Desatero vůdcovství

Když Mojžíš na Sinaji přijal Desatero, byl to pro Izraelce přelomový okamžik. Bůh ustanovil svůj Zákon, aby dal svému lidu jasně najevo, co od něj očekává.

Desatero je mnohem více než starodávný seznam pravidel. Jeho principy nalézají uplatnění ve všech oblastech našich životů, včetně naší služby. Dnes se společně na Desatero podíváme blíže a zamyslíme se nad jeho zásadami, které lze použít v oblasti vůdcovství. Probereme následující lekce:

  1. Porozumění Boží dobrotě. Bůh svému lidu předal Desatero přikázání, aby jej chránil a zaopatřil. Porozumění Božímu láskyplnému charakteru je pro naše vůdcovství tou nejkrásnější motivací.
  2. Vítězství nad modlami. Bůh svému lidu přikázal, aby neměl žádné jiné bohy a modly. U vedoucích mohou modly nabývat podobu úspěchu, velkého rozpočtu, uznání ze strany ostatních či vlastní filozofie služby. Namísto toho všeho se potřebujeme plně svěřit do Božích rukou.
  3. Slova úcty. Vedoucí si musí dávat pozor na to, jak reprezentují Boha. Vkládání slov do Božích úst odhaluje naši neúctu, nedostatečnou sebedůvěru a neschopnost. Namísto toho potřebujeme mít Pánovo jméno v úctě.
  4. Zachovávání udržitelného tempa. Bůh stvořil šabat k našemu prospěchu. Když ctíme princip dne odpočinku, můžeme si dát přestávku od práce, strávit více času s Bohem a svěřit mu s důvěrou výsledky svého počínání.
  5. Vedení s respektem. Vedoucí musí ctít nejen své rodiče, ale prokazovat lidem respekt ve všech aspektech svého vedení. Znamená to prokazovat respekt „nahoru“, „dolů“ i „napříč“ (ctít naše mentory, lidi, které vedeme i naše spolupracovníky a přátele) a za všech okolností všem lidem projevovat nejhlubší úctu.
  6. Vykořenění hněvu. Zákon zakazoval vraždu, ale Ježíš během svého kázání na hoře posunul laťku ještě výše. Učil nás, abychom praktikovali sebeovládání tím, že budeme střežit svésrdce, hlídat si své reakce a být ochotní přiznat si problém s hněvem a jednat s ním.
  7. Zachovávání čistoty. Sexuální přestupky v církvi ničí lidské životy i celé služby. Abychom se chránili před nečistotou, musíme investovat do zdraví svých srdcí, stanovit jasné hranice a být někomu vykazatelní.
  8. Důvěryhodné správcovství. Boží zákaz krádeže můžeme uvést do praxe v mnoha osobních situacích i v životě organizace. Moudří vedoucí dávají desátky – odmítají okrádat Boha – a jsou dobrými správci. Kromě toho vytvářejí systémy a struktury zpětných vazeb, zajišťující jejich službě důvěryhodnost.
  9. Poctivost. Lhaní může mít v oblasti vůdcovství podobu nadsazování statistik, vykreslování nepřesného obrazu nebo manipulace s Písmem. Bůh nás vyzývá, abychom se chovali poctivě.
  10. Vítězství nad žádostivostí. Desáté přikázání nás vybízí, abychom netoužili po majetku nebo vztazích druhých lidí – a vlastně ani po ničem jiném. Vedoucí si zároveň musí dávat pozor, aby nedychtili po zdrojích, úspěchu, rolích a uznání. Namísto toho se musíme naučit být spokojení s tím, co máme, a oslavovat úspěchy ostatních.

Při čtení a diskuzi o jednotlivých lekcích si osvojíte Desatero, které vám pomůže vést lidi s větším nasazením k tomu, co je dobré, správné a příjemné našemu Pánu.

Porozumět Boží dobrotě

Zhodnocení

Jakým způsobem utváří Desatero přikázání váš pohled na vůdcovství?

Vhledy a postřehy

Když slyšíme slovo „přikázání“, ne vždy si představíme něco dobrého, pozitivního nebo přínosného. Spíše se nám vybaví slova a činy, které jsou tvrdé, panovačné a omezující. Když někdo vydá příkaz, vykládáme si ho jako ovládání.

