Jednou jsem na nedělní besídce vyzvala děti k tomu, abychom si společně přečetly Židům 10,1-4. Verše pojednávají o Kristově smírčí oběti, dostatečné jednou provždy.

Tato pasáž není úplně snadná na pochopení. V danou chvíli mi však nešlo jen o to, aby děti porozuměly textu. Chtěla jsem je naučit pracovat s Biblí.

„Kdo z vás těmto veršům rozumí?“ zeptala jsem se. „Několik z vás. Pojďme se u nich zastavit a zamyslet se nad nimi. O čem myslíte, že tady autor listu Židům mluví?“

Po dlouhé odmlce to někdo zkusil: „O oběti?“

Jiný hoch zvedl ruku a vykřikl:

„Já to vím!“ Vzápětí ale dodal: „Omlouvám se, zapomněl jsem.“

„Vidím, že už se nehlásíte,“ podotkla jsem jemně. „To je v pořádku. Vybrala jsem dnes tuto pasáž schválně.“

A pokračovala jsem: „Nezáleží na tom, kolik vám je let. V Bibli budete pořád nalézat věci, kterým úplně neporozumíte. Nechci, abyste se toho báli nebo si mysleli, že kvůli tomu nemůžete Bibli číst. Namísto toho se modlete, aby vám Bůh prostřednictvím četby svého Slova pomáhal lépe ho poznávat. Když nějaké pasáži neporozumíte, nahraďte porozumění důvěrou.“

Vztah k Bibli je pro učednictví zásadní a člověk by jej měl začít rozvíjet co nejdříve. Jen málo Američanů všech věkových skupin si dnes bohužel samostatně čte Písmo. Podle průzkumu Americké biblické společnosti pořádaného v roce 2022 (American Bible Society’s 2022 State of the Bible report) si jen 26 % dospělých Američanů alespoň jednou týdně čte mimo shromáždění církve doma samostatně Bibli.

Znepokojivý je však trend, jakým se vztah lidí k Bibli vyvíjí. V roce 2021 činil podíl dospělých, kteří čtou Bibli alespoň jednou týdně, ještě 34 %.

Proč Bibli nestuduje více Američanů? Pravděpodobně k tomu přispívá více faktorů. Domnívám se však, že u lidí z křesťanských rodin nejzásadnější důvod spočívá v nedostatku cíleného učednictví během formativních let dítěte vyrůstajícího v církvi.

Většina dětských služeb odvádí skvělou práci, pokud jde o prezentaci Bible zábavnou a zapamatovatelnou formou. Jestliže však děti nevychováme k interakci s Božím slovem, existuje velká pravděpodobnost, že později v životě neučiní ze čtení Bible prioritu.

Jestliže děti nevychováme k interakci s Božím slovem, existuje velká pravděpodobnost, že později v životě neučiní ze čtení Bible prioritu.

Typický dospělý člověk, který má vztah k Bibli, si jej vypěstoval již v dětství. Dětští vedoucí mají jedinečnou příležitost vštípit příští generaci lásku k Božímu slovu. Začíná to výchovou srdcí, hlav a rukou.

Srdce

Prorok Jeremjáš prohlásil: „Jakmile se objevila tvá slova, pozřel jsem je. Tvá slova mi byla veselím a radostí srdce. Nazývají mě tvým jménem, Hospodine, Bože zástupů“ (Jeremjáš 15,16 – ČEP).

Mladá srdce můžeme zapojit do procesu učení tím, že u dětí rozvíjíme schopnost naslouchat a přemýšlet. Žalm 46,10 (NIV) říká: „Upokojte se, a vězte, že já jsem Bůh.“ Bůh stvořil lidská srdce k tomu, aby jej skrze jeho Ducha a Slovo poznávala.

Zvažte, jak do setkání dětské služby zařadit chvíle ztišení, které dětem připomenou, aby srdcem naslouchaly tomu, co jim Bůh říká. Přirozeně se během vašeho výkladu Písma nebudou chovat jako malé verze dospělých. I děti jsou ale schopné reagovat na vážnější chvíle, kdy již nejde jen o zábavu.

Během každé dětské bohoslužby naplánujte dětem čas na přemýšlení o Písmu. K popisu tohoto společného času můžete použít například sloves přemýšlet, naslouchat či odpočívat.

Veďte děti k tomu, aby se učily biblické verše nazpaměť a opakovaly si je, aniž by okamžitě rozuměly tomu, jak je prakticky aplikovat.

Vyhlížejte na setkáních přítomnost Ducha svatého a dávejte mu prostor, aby mohl promlouvat.

Děti dokážou otevřít svá srdce Božímu slovu, i když mu hned neporozumějí.

V Žalmu 119 stojí: „Tvá ustanovení jsou mi potěšením; nezapomínám na tvé slovo. Tvá svědectví jsem obdržel do věčného dědictví, ano, jsou radostí mému srdci“ (verše 16 a 111).

