Chci, abyste o mně něco věděli. Už jsem rezignoval na to, že dokážu vždy udržet krok s dobou a přinášet lidem ta nejmodernější kázání. Tak – a je to venku hned úvodem! Ve skutečnosti mě toto vědomí osvobozuje – občas si kladu otázku, zda vůbec existuje výraznější počet církevních vedoucích, kteří dokážou trvale držet svou církev na hypermoderní úrovni.

Uvědomili jste si někdy, že se snažíte jít s dobou jen ve vaší církvi a v kázáních, ačkoliv ve svém osobním životě nepotřebujete mít vždy to nejnovější auto, spotřebič či vybavení domu? Nemáte občas pocit, že vás snaha „jít s dobou“ vlastně stresuje? Pokud k vašemu povolání patří kázání, cítíte na sobě někdy tlak, aby vaše poselství byla čím dál více „cool“?

Nemám nic proti kreativitě, myšlení mimo zavedené šablony či oživení kázání něčím novým a neotřelým. Vím, že potřebujeme používat špičkový marketing a vyvolávat zájem lidí o naše série prostřednictvím prvotřídní grafiky a dalších metod, které osloví současnou generaci. Kázání musí vycházet z biblického textu, přinášet jeho pravdivý výklad a pro posluchače být zajímavé a relevantní. Řeknu vám ale jednu zajímavou pravdu o dnešní mladé generaci: ze všech existujících hodnot si dnes lidé nejvíce cení upřímnosti a opravdovosti.

Kázání musí vycházet z biblického textu, pravdivě a jasně ho vykládat a pro posluchače být zajímavé a relevantní.

Někteří z mých přátel, patřících k této generaci, mě v posledních několika letech mnohému naučili. Čekají na mě na vrcholcích hor, když spolu jedeme na výšlap na kolech. Dobrovolně prokazují lásku a obětují svou cyklistickou rychlost ve prospěch vztahu s někým, jehož jediným cyklistickým cílem je neodpadnout v důsledku infarktu myokardu. Jeden z mých přátel – dvacátníků – mi pomohl založit facebookovou stránku. Pořád nejsem žádný zběhlý facebookář. On mi však založil profil a nějakou dobu ho i spravoval, čímž způsobil v okruhu mých přátel rozruch. Naši společní přátelé mu teď přezdívají „falešný Oss“. Tímto zajímavým způsobem mi projevil svou lásku. A zafungovalo to.

Moji přátelé mi předali cennou lekci: pro dnešní generaci je důležitější obsah než styl. Více než na vlastních potřebách jim záleží na vztazích s lidmi – dokonce i s beznadějně nemoderními. Tato generace stojí na cestě hledání nebeské pravdy, která je ale pořád propojená se skutečným životem. Nenávidí fasádu a milují realitu. Jsou podezřívaví, když se jim shromáždění zdají být příliš předpřipravená, dokonale úhledná a vyumělkovaná. Stejně tak lidé, kteří ještě neznají Krista, na nás křesťanech nejvíce oceňují, když se co nejvíce podobáme Kristu a dokážou rozeznat naši zdravou duchovnost a autenticitu. Mí mladí přátelé mi tyto hodnoty ukázali v „zákopech“ – tam, kde nejde o fasádu, ale o podstatu.

Pavlova rada služebníkům

Když apoštol Pavel věděl, že se již blíží jeho smrt, rozhodl se napsat ještě jeden, závěrečný dopis svému svěřenci Timoteovi. V 2. listu Timoteovi nalézáme poslední zaznamenaná Pavlova slova, adresovaná jeho synovi ve víře. Pavel věděl, že má poslední příležitost, aby mu něco sdělil (viz 2. Timoteovi 4,6-18). Závěrečná část jeho dopisu (4,9-22) sestává ze sbírky osobních postřehů, myšlenek a potřeb. Konec hlavní části listu se ale nalézá ve verších 3,1 až 4,8. Zde čteme poslední Pavlova slova určená Timoteovi těsně předtím, než spadla opona. Představte si, že byste i vy mohli dát jednu poslední radu svému následovníku. Co byste mu řekli?

Pavlova rada Timoteovi ohledně jeho osobního života

Nejprve Pavel Timoteovi vysvětlil stav tehdejšího světa a kultury, kterému bude muset čelit ve službě i v každodenním životě (3,1-9). V současnosti máme k dispozici nejrůznější analýzy postmodernismu a novodobé kultury světa. Sledovat aktuální kulturně-společenské trendy a rozumět jim patří jistě mezi dobré a nezbytné věci. Pavel však již před dvěma tisíci lety uhodil hřebík na hlavičku. Na stavu lidstva ve skutečnosti není nic moderního ani postmoderního. Dnešní kultura se pravděpodobně začala šířit už v době, kdy Adam pojedl ze zapovězeného ovoce.