Když však Bůh Mojžíšovi předával Desatero, nejprve popsal, kdo je a co dobrého již pro svůj lid učinil: Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.(Exodus 20,2)

Bůh uvádí Desatero přikázání připomenutím toho, že Hebrejce vyvedl z otroctví. Jedná se o deset užitečných principů, jež svému lidu předává ze své dobroty a lásky.

První přikázání zdůrazňuje tři perspektivy, které je třeba mít na zřeteli:

  1. Perspektiva osobního Boha. Bůh pouze nezjevil, kým je (slovy „Já jsem Hospodin“), ale dal najevo, že je Bohem osobním („tvůj Bůh“).

    Vedoucí v církvi by měli lidem, kterým slouží, pomáhat zakoušet Boha prostřednictvím osobního vztahu s ním. Nevedeme lidi k rituálnímu náboženství, ale k osobnímu Bohu, kterého mohou důvěrně poznávat a rozvíjet s ním blízký vztah.
  2. Perspektiva milosti. Osvobození Izraelců z egyptského otroctví bylo aktem Boží milosti. V celém Písmu Bůh jedná s lidmi na základě hojnosti své neutuchající milosti.

    Také naše služba musí být motivována postojem milosti. Jako Kristovi vyslanci musíme reprezentovat Ježíšův charakter, když předáváme jeho poselství o spasení z milosti.
  3. Perspektiva provázení. Hospodin lidem připomněl jejich osvobození z otroctví, zároveň jim však dal plán cesty, aby mohli ve svobodě zůstávat i do budoucna. Boží slovo je naším průvodcem a pomáhá nám zakoušet trvalou Boží ochranu a zaopatření.

    Jako vedoucí bychom měli sloužit s úmyslem vést lidi k životu ve svobodě a hojnosti v Kristu. Namísto jednorázových vítězství, která nám zlepší statistiky, musíme usilovat o celoživotní proměnu lidí, která v jejich životech ponese trvalé duchovní ovoce.

Zamyšlení a diskuze

  1. Jak ovlivňuje úvodní bod Desatera váš náhled na všechna Boží přikázání?
  2. Která z výše uvedených tří perspektiv představuje pro vaše vůdcovství výzvu a proč?
  3. Jak by měl „duch“ verše z Exodu 20,2 ovlivnit vnitřní nastavení našeho vůdcovství?

Aplikace

Zatímco se připravujeme na studium Desatera a jeho aplikaci v oblasti vůdcovství, věnujte čas četbě Exodu 20,1–17. Zamyslete se nad významem Desatera a nad tím, jak by mohlo ovlivnit styl vašeho vůdcovství.

Vítězit nad modlami

Reflexe týmu

Jaké poznatky pro oblast vůdcovství jste načerpali ze čtení Desatera přikázání?

Zhodnocení

Jak si mohou vedoucí udělat ze služby modlu?

Vhledy a postřehy

Křesťanští vedoucí snadno sklouznou k nezdravému postoji, kdy se domnívají, že Desatero přikázání mistrně ovládají a že je nemůže v tomto směru nic překvapit. Patří koneckonců k základům, které mají vedoucí již dávno za sebou, že ano?

Desatero má však pro službu hluboké využití, počínaje prvními dvěma přikázáními. Bůh řekl: Nebudeš mít jiné bohy vedle mne. Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí. Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy. (Exodus 20,3-6)

Na první pohled si můžeme dát za dodržování těchto příkazů jedničku s hvězdičkou. Při bližším pohledu se nám však odhalí jiná skutečnost. Jak mohou služebníci porušovat první dvě přikázání? Ve službě lidé velice často uctívají následující modly:

