Po letech vnitřního trápení se Steve nakonec v zoufalství obrátil na svého pastora. Jeho rozbouřené emoce nevyléčily ani vytrvalé modlitby, věrná návštěva církve, intenzivní četba Písma či uctívání. Steve se nacházel ve stavu klinické deprese.

Je to běžný scénář. Mnoho lidí, kteří se potýkají s depresí a jinými duševními problémy, se nejprve obrátí na svého duchovního vedoucího.

Ať se nám to líbí či ne, pastoři skutečně bývají prvními, na něž se obracejí lidé trpící duševními problémy. Přesto jen málo pastorů má odpovídající vzdělání a zdroje pro jejich řešení. Služebníci, kteří chtějí upřímně pomoci, ale nevědí jak, pak sami zažívají vnitřní muka.

Co je deprese?

Každý z nás občas prožívá smutné chvíle. Někdy však na člověka dolehnou pocity zklamání, sklíčenosti a zoufalství, které v něm vyvolají dlouhodobý zdrcující pocit beznaděje a marnosti. Deprese se může vyskytovat sama o sobě, ale i v kombinaci s jinými tělesnými či duševními poruchami.

Podle údajů vládní agentury Centers for Disease Control and Prevention (Centra pro kontrolu a prevenci nemocí) zažívá ročně depresi přibližně šestnáct milionů dospělých Američanů. Téměř 17 % Američanů někdy v průběhu života zažije klinickou depresi.

U vašich lidí sledujte následující možné symptomy deprese:

• Pocity smutku, které přetrvávají déle než dva týdny.
• Ztráta zájmu o činnosti, které člověku byly dříve příjemné.
• Změny stravovacích návyků.
• Poruchy spánku.
• Únava nebo ztráta energie.
• Pocity nízkého sebevědomí a bezcennosti.
• Obtíže se soustředěním nebo rozhodováním.
• Opakované myšlenky na smrt nebo sebevraždu.

Deprese představuje závažný duševní problém, který může člověku vážně poznamenat život. Lidé, kteří trpí depresí, často mívají problémy s normálním životem a vztahy.

Klinická deprese může vést k sebedestruktivním myšlenkám a chování včetně sebevraždy. Zvyšuje také riziko úmrtí v důsledku různých tělesných onemocnění, například srdečních chorob.

Co způsobuje depresi?

Příčiny deprese bývají složité a někdy i sporné. Důležité je vědět, že deprese není charakterová vada ani něco, za co bychom se měli stydět.

Dobře míněné rady o tom, aby se lidé trpící depresí vzchopili a depresi ze sebe jednoduše setřásli, příliš nepomáhají. Naopak dokážou člověku ještě více naložit, přispět k emočnímu propadu a prohloubit pocit samoty. Stejně problematické jsou i přísliby rychlých řešení pomocí duchovních praktik, které by měly z člověka depresivní pocity nadobro vyhnat.

Bůh zajisté duševní nemoci dokáže uzdravit. Žalm 147,3 říká: „Uzdravuje ty, kdo mají zlomené srdce; obvazuje jejich rány.“ Stejně jako u fyzických nemocí ale vždy uzdravení nepřichází snadno a okamžitě.

K depresi může přispívat řada faktorů, a to v různé míře či jejich kombinacích. Patří mezi ně například genetické predispozice, hormonální nerovnováha nebo chemie mozku, zranění, dlouhodobý problém se sebedůvěrou a negativní sebehodnocení. Roli mohou hrát i fyzické potíže jako je nemoc, postižení nebo chronická bolest. Dalšími rizikovými faktory se mohou stát zneužívání návykových látek, vedlejší účinky některých léků na předpis, prodělané trauma či zneužívání, smutek nebo ztráta, vztahové problémy včetně šikany a nefunkčních rodin, nedostatek pravidelného pohybu, špatná strava, duchovní a emocionální problémy, jako je pocit viny nebo neodpuštění a stres.

Nikdy nepředpokládejte, že si depresi člověk zavinil sám a že je jen důsledkem jeho vědomého hříchu.

Nikdy nepředpokládejte, že člověk si depresi zavinil sám a že je jen důsledkem jeho vědomého hříchu.

Jak můžete pomoci?

Váš sbor pravděpodobně navštěvují lidé, kteří prožívají depresi. Možná se vám někteří se svými problémy svěřili. Jiní zvažují, že se na vás obrátí a zvažují, zda je bezpečné se vám se svými citovými zápasy svěřit.

Jak budete těmto křesťanům uprostřed jejich zoufalství sloužit? Jaké kroky můžete podniknout, abyste jim pomohli přiblížit se k uzdravení?

Většina pastorů nepatří k profesionálním poradcům. Navzdory tomu však můžete podniknout určité věci, které vašim členům v jejich depresích pomůžou. Zde je sedm kroků, kterými můžete začít:

1. Komunikujte. Otevíráním rozhovorů o duševním zdraví se můžete přiblížit k lidem, kteří trpí. Skvělým prvním krokem je začít o depresi kázat.

Průzkum společnosti LifeWay Research z roku 2014 zjistil, že 66 % protestantských pastorů se jen zřídkakdy z kazatelny věnuje otázkám duševního zdraví.

