®, Copyright © 1960, 1962, 1963, 1968, 1971, 1972, 1973, 1975, 1977, 1995, The Lockman Foundation. V českém překladu z ČSP.
2 Joe Aldrich: Lifestyle Evangelism – Learning To Open Your Life to Those Around You (Evangelizace jako životní styl – naučte se otevřít váš život lidem ve vašem okolí), Sisters, Ore.: Multnomah Books, 2006, str. 20-21.
3 Gary J. Oliver a Carrie Oliver: Mad About Us – Moving From Anger to Intimacy With Your Spouse (Šílím z nás – jak se s vaším partnerem posunout od hněvu k důvěrnosti), Bloomington, Minn.: Bethany House, 2007.