  1. Modly růstu a úspěchu. Růst a úspěch jsou sice hezké, ale snadno se nám stanou modlami, které začneme uctívat. Pokud se totiž tempo růstu zpomalí nebo náš úspěch zastíní někdo jiný, můžeme se začít honit za strategiemi s cílem tyto naše modly křísit a dokonce je nechat ožít ještě ve větší míře.  
  2. Modly budov a rozpočtů. Budovy poskytují zázemí pro službu a rozpočty poskytují zdroje pro službu. Ani jedno však nesmí být smyslem naší služby. Pokud si nedáme pozor, můžeme z krásy našich budov a velikosti našich rozpočtů udělat modly, ke kterým přilnou naše srdce.
  3. Modly sebepotvrzení a potlesku. Bez ohledu na velikost našeho sboru nebo služby se nám může stát problémem touha po potvrzení a potlesku ze strany lidí. Pokud nám nikdo nepochválí kázání, můžeme si sami nenápadně začít o komplimenty říkat. Týden po týdnu pak naše modla může nabývat ještě zrůdnějších podob.
  4. Modla související s filozofií naší služby. Někteří vedoucí si udělají modlu ze svého přístupu k službě. Vymyslí „jediný správný způsob“, jak má správná služba fungovat. Netrvá dlouho a nadřazenost jejich filozofie se změní v modloslužbu.

Není to úplný výčet různých model v životech vedoucích, tyto čtyři však patří k těm nejčastějším. Každá z nich je velice nebezpečná a destruktivní.

Zamyšlení a diskuze

  1. Jaká z výše uvedených model pro vás představuje největší pokušení?
  2. Jaké další modly se mezi služebníky vyskytují?
  3. Jak můžeme své srdce od těchto model ochránit?

Aplikace

Pozvěte Ducha svatého, aby prozkoumal vaše srdce. Postavili jste si ve svém životě a službě vedoucích nějaké modly? Pokud ano, vyznejte to Bohu a učiňte pokání. Hledejte Pánovu milost a milosrdenství.

Projevovat úctu

Reflexe týmu

Když jste přemýšleli o modlách souvisejících s vaší službou, co vám Bůh položil na srdce?

Zhodnocení

Jakým způsobem jste viděli vedoucí brát nadarmo Boží jméno?

Vhledy a postřehy

Vedoucí stojí v pozici autority, k níž patří i jistá míra vlivu a moci. Co se však stane, když vedoucí nedosáhne svého? Co se stane, když nápady nebo rozhodnutí vedoucího narazí na odpor členů sboru?

Někteří vedoucí bohužel v takových kritických chvílích zneužívají svou autoritu k osobnímu prospěchu a ostatním tvrdí: „Tak praví Pán.“ Jinak řečeno, berou nadarmo Boží jméno tím, že mu do úst vloží svá vlastní slova. Prakticky tím však porušují třetí přikázání: Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo. (Exodus 20,7)

Moc může být návyková, a pokud vedoucí nestřeží svá srdce, riskují, že budou používat Boží jméno k prosazování svých osobních záměrů. Když křesťanský vedoucí k vlastnímu prospěchu zneužívá jeho jméno, poukazuje to na tři problémy v jeho životě:

  1. Neúcta. Zneužívání Božího jména je projevem neúcty a ukazuje na nedostatek respektu a na pohrdání Bohem. Nikdy nesmíme zneužívat svatého Boha k realizaci nesvatých ambicí. Vkládat slova do jeho úst se rovná povyšování se na Boží úroveň nebo snižování Boha na úroveň člověka. Obojí představuje projev pýchy a pohrdání.
  2. Nedostatečná sebedůvěra. Vedoucí, kteří nemají dostatečnou sebedůvěru, jen zřídkakdy naslouchají zpětné vazbě, aniž by přecházeli do defenzivy a začali se obhajovat. V takových situacích se někdy odvolávají na Boží jméno, aby umlčeli opozici. Jejich následovníky to staví do nepříjemné pozice, kdy mají pocit, že jakýkoli odpor vůči vedoucímu je odporem vůči Bohu. Jak však poznamenává spisovatel Steve Moore: „Nejistota v životě vedoucího podkopává loajalitu v životě následovníka.“
  3. Neschopnost. Když vedoucí vkládají slova do Božích úst, prozrazuje to jejich neschopnost budovat vliv a získávat podporu lidí pro svou vizi. Protože nemají schopnost účinně vést, manipulují s Božím hlasem, aby dodali autoritu svému vlastnímu hlasu.

Jedná se o nebezpečné jevy v životě vedoucího. Nezapomínejme, že Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.Krátkodobě s takovou taktikou člověk možná uspěje, ale rozhodně ho to bude něco stát.