Pavlova první zásadní rada Timoteovi představuje protilátku proti postmodernismu tlačícímu se do Timoteova osobního života (3,10-17). Onou protilátkou je, aby Timoteus žil v souladu s tím, čemu věří (3,14-17). Tehdy je zkoušena naše víra, že ano? Praktický život člověka vždy odráží to, čemu věří.

Nejlepší způsob reakce na postmodernismus spočívá v postavení života pevně na pravdě Písma, protože pouze z Božího slova získáme moudrost potřebnou ke spasení a životu ve spravedlnosti (3,15-17). Pavel Timotea vybídl, aby jeho charakter a způsob života neformovala kultura moderního světa, ale jen Písmo. To je cesta k vykoupení kultury. Užívejte si života s nadšením, které čerpáte z Bible. Važte si vzácných Božích darů a nepřijímejte zvrácený a překroucený pohled na svět (3,1-9).

Pavlova rada Timoteovi ohledně kázání

Druhá důležitá rada, kterou Pavel Timoteovi udělil jako protilátku na postmodernismus, se týkala jeho služby, zejména pak kázání. Varoval Timotea před tím, že církev bude v budoucnu kulturou světa ovlivněna natolik, že se odvrátí od pravdy Písma a začne na přání svých posluchačů kázat poselství plná kompromisů (4,3-4). Vedoucí sborů se budou snažit zalíbit lidem, spíše než Bohu (verš 3). Pavel by pravděpodobně podpořil každý sbor, kterému jde o relevantnost vůči kultuře či vstřícnost k lidem. Ovšem za předpokladu, že jeho hlavní prioritou zůstane vstřícnost vůči Ježíši. Pavel si nebral servítky vůči církvi, která se odvrátí od zdravého učení.

Nejlepší protilátkou na postmodernismus je kázání Slova (4,1.2.5). Pavel Timoteovi předal několik instrukcí jak kázat. Za prvé Timotea upozornil na to, že jednoho dne stane před Bohem, aby vydal počet ze svého života (včetně svých kázání – srovnej s veršem 1). Za druhé ho vyzval, aby kázal Slovo, ať už je to populární či ne („vhod či nevhod“ – verše 2 až 4). Za třetí Pavel Timotea povzbudil k tomu, aby kázal poselství, která budou lidi vyzývat k autentičtějšímu životu pro Krista (verš 2). A konečně mu řekl, aby Boží slovo kázal „se vší trpělivostí a s vyučováním“ (verš 2) a ve všem svém počínání zůstával svědomitý a střízlivý (verš 5).

Pavlova rada současnému letničnímu kazateli

Jak by asi Pavel své rady formuloval v dnešní době? Možná by zněly nějak takto: Timoteji, nepracuj pro lidi, ale pro Boha. Miluj lidi, nezapomínej však na to, že pracuješ pro Boha. S rostoucí opozicí vůči církevní kultuře, která se někdy projevuje i uvnitř církve, musí být na tvém životě vidět hlubší a autentičtější víra než kdy dříve. Ať tvé kázání vždy vychází z Písma – pečlivě lidem vysvětluj, co Bible říká o Ježíši a o životě. Mnozí lidé, kteří nenásledují Krista, si tě budou vážit za to, že jim pečlivě a přesně vykládáš Bibli. Konej tak s nesmírnou trpělivostí. Počítej ale předem s tím, že tvá poselství občas nebudou populární. Ať už budeš čelit jakýmkoliv obtížím, nepřestávej kázat.

S rostoucí opozicí vůči církevní kultuře, která se někdy projevuje i uvnitř církve, musí být na tvém životě vidět hlubší a autentičtější víra než kdy dříve.

Současná generace by si Timotea hluboce vážila, kdyby následoval Pavlovu radu – bez ohledu na to, zda je či není „cool“, a zda je mladý, starší nebo zástupce střední generace. Pokud má v jeho životě místo nepředstíraná láska a pravda, budou jeho kázání lidi oslovovat.

Současná generace je na cestě. Vaše pečlivé, trpělivé kázání biblických principů o životě může přivést lidi na cestu následování Ježíše Krista.