Jaký je účel našich kázání?

Pokud odpovídáte: „Říkat lidem o Ježíši,“ uvedli jste jen polovinu správné odpovědi. Dříve než toto mé tvrzení odsoudíte, vám chci říci, že pramení z Ježíšova učení.

V 13. kapitole Matoušova evangelia Ježíš vyprávěl podobenství o zemědělci, který rozsévá semena. Pro naše účely si příběh představme jako příběh kazatele, který přednáší kázání.

Semeno (kázání) narazilo na tři překážky, které ohrožovaly plody rolníkovy (kazatelovy) práce: cestu, skálu a trní.

Následně Ježíš vysvětlil, že skála představuje nedostatečně hlubokou víru, jejímž důsledkem je, že takový člověk v čase pronásledování a zkoušek odpadá.

Trní představuje dobře známé překážky: „starosti tohoto světa a oklamání bohatstvím“ (verš 22). Trní tedy symbolizuje různá rozptýlení, která lidi odvádějí od toho, aby dali Boha a jeho Slovo na první místo.

Jedná se o náročné výzvy. Kazatel má omezené možnosti, jak pomoci členům sboru s pronásledováním, starostmi a materiálními problémy. Obraťme tedy pozornost k prvnímu důvodu, proč kázání nepřináší ovoce – k semenu, které padlo podél cesty.

Ježíš ho vysvětlil následovně: „Ke každému, kdo slyší slovo o království a nerozumí, přichází ten Zlý a uchvacuje to, co bylo zaseto v jeho srdci; to je ten, který byl zaset podél cesty“ (verš 19).

Vidíte? Je to úplně jednoduché! Kázání nepřinese ovoce, nebude-li pro lidi srozumitelné.

V kontrastu s tím říká třiadvacátý verš toto: „Zasetý na dobrou půdu, to je ten, kdo Slovo slyší a rozumí mu; ten pak nese úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, jiný třicetinásobnou.“

Slyšel jsem lidi říkat: „Jen kaž Ježíše. Úkol přinášet lidem zjevení patří Duchu svatému.“

To je sice pravda, přesto je ale naším úkolem kázat srozumitelně. Musíme zasévat do půdy a ne podél cesty, kde Slovo nemá šanci se uchytit.

Semeno měnit nemusíme. Při jeho zasívání ale potřebujeme správně zacílit.

Problém není v semenu. Boží slovo je relevantní a aktuální dnes stejně jako kdy dříve. Evangelium vždy bylo, je a bude dobrým semenem. Semeno měnit nemusíme. Při jeho zasívání ale potřebujeme správně zacílit.

Kázání obsahově přiměřené posluchačům je nejen srozumitelné, ale také použitelné, praktické, zapamatovatelné, žádoucí a uskutečnitelné.

Toto téma je pro mě natolik důležité, že jsme oficiální poslání sboru, který vedu, formulovali takto: „Smyslem naší existence je přiblížit všem lidem Ježíše.“

Rozumíme svému místu v Kristově těle a v našem městě. Proto šedesát procent našich návštěvníků tvoří lidé, kteří se stali křesťany v posledních třech letech a kteří do té doby žádnou církev nenavštěvovali.

Pokud chcete zasévat semeno do dobré půdy, budete se i vy muset naučit kázat lidem, kteří v církvi nikdy nebyli. Znamená to, že už nebudete automaticky předpokládat, že vaši posluchači vědí, kdo je Noe či Pavel, nebo dokonce Ježíš – a zejména Ježíš!

Jestliže lidem dobře vykreslíte Ježíše, budou ho chtít poznat. Když Ježíše zpřístupníte, mnozí se jej rozhodnou následovat.

Vše začíná tím, že změníte způsob přemýšlení o struktuře svých kázání.

Pojmenujte problém

Jako formu úvodu ke kázání můžete otevřít své poselství tím, že pojmenujete některý problém, který je pro posluchače aktuální.

Jednou z nejčastějších chyb kazatelů je předpoklad, že lidi zajímá, co jim chtějí sdělit. U lidí z církve to tak být může, u nevěřících to však často neplatí. Každý člověk se ale zajímá o své osobní problémy.

Když jsem studoval na střední škole, dvakrát jsem propadl z chemie. Došlo k tomu zejména proto, že mě chemie nezajímala. O hodinách jsem ani neposlouchal, co učitel říká. Jeho výklad přehlušoval hlas v mé hlavě, který si nepřestával stěžovat: Kdy v reálném životě tohle použiju?