Zamyšlení a diskuze

  1. Kdy jste byli v pokušení zneužít Boží jméno pro vlastní prospěch?
  2. Vzpomenete si na okamžik, kdy vás doběhl nedostatek sebedůvěry?
  3. Jak používat Boží jméno dobrým a čestným způsobem?

Aplikace

Sestavte plán, jak se vypořádat s oblastí, ve které jste nejvíce náchylní k zneužívání Božího jména, ať už se ve vašem případě jedná o neúctu, nedostatečnou sebedůvěru nebo neschopnost. Poté vymyslete tři otázky, které vám jednou měsíčně položí váš přítel, a bude vám tak poskytovat zpětnou vazbu, jak se vám v této oblasti daří střežit vaše srdce.

Zachovávat udržitelné tempo

Reflexe týmu

Jaké otázky jste vymysleli, aby vás chránily před zneužíváním Božího jména?

Zhodnocení

Jak byste definovali šabat?

Vhledy a postřehy

Pro vedoucí služebníky je obvykle neděle pracovním dnem. Z toho důvodu mnozí z nás nesvětí žádný den odpočinku.

Čtvrté přikázání však zní: Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho. (Exodus 20,8-11)

Ježíš prohlásil: Sobota byla učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. (Marek 2,27) Spisovatel Gene Edward Veith Jr. k tomuto textu evangelia poznamenal: „Šabat je Božím darem pro zaneprázdněné, roztržité a unavené lidské bytosti. Poskytuje nám přestávku a prostor načerpat síly skrze čas strávený s Bohem, s rodinou a sami se sebou.“

Šabat nám pomáhá realizovat naši vedoucí službu udržitelným tempem z místa odpočinku. Poskytuje nám příležitost dělat tři důležité věci:

  1. Odpočívat od práce. Oddělit den odpočinku znamená na dvacet čtyři hodin přestat pracovat. Je to cílené rozhodnutí dopřát odpočinek tělu, občerstvit duši a oživit vztahy. Je prokázáno, že jednodenní přestávka od práce zvyšuje produktivitu nadcházejícího pracovního týdne. 
  2. Trávit čas s Bohem. Spisovatel Lance Witt řekl: „První věcí, kterou Bible prohlásila za svatou, nebyl žádný předmět nebo místo, ale ‚čas‘, čtyřiadvacetihodinové období zvané šabat.“ Dodržováním šabatu si vytváříme prostor pro zakoušení požehnaného času v Boží přítomnosti, jeho Slově a dobrotě.
  3. Projevovat Bohu důvěru. Vytváření prostoru pro šabat není ani tak otázkou času, jako spíše důvěry. Důvěřujeme Bohu, že vše bude v pořádku i bez naší aktivity a práce. Důvěřujeme, že svět nezanikne, když my přestaneme pracovat. S napětím, které přitom člověk může zažívat, se rozhodně dokážu ztotožnit.

Spisovatel Robert Morris uvedl: „Šabat představuje dar a jeho dodržování je odvážným vyjádřením naší důvěry v Boží dobrotu a schopnost zaopatřit nás vším, co potřebuje naše srdce, mysl i tělo.“ Když den odpočinku nedodržujeme, dáváme najevo, že spíše spoléháme na sebe než na Boha.

Zamyšlení a diskuze

  1. Jak dobře se vám daří pamatovat na pravidelný den odpočinku?
  2. Jak jste viděli, že šabat umožňuje druhým realizovat svou vůdčí roli udržitelným tempem z místa odpočinku?
  3. Který ze tří výše uvedených důležitých způsobů trávení soboty pro vás představuje největší výzvu a proč?

Aplikace

Jak by se vám změnil život, kdybyste si kvůli zachovávání udržitelného tempa svého vůdcovství cíleněji osvojili čtvrté přikázání?

Vést s respektem

Reflexe týmu

K čemu jste dospěli během úvah o dodržování šabatu?

Zhodnocení

Jak vypadá vedoucí, který prokazuje lidem respekt?

Vhledy a postřehy

Páté přikázání je jasné a věcné: Cti svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. (Exodus 20,12) Prokazovat lidem úctu znamená neovládat je a do ničeho je netlačit. Vychází z vědomého rozhodnutí projevovat svými slovy a chováním úctu, respekt a pozornost druhým, aniž bychom se cítili ohroženi jejich úspěchem.

