Milí čtenáři,
v předešlém čísle našeho Magazínu jsme otevřeli téma na tento rok, které souvisí se zdravím služebníků. Zatímco minule jsme hovořili o souvislosti mezi zdravím vedoucích a zdraví jejich sborů, dnes se budeme věnovat vztahu mezi zdravím vedoucích a radostí v jejich službě.
Pokud jde o radost, možná někoho překvapí, že v českém ekumenickém překladu se tento výraz v různých podobách a kontextech objevuje téměř třistakrát. Ve Starém zákoně se radost často zmiňuje v souvislosti s chválou Hospodina a službou jemu (např. 2 Pa 23,18; 29,30) a slavením židovských svátků (2 Pa 30,21; Ez 6,22). Knihy Přísloví, Žalmů a Kazatele pak přidávají v rozličných kontextech téma radostného srdce, respektive duše či nitra (Ž 69,33; Př 15.13, Kaz 5,19). A knihy proroků spojují téma radosti s očekáváním budoucích věcí, které pro Boží lid připravil Hospodin (Iz 30,29; 51,11; Jer 31).
V Novém zákoně radost obklopuje události související s oznámením o příchodu Mesiáše (L 1,14.44; 2,10) a s kázáním evangelia obecně (L 3,18; 4,18; Mt 13,44; Sk 8,8 apod.) Radost také doprovázela život raného společenství církve (Sk 2,46) a službu apoštolů a kazatelů evangelia (Sk 5,41; 11,23; 13,52). A v neposlední řadě tato kvalita patří mezi ovoce Ducha svatého, které by mělo být zjevné na životech nás, křesťanů.
Přesto není vždy jednoduché si radost zachovat ve všech obdobích a výzvách, které každému z nás život v různých podobách nadělí. V minulém úvodníku jsem například zmiňoval určité zklamání, které se může dostavit jako výsledek dlouholeté náročné služby bez námi vytoužených či očekávaných výsledků nebo (ne)předpokládaných obtíží. Možná proto nám Bůh zachoval v řádcích Nového zákona životní příběh apoštola Pavla, který by o protivenstvích a (ne)předpokládaných životních obtížích mohl napsat samostatný román. Takto nám alespoň zanechal list Filipským, jenž představuje jednu velkou výzvu k radosti navzdory překážkám. V článku Deset lekcí apoštola Pavla si můžete přečíst více.
Doug Clay, editor časopisu Influence, z něhož při sestavování článků pro náš Magazín vycházíme, nám zase ve svém textu připomíná jedinečný zdroj, z něhož můžeme jako křesťané čerpat inspiraci pro náš celoživotní zápas o zachování radosti ve svých životech. Používá přitom slova bývalého generálního superintendenta amerických Assemblies of God Raymonda Carlsona, který kdysi napsal: „Křesťanská naděje se soustředí na Ježíšovu osobu, její svrchovanost a konečné vítězství. Z toho důvodu je křesťan tím nejoptimističtějším člověkem na světě. Ví, že současný chaos náš Pán předem předpověděl a že ve skutečnosti představuje předzvěst Kristova druhého příchodu. Ví, že svaté Boží záměry se beze zbytku naplní a Kristus nakonec zvítězí. Víra v příchod našeho Pána z nás dělá nevyléčitelné optimisty.“
Přeji vám, ať se při čtení Magazínu tímto nevyléčitelným optimismem nakazíte!
Radek Smetana, editor české verze