Jako vedoucí dětských programů církve máme tu výsadu pomáhat dětem učit se radovat z Božího slova. Když se nám to podaří, přestane pro ně být studium Bible povinností a stane se jejich radostí.

Hlava

Znalost nejdůležitějších biblických postav, míst a hlavních myšlenek je jen začátek. Děti potřebují příležitosti k tomu, aby své poznatky uplatňovaly, samostatně přemýšlely a naslouchaly Duchu svatému.

Pokládejte otázky, které podporují kritické myšlení. Vyzývejte děti, aby se ptaly na otázky týkající se probírané lekce. Pomáhejte jim nalézat souvislosti mezi tématy jednotlivých týdnů tím, že jim spojnice ukážete v Písmu. Děti nepochopí všechny detaily, ale jejich porozumění postupně poroste.

Samozřejmě nemůžeme děti jen tak vhodit do intelektuálního světa, aniž bychom jim pomohli se v něm zorientovat. Bible je rozsáhlá kniha. Pomozte dětem získat potřebnou sebedůvěru k tomu, aby se odvažovaly samostatně s ní pracovat.

Namísto toho, abychom děti vyučovali biblickým faktům a informacím, bychom v nich měli vypěstovat celoživotní vztah k Bibli.

Vyžaduje to změnu myšlení i na naší straně. Namísto toho, abychom děti vyučovali biblickým faktům a informacím, bychom v nich měli vypěstovat celoživotní vztah k Bibli. Zde je pět způsobů, jak děti na tuto cestu připravit:

1. Dávejte dětem Bible od malička do rukou. Od útlého věku jim předkládejte výtisky Bible – i když ještě neumějí číst. Povzbuzujte je, aby Bibli držely v ruce a zkoumaly ji. Dopřejte dětem čas, aby mohly listovat stránkami, prohlížet si ilustrace a narážet přitom na klíčová biblická slova.
2. Zpřístupňujte jim text. Děti mají různou úroveň čtenářských schopností. Zvolte co nejsrozumitelnější a nejsnazší překlad, například anglický NIRV je psán na úrovni třetí třídy (obdobou v češtině by mohlo být Slovo na cestu – pozn. překl.). K dispozici jsou také dětské obrázkové Bible. Pomozte začínajícím čtenářům i nečtenářům tím, že jim budete předčítat nahlas. Používejte vizuální pomůcky, jako jsou knižní ilustrace, plakáty, vystřihovánky, figurky a digitální obrázky.
3. Zaveďte řád. Předejte dětem plán čtení Bible. Vaším společným cílem může být čtení veršů na každý den, nebo společné přečtení některé biblické knihy. Plán čtení pomáhá vytyčit jasný a dosažitelný cíl, jehož splnění v dětech navozuje pocit úspěchu a usnadňuje zapojení rodičů.
4. Postupujte pomalu. V rámci každé lekce veďte děti k samostatnému čtení malé části Písma. Postupem času je povzbuzujte, aby se pustily i do delších pasáží.
5. Procvičujte vyhledávání biblických veršů. Rozdělte děti do dvojic nebo týmů a nechte je závodit ve vyhledávání biblických textů podle kapitol a veršů. V případě potřeby požádejte dospělé dobrovolníky o pomoc. Tato hra je osvědčená a zábavnou formou pomáhá dětem učit se orientovat v Bibli.

Ruce

A konečně, povzbuzujte děti k tomu, aby přijaté biblické lekce uváděly do praxe skrze službu Bohu i lidem.

Vyučujte děti tomu, co Bible říká o práci pro Boží království. Následně jim poskytněte příležitosti k využití jejich obdarování. Služebníci z řad dětí mohou například pomáhat ve chválách, modlitbách, s rozdáváním drobného občerstvení anebo vítáním příchozích návštěvníků shromáždění.

Mimo církev mohou děti žít podle Písma tím, že budou vypravovat svým kamarádům o Ježíši, ctít své rodiče, projevovat laskavost a odpouštět.

Pavel připomínal Timoteovi, že „veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování, k napravování, k výchově ve spravedlnosti.“ (2. Timoteovi 3,16)

Vedoucí dětských programů v církvi samozřejmě v konečném důsledku nezajistí, že si příští generace zamiluje Písmo a uvidí v něm relevantní zdroj odpovědí na všechny své otázky. Velikou roli musí sehrávat rodina. A především jde o práci Ducha svatého, který činí Boží slovo živým a činným v srdcích a myslích dětí a uvádí věřící do veškeré pravdy, zatímco v ní den za dnem žijí (Jan 16,13; Židům 4,12).

Ano, dětský program církve musí být zábavný. Ano, musí být živý a přiměřený věku. Kromě toho však neztrácejme ze zřetele, že naší prioritou je budovat z dětí učedníky, kteří mají vztah k Bibli a nechávají se vést Duchem – a kterým to vydrží na celý život.

Když děti porostou ve svém vztahu k Bibli, změní to nejen statistiky. Změní to svět.