Bill Johnson poznamenal: „Každý člověk si zaslouží úctu přinejmenším ze dvou důvodů: je stvořen k Božímu obrazu a Bůh mu nadělil své jedinečné dary a schopnosti.“

Jedním z nejlepších způsobů, jak mohou křesťanští vedoucí uplatňovat páté přikázání, je prokazovat lidem úctu v rozsahu 360 stupňů – směrem nahoru (mentorům), dolů (lidem, jež vedeme) i napříč (svým spolupracovníkům a přátelům).

  1. Respekt směrem „nahoru“. List Židům 13,17 říká: „Poslouchejte své vůdce a buďte poddajní, neboť oni bdí nad vašimi dušemi jako ti, kdo budou vydávat počet; ať to mohou dělat s radostí, a ne se vzdycháním, neboť to by vám nebylo k užitku.“
    Prokazovat respekt směrem „nahoru“ znamená projevovat úctu lidem nad vámi – bez ohledu na to, zda jim jste či nejste přímo podřízeni. Respektující vedoucí si váží obětí a věrnosti svých mentorů i všech, kdo v minulosti prošlapali cestu, po níž teď oni kráčí.
  2. Respekt směrem „dolů“. Neznamená to, že jste lepší než kdokoli jiný. Je to jen připomínka, že byste měli ctít ty, na něž dohlížíte, a ty, které vedete.
    Když apoštol Pavel poslal za Filipskými Epafrodita, napsal jim: „Přijměte ho v Pánu se vší radostí a mějte takové lidi v úctě; neboť pro dílo Kristovo se přiblížil až k smrti. Vlastní život dal v sázku, aby doplnil, co chybělo ve vaší službě pro mne.“ (Filipským 2,29–30)
    Pavel měl zjevně dostatek autority na to, aby poslal Epafrodita k Filipským bez vysvětlení. On to však učinil v duchu úcty a tamní křesťany požádal, aby prokazovali úctu jemu.
  3. Respekt „napříč“. Pavel řekl: „Vroucně se navzájem milujte bratrskou láskou, v prokazování úcty předcházejte jeden druhého.“ (Římanům 12,10) Když prokazujeme ve své vůdčí roli úctu, nevnímáme své spolupracovníky jako konkurenci. Vnímáme je jako přátele a partnery v poslání, které nás všechny převyšuje.
    Zdravá úcta je oboustranná. Pohybuje se nahoru a dolů a ze strany na stranu, když si navzájem prokazujeme respekt svými postoji a činy.

Zamyšlení a diskuze

  1. Můžete se sdílet o situaci, kdy pro vás bylo těžké prokázat někomu respekt?
  2. Jaké charakterové vlastnosti můžeme rozvíjet, abychom ostatním lidem usnadnili prokazovat úctu nám?
  3. Jaké jsou praktické způsoby, jak prokazovat úctu vašim mentorům, lidem, které vedete, a spolupracovníkům?

Aplikace

Udělejte si čas a prověřte postoje svého srdce v oblasti úcty a respektu. Vyžadujete, aby vám ostatní prokazovali respekt? Snažíte se prokazovat respekt druhým lidem? Jaké změny musíte udělat, abyste se stali vedoucím hodným úcty a vedoucím, který aktivně ctí druhé?

Vykořenit hněv

Reflexe týmu

Jaké kroky podnikáte, abyste ostatním prokazovali více úcty?

Zhodnocení

Jak se ve světě vedoucích nejčastěji projevuje hněv?

Vhledy a postřehy

Šesté přikázání sestává z pouhých dvou slov: „Nebudeš vraždit.“ (Exodus 20,13) Verš jde přímo k věci a nevyžaduje dalekosáhlý výklad.

Možná si myslíte, že toto přikázání má pro vaše vůdčí postavení pramalý význam. Podívejme se však na něj optikou Ježíšova učení.