V prvních vteřinách vašeho kázání si návštěvníci shromáždění pokládají tutéž otázku. Jestliže jim na ni uspokojivě neodpovíte, stane se i jim hlasem v hlavě, jenž přehluší vaše poselství.

Nezačínejte kázání například větou: „Dnes budu mluvit o Pavlovi.“

To nikoho nezajímá.

Lepší je zahájit slovy: „Dnes chci pomoci všem, kteří touží po druhé šanci a novém začátku.“

Co pálí lidi z vašeho shromáždění? Jaké jsou jejich aktuální potřeby? Jaký osobní příběh jim můžete vyprávět, abyste jim dali najevo, že s jejich bolestí soucítíte a nesete ji spolu s nimi? Přemýšlejte o tom, jak od prvních slov získat pozornost lidí.

Vstupte do světa vašich posluchačů

Jan 1,14 říká: „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.“ Ježíš nám zpřístupnil Boha tím, že vstoupil do našeho světa.

Přístupné kázání pro lidi dělá totéž. Vstupuje do světa posluchačů a převádí teorii, teologii, principy, učení a proroctví do podoby uchopitelné pro každodenní praktický život.

Při přípravě poselství si klaďte otázku: Jak toto uvede do praxe podnikatel, svobodná matka, člověk bojující s rakovinou, vysokoškolák, důchodce nebo ten, koho v dětství zneužívali? Jak vaše sdělení vstoupí do jejich světa?

Není nutné, aby se každé poselství dotklo všech oblastí života. Pokud však při přípravě kázání půjdete ve stopách Mojžíše, přinesete lidem Slovo z vrcholu hory zjevení do údolí a předáte jim ho ve formě použitelné v jejich každodenních životech.

Popište principy řešení nastíněného problému

Namísto kázání o několika bodech přemýšlejte při přípravě o tom, jak vykreslit problém a následně lidem ukázat jeho řešení.

Nejprve lidem předejte praktické akční kroky, které jim pomůžou aplikovat biblické principy do každodenního života. Následně přejděte k tomu nejpodstatnějšímu a oslovte jejich srdce.

Vezmu si za příklad nedávné kázání mojí manželky Liz nazvané „Zklidni své nitro“, přičemž sloveso „Zklidni“ (v originále SLOW) představovalo akronym pro čtyři konkrétní kroky:   

• Dodržujte den odpočinku. (Sabbath) Toto je praktický a uskutečnitelný krok dokonce i pro lidi, kteří nechodí do církve. Kdo by koneckonců zpochybňoval užitek volného dne, věnovaného odpočinku?
• Uvědomte si, že méně je více. (Less is more) Jinak řečeno, nenaberte si na bedra příliš mnoho závazků.
• Buďte otevření nenadálým okamžikům. (Be open to interruptions) Ježíš věnoval čas lidem. Měli bychom mít ve svých kalendářích rezervy, abychom mohli činit totéž.
• Očekávejte na Boha. (Wait on God) Liz se snažila zdůraznit, že skutečný pokoj nikdy nezažijeme, jestliže nepožádáme Ježíše, aby nám odpustil hříchy a sňal z nás tíhu našich úzkostí a obav (Matouš 11,28-30). Toto již míří k lidským srdcím.

Oslovte lidská srdce

Cílem kázání je oslovit lidská srdce. Ježíš se jich touží dotýkat a proměňovat je.

Ať už má kázání jakékoliv téma a předáváte lidem jakékoliv akční kroky k aplikaci, to nejpodstatnější sdělení, zasahující hluboko do srdce, se nemění: lidé potřebují Ježíše.

Kazatelé nejsou motivační řečníci. Kážeme Ježíše. Lidé však nevědí, že ho potřebují. A proto se skrze potřeby posluchačů a skrze biblické principy postupně dopracujeme k tomu, abychom je nakonec vždy odkázali na kříž.

Lidé si zpočátku mohou myslet, že kázání je o nich, dokud si neuvědomí, že je vždy o Ježíši. Závěrem vždy oslovujeme lidské srdce, protože vše, co nás odděluje od Boha, i od sebe navzájem, pramení ze srdce.

Když kážeme k lidským srdcím, Bůh se jich dotkne, změní je a Boží slovo přinese v jejich životech ovoce. Prvním krokem je pozvání k tomu, aby lidé své životy vydali Ježíši.

Život není jednoduchý. Evangelium však jednoduché je. A také kázání obsahově přiměřené posluchačům je jednoduché – stačí pojmenovat problém, ukázat na jeho řešení v Písmu, uvést praktické akční kroky a odkázat lidi na Ježíše – na toho, o němž někteří nevědí, že ho potřebují, dokud nedokončíte své poselství.