Vynikající nadhazovač v baseballu dělá víc, než že nás jen zaujme svým rychlým nadhozem. Učí nás také správnému sportovnímu chování. Tím, že to nevzdá, a nakonec vyhraje zápas nebo když dělá dobrovolníka v místní charitě či na tiskovce po prohraném zápase pochválí soupeře.
Jelikož ale na většinu pastorů někdy během jejich služby pochybnosti přijdou, naskýtá se otázka, jak se s nimi nejlépe vyrovnat.
Vzory nám ukazují postoje a chování nezbytné k úspěchu v dané oblasti. Pastoři představují duchovní vzory a jejich sbory i okolní komunita sledují, jak víra ovlivňuje jejich životy. A stejně jako prvotřídní sportovci mohou odehrát nepovedený zápas či utrpět zranění, i pastoři a ostatní zaměstnanci sboru mohou zažívat těžká období.
V posledních letech se někteří známí křesťanští služebníci vyrovnávali ze svých kazatelen s vlastními pochybnostmi způsobem, který nijak nepomáhal sborům, jež vedli. Jelikož ale na většinu pastorů někdy během jejich služby pochybnosti přijdou, naskýtá se otázka, jak se s nimi nejlépe vyrovnat?
Pojďme zvážit biblickou a rozumnou strategii pro vyrovnávání se s pochybnostmi ve službě.
Rozpoznejte zdroj
Podobně jako lékař musí nejprve diagnostikovat nemoc před tím, než může předepsat léčbu, pastor musí určit zdroj svých pochybností. Trpíte únavou, máte problémy ve vztahu s někým, čelíte příliš vysokým očekáváním nebo vám v mysli vyvstávají upřímné intelektuální otázky? Pochybnosti mohou být důsledkem stresu ve službě, kdy každodenní dřina a frustrace uhašují zápal vašeho povolání.
Pastoři si častokrát ve jménu víry nastavují nerealistická očekávání a myslí si, že se z jejich malých, zdravých kongregací přes noc stanou megasbory, podobně jako v případě těch, o nichž slyšeli na konferenci, z níž se právě vrátili.
Mezitím hrstka vlivných, ale kritických, členů sboru dokáže negativními slovy utvrdit v pastorovi pocit selhání a zastínit všechno dobré, co se mu daří dělat pro život větší části sboru.
Stejně tak se může vedoucí sboru cítit pod tlakem náročného hlavního pastora, který se zaměřuje jen na chyby a zřídka kdy něco pochválí.
Samozřejmě, že upřímné intelektuální otázky mohou vyvstat během přípravy kázání či při poradenské péči o člena sboru. Pochybnosti obtěžkané emocionální zátěží jsou jiné než pochybnosti vyvěrající z akademické zvídavosti. To, z čeho vaše pochybnosti vycházejí, určuje způsob, jak se s nimi vyrovnat.
Naplánujte vhodný postup
Poté, co odhalíte zdroj svých pochybností, naplánujte si vhodný postup řešení. I když lidé mohou mít užitek z pastorovy ochoty otevřeně mluvit o svých osobních zápasech, vaše pochybnosti jsou duchovním domácím úkolem, který musíte řešit mimo kazatelnu tak dlouho, dokud je úspěšně nezdoláte.
Vaše pochybnosti se mohou stát příležitostí k učení se a růstu – začátkem, který povede k pevnější víře a větší službě, místo toho, aby představovaly důvod to zabalit či předzvěst selhání.
Když jsme ochotni být upřímní sami k sobě, můžeme plánovat vhodný postup. Zvažte velmi známá slova žalmu 23,1–3 (ČSP): „Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. Dává mi uléhat na travnatých pastvinách, přivádí mě k vodě na místech odpočinku. Obnovuje mou duši, …“
Svědčí vaše pochybnosti o tom, že jste byli příliš zaneprázdněni na to, abyste obnovovali svoji duši? Vaše fyzické tělo potřebuje odpočinek a rekreaci. Váš intelekt potřebuje tiché okamžiky k přemítání. Váš duch potřebuje pravidelný čas na modlitbu a studium Bible, které nebude spojené s vaší prací služebníka.
Nalézejte a využívejte zdroje
I když váš zápas působí jako jedinečný, ve skutečnosti někdo, někde, někdy v minulosti zakoušel a vypořádal se s podobnými pochybami. Pasáž z 1. Korintským 10,11–13 nám připomíná, že duchovní zkoušky, pokušení či pochybnosti, které zakoušíme, jsou „lidské“ (podle ČSP).
V knihách se můžeme setkat s lidmi z dalekých zemí a údobí, jejichž cesty poskytují odpovědi na otázky, které si klademe dnes. Cestujme do Anglie v roce 1960 a zjistíme, jakým způsobem se slavný křesťanský apologeta vypořádával s bolestí ze smrti své ženy v knize Svědectví o zármutku. Aby C. S. Lewis mohl vyjádřit to, co se naučil, když se vyrovnával s pochybnostmi a smutkem, aniž by odhalil svoji identitu, vydal tuto knihu pod pseudonymem N. W. Clerk. Nové vydání knihy pod autorovým skutečným jménem spatřilo světlo světa až po jeho smrti v roce 1963.
A konečně, nepřehlížejme hodnotu důvěrného přítele, který může naslouchat, když mluvíme o svých pochybnostech, a jít s námi, zatímco se budeme snažit je vyřešit. Důvěřujme, že je možné cestu pochybnostmi úspěšně projít, a pamatujme na slova proroka Azarjáše vyřčená králi Ásovi v 2. Paralipomenon 15,7: „Jednejte tedy rozhodně, nechť vaše ruce neochabnou, neboť vaše jednání bude odměněno!“