V atmosféře mlčení a tajnůstkářství zůstane vyhledání pomoci v případě deprese tabu. Mnozí křesťané budou svou bolest nadále tajit, dokud ji už nebudou moci skrývat. Nebojte se o těchto problémech otevřeně mluvit, aby mohlo začít jejich uzdravování.

Mluvit pravdu v lásce vyžaduje odvahu a soucit, zejména pokud jde o náročné problémy, kterým sami nemusíte plně rozumět.

Nemůžeme nést břemena jedni druhých, jestliže o nich nebudeme vědět.

2. Respektujte. Hlavnímu sálu ve sborové budově se tradičně říkalo svatyně. Ta se považovala za útočiště, za místo bezpečí. Smutným faktem je, že mnoho lidí s duševními problémy ve svých sborech necítí přijetí a bezpečí.

Zranění lidé potřebují společenství, soucit a péči. Namísto toho často cítí stud, stigmatizaci a odmítnutí. Mějte na paměti blaho všech vašich členů a chovejte se ke každému s respektem a důstojností.

Když trpí jeden úd, trpí i celé Tělo.

3. Nabídněte ztotožnění s nějakým vzorem. Bible má mnoho co říci o našich emocích, včetně deprese. Lidé se mohou snadno ztotožnit s biblickými postavami, které bojovaly se smutkem, úzkostí, zklamáním a hněvem.

Boží slovo tyto univerzální lidské zkušenosti nijak nepřikrášluje. Mnohé pasáže popisují zdrcující zoufalství, sklíčenost, smutek, stres a trauma. Někteří hrdinové víry dokonce bojovali s myšlenkami na sebevraždu.

Vyučujte o těchto biblických textech a vroucně se modlete s lidmi trpícími depresemi. Připomínejte jim, že Bůh, který byl s Noemi, Davidem a Petrem, touží být v jejich soužení také s nimi. Bůh je schopen působit v našich dnešních životech stejně jako v životech biblických postav.

Většina pasáží Písma, týkajících se zoufalství a sklíčenosti, zároveň poukazuje na naději plynoucí ze vztahu s Bohem. Hledejte příležitosti, jak se o tuto naději dělit, a žádejte Ducha svatého, aby vedl vaše rozhovory.

4. Povzbuzujte do vztahu s Bohem. Nedávné výzkumy potvrdily biblické učení o tom, že duchovní život – smysluplný a živý vztah s Bohem –dodává lidem smysl života a posiluje je proti bolestivým následkům deprese. Bible ukazuje zraněným lidem smysl a naději. Bůh chce, aby jeho děti zažívaly jeho lásku, vřelost a citovou náklonnost.

Reagujte na emocionálně unavené a břemeny obtížené lidi tak, jak by to dělal Ježíš.

5. Reagujte. Každý potřebuje zakoušet Ježíšovu milost a soucit. Přemýšlejte o zraněných lidech jako o obrovském misijním poli, které představuje de facto pole neorané. Ti, kdo procházejí temnými údolími, jsou lidé, za které Kristus zemřel.

Reagujte na emocionálně unavené a břemeny obtížené lidi tak, jak by to dělal Ježíš. Přistupujte k nim bez předsudků, s ochotou naslouchat, sloužit a milovat jako Kristus. Dopřávejte jim zažívat citové bezpečí.

6. Podporujte uzdravující sdílení. Duch svatý si libuje v proměně zlomeného ducha v požehnání. Mezilidské vztahy přinášejí uzdravující a vykupující moc. Nabízejte malé bezpečné podpůrné skupiny těm, kdo se potýkají se zármutkem, depresí a dalšími problémy. Do značné míry to může lidem s depresí pomoci uvědomit si, že nejsou jediní, kdo zažívají potíže, a že na své problémy nejsou sami.

7. Odkazujte lidi na odborníky. Pomáhejte lidem získat potřebnou pomoc. Mějte po ruce kontaktní informace na důvěryhodné křesťanské poradce, na něž můžete lidi odkázat. Ujistěte se, že se tyto informace k členům vašeho sboru dostanou. Výzkum LifeWay zjistil, že ačkoliv 68 % církví má takový seznam k dispozici, pouze 28 % rodin o jeho existenci ví.

Kromě toho doporučte lidem s depresí, aby vyhledali důkladnou lékařskou prohlídku, jedli vyváženou stravu, dostatečně odpočívali a cvičili.

Většina lidí trpících depresí se nejlépe zotaví prostřednictvím specializované léčby, která kombinuje psychoterapii a vhodné léky se sdílením ve zdravé komunitě poskytující vztahy, milost, a podporu.

Ani v době, kdy o vaše lidi pečují odborníci, se od nich neodtahujte a nedopusťte, aby se cítili osamocení. Zůstávejte s nimi ve spojení a nadále jim poskytujte pastorační péči. Lidé potřebují vědět, že jejich církevní rodina je miluje a bude jim na jejich cestě nápomocna.

Někteří církevní představitelé se zdráhají zapojit do nelehkého života lidí, kteří trpí duševní nemocí. Musíme si však vzít příklad z Ježíše, který nikdy neváhal vstupovat do neuspořádaných životů – včetně těch našich.

1. Janův 3,16 říká: „Podle toho jsme poznali lásku, že on za nás položil svou duši. I my jsme povinni položit své duše za bratry.“