Ježíš řekl: Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‚Nezavraždíš.‘ Kdo by zavraždil, propadne soudu. Já vám však pravím, že soudu propadne každý, kdo se bez příčiny hněvá na svého bratra. Kdo by svému bratru řekl: ‚Raka‘, propadne veleradě. Kdo by mu řekl: ‚Blázne‘, propadne ohnivé Gehenně.(Matouš 5,21-22)

Tato slova činí šesté přikázání velmi dobře použitelné pro křesťanské vedoucí. Jak si tedy vypěstovat sebeovládání a zabránit tomu, aby nás ovládal hněv? Začněte třemi kroky:

1.         Chraňte své srdce. Vražda nezačíná tím, že člověk vezme do ruky vražedný nástroj. Začíná v srdci. 1. Janův 3,15 říká: Každý, kdo nenávidí svého bratra, je vrah; a víte, že žádný vrah nemá věčný život, který by v něm zůstával. Buďte bdělí a chraňte své srdce před nebezpečím hněvu.

2.         Střežte své reakce. Když v nás vře hněv, může se snadno přenést na lidi kolem nás. Obvykle se to děje formou přehnaných reakcí. Náš hněv se podobně jako škrtnutí sirkou rychle rozhoří, stejně rychle však může zase zhasnout.

Problémem přehnaných reakcí je, že nás jako vedoucí činí nepředvídatelnými. Lidé nám budou jen těžko důvěřovat, pokud si nebudou jisti, jak v některých situacích zareagujeme. Pokud si nedáme pozor, může takové chování vytvořit v našem týmu kulturu strachu. 

3. Přiznejte si své problémy. Hněv, o kterém Ježíš v Matoušově evangeliu mluví, představuje hlubokou, sobeckou, záští naplněnou, doutnající hořkost. Pokud se potýkáte s tímto druhem hněvu, je vaší odpovědností si váš problém přiznat. Předneste jej před Pána a litujte svých postojů a činů. V případě potřeby vyhledejte poradenství, abyste rozklíčovali příčinu svého hněvu a nalezli uzdravení, které vám umožní posunout se vpřed.

Když se přistihnete, že se hněváte na vedoucího, člena týmu nebo člena sboru, rozhodněte se pro sebeovládání. Dávejte pozor, abyste chránili své srdce, střežili své reakce a dokázali si přiznat své problémy.

Zamyšlení a diskuze

  1. Co vás ve službě a vůdcovství nejčastěji rozčiluje?
  2. Jak vás přehnané reakce v minulosti dostaly do problémů?
  3. Jaké kroky můžeme podniknout, abychom chránili své srdce, střežili své reakce a dokázali si přiznávat své problémy s hněvem?

Aplikace

Položte si dvě otázky: Potřebuji se někomu omluvit za svou přehnanou reakci nebo výbuch hněvu? Potřebuji si přiznat, že mám problém s výbuchy hněvu? V obou situacích napravte vztahy s druhými a usilujte o uzdravení svého života.

Zachovávat čistotu

Reflexe týmu

Jaké kroky podnikáte, abyste ovládli svůj hněv?

Zhodnocení

Jaké jsou podle vás nejčastější důvody, proč vedoucí upadají do sexuálních hříchů?

Vhledy a postřehy

Ze všech věcí, které dokážou křesťanské vedoucí diskvalifikovat z vůdcovství, patří k nejškodlivějším sexuální přestupky. Sedmé přikázání se přímo zabývá sexuálním hříchem: „Nebudeš cizoložit.“ (Exodus 20,14)

Ačkoliv se sexuální hříchy v dnešním světě rozmáhají, Bůh nás vyzývá k tomu, abychom zůstávali věrní a žili bezúhonně a nebylo nám co vytknout (1. Timoteovi 3,2). Chcete-li chránit sebe, svou rodinu a službu, kterou vedete, musíte udělat tři věci:

1.         Investujte do svého srdce. Víme, že bychom se měli modlit, zabývat se Písmem a trávit čas s Bohem. Většina lidí, kteří morálně selhávají, si však v těchto důležitých disciplínách dopřála pauzy. Investování do návyků, které vás udržují v souladu s Duchem, by mělo být vaší nejvyšší prioritou.

2.         Stanovte si hranice. Andy Stanley prohlásil: „Dospěl jsem k závěru, že ačkoli nikdo neplánuje pokazit si život, problém je v tom, že málokdo z nás plánuje nepokazit si ho. Nenainstalovali jsme potřebné pojistky, abychom si zajistili, že vše dobře dopadne.“

Křesťanští vedoucí si musí stanovit pevné hranice toho, co budou a nebudou dělat. Přemýšlejte o hranicích v pěti kategoriích: lidé (S kým budu trávit čas o samotě?); místa (Kam půjdu?); technologie (Co si budu prohlížet?); čas (Jak bude vypadat můj kalendář?); a finance (Za co chci utrácet peníze?). Na každou otázku si odpovězte kladně i záporně, tj. např. „Budu…“ a ‚Nebudu…‘.

3.         Buďte někomu vykazatelní. Většina lidí přirozeně netouží po vykazatelnosti „Vykazatelnost nepřináší bolest,“ poznamenává k tomu Steve Moore. Namísto toho „bolest pramení z našeho hlavního problému; vykazatelnost jej pouze odhaluje“.

Zpětnou vazbu potřebujeme jak na osobní rovině, tak v organizaci. Osobní vykazatelnost zahrnuje podřízení se jiné osobě, které povolíme, aby nám kladla otázky na tělo. Organizační vykazatelnost znamená vytvoření struktury, v níž se zodpovídáte vedoucímu, radě nebo skupině dohlížejících osob. Obojí je nezbytné k tomu, abyste si v životě i službě udržovali zdravou zpětnou vazbu.

Sexuálně nemorální chování ničí životy a služby. Přijetí výše uvedených kroků vám pomůže takových prohřešků se vyvarovat.

Zamyšlení a diskuze

  1. Který ze tří kroků podle vás vedoucí nejčastěji porušují?
  2. Který ze tří kroků vás nejvíce oslovuje?
  3. Jaké hranice by pro nás jako tým byly zdravé, abychom zajistili udržení zdravých návyků a vztahů?

Aplikace

Proveďte audit svého srdce. Požádejte Ducha svatého, aby odhalil všechny oblasti vašeho života, v nichž vám potenciálně hrozí morální kompromis. Poté projděte výše uvedenými třemi kroky a proveďte nezbytné změny, abyste ochránili svůj život i vůdcovství.

Důvěryhodně spravovat

Reflexe týmu

Jaké postřehy jste učinili při stanovování hranic, které vám zabrání v nečistotě?

Zhodnocení

Jaké jsou podle vás nejčastější problémy v oblasti vedení, života sborů a správy financí?

Vhledy a postřehy

Osmé přikázání je přímočaré: „Nebudeš krást.“ (Exodus 20,15) Žádný člověk se nemá obohacovat majetkem, který mu nepatří. Každý se má živit poctivou prací a dobře spravovat vše, čím jej Bůh zaopatřil.

I my musíme poctivě spravovat svěřené zdroje. Chcete-li vyhodnotit úspěšnost svého hospodaření, položte si tři osobní otázky a tři otázky týkající se správcovství organizace.

Nejprve osobní otázky:

  1. Neokrádáte Boha? Malachiáš zaznamenává v této souvislosti alarmující slova: Ode dnů svých otců jste se odvrátili od mých ustanovení a nezachovávali jste je. Vraťte se ke mně a vrátím se k vám, praví Hospodin zástupů. Ptáte se: Jak se máme navrátit? Což smí člověk okrádat Boha? Ale vy mě okrádáte! Ptáte se: Jak tě okrádáme? Na desátcích a darech pozdvihování. Kletbou jste prokleti, protože mě okrádáte, celý národ. (Malachiáš 3,7-9) Jako křesťanští vedoucí musíme jít lidem ve štědrosti vzorem.
  2. Jste moudrými správci zbývajících devadesáti procent vašich příjmů? Člověk může dávat desátky, ale přesto špatně hospodařit s tím, co mu zbyde. Jak nakládáte s finančními zdroji, abyste na jednu stranu naplnili své potřeby, ale na druhou se vyvarovali finančního stresu a chaosu v hospodaření?
  3. Investujete do své budoucnosti? Pokud nedostatečně myslíme na svůj odchod do důchodu, tak nás jednou zaskočí a nebudeme na něj připraveni. Investujte nyní, abyste zajistili, že se v příštích letech budete moci postarat o potřeby své rodiny.

Tím už se dostáváme k otázkám týkajícím se správcovství organizace:

  1. Máte zavedeny pojistky na ochranu zdrojů církve? Existuje celá řada vhodných pojistek či ochranných opatření. Výtěžek sbírek by měl vždy počítat tým (nikoliv jen jeden člověk). Nákupy a proplácení dokladů musí podléhat schvalovacím procesům. Sbor potřebuje ustanovit komisi pro odměňování, která pomáhá s nastavováním zdravé úrovně platů. Vhodné je používat bankovní nástroje, zajišťující nejvyšší úroveň bezpečnosti.
  2. Sestavujete rozpočet a kontrolujete průběžně jeho dodržování? Potřebujete dobrý systém pro sestavování, schvalování a sledování rozpočtů. Na tomto procesu by se měl podílet pastor, jeho zástupci a sborová rada, která by měla rozpočet schvalovat a dostávat průběžně měsíční finanční zprávy o stavu jeho plnění.
  3. Je finanční systém církve v rovnováze a balancuje zdravě mezi transparentností a zdravou službou? Církve se v oblasti financí často uchylují k extrémům. Některé sbory nemají žádnou transparentnost ve financích, což může vést k zneužívání zdrojů. Jiné zase mají tolik omezení, že fungují spíše jako banky než jako služby. Cílem by mělo být štědré financování služby při zachování zdravých systémů, hranic a transparentnosti. Zdravé finanční struktury by měly chránit pastory, vedoucí a církev, aniž by vytvářely byrokratické systémy, které jsou tak složité a těžkopádné, že brání účinné službě.

Zamyšlení a diskuze

  1. Jak se dle vašich zkušeností a pozorování staly peníze problémem křesťanských vedoucích?
  2. Která z výše nastíněných osobních otázek je pro vás největší výzvou a proč?
  3. Které z otázek týkajících se správcovství organizace potřebuje váš sbor věnovat pozornost?

Aplikace

Zhodnoťte, jak zacházíte se svými osobními financemi i s prostředky své organizace. Poté zaveďte systémy pro zlepšení řízení, transparentnosti a financování vaší služby.

Být poctivý

Reflexe týmu

Jaké systémy vedoucí k moudrému hospodaření s financemi jste zavedli v osobním životě a ve své organizaci?

Zhodnocení

Jaké jsou nejčastější způsoby, kterými jsou vedoucí služebníci pokoušeni ke lhaní či zkreslování faktů?

Vhledy a postřehy

V devátém přikázání stojí: „Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví!“ (Exodus 20,16) Vydávat falešné či křivé svědectví znamená mluvit nebo svědčit lživě nebo podvodně. Toto přikázání nás vybízí, abychom to nedělali svým bližním. Jednoduše řečeno, nemáme nikomu o ničem lhát.

Pravdivost ve vůdcovství upevňuje naši důvěryhodnost, díky které se lidé cítí bezpečně v tom, že nás následují. Někteří vedoucí bohužel nalézají způsoby, jak pravdu ohýbat ve vlastní prospěch a k prosazení osobních cílů. Mezi Božími služebníky se lhaní často projevuje třemi způsoby:

  1. Nadsazování statistik. Mnoho pastorů má z nějakého důvodu potřebu vykreslovat své sbory většími, než jsou. V důsledku toho nadsazují čísla, ať už jde o návštěvnost, dary, křty nebo jiné ukazatele, které podle nich svědčí o jejich úspěchu.

    Docházelo k tomu během covidové pandemie, kdy se někteří pastoři chlubili tisíci návštěvníky svých online bohoslužeb, přestože je mnozí navštívili jen na tři vteřiny. Zajímavý pohled na počítání online zhlédnutí přinesl spisovatel a pastor Gerald Brooks: „Nepočítejte je, pokud je nejste ochotni pastorovat.“
  2. Vykreslování nepřesného obrazu. Někteří vedoucí cítí potřebu stylizovat se do určitého obrazu. Mluví, oblékají se a jednají tak, aby podpořili image, kterou se snaží vykreslit. Nejúčinnějšími lídry jsou však ti, kdo jsou autentičtí a opravdoví.

    Lepší než snažit se ze sebe dělat někoho jiného, je být sami sebou. Bůh nežehná naší falešné fasádě. Nabídněte Bohu – i lidem – své opravdové, autentické já.
  3. Manipulace s Písmem. Naší povinností jako kazatelů je mít nejhlubší úctu k Božímu slovu a vážit si Písma nade vše. Jakub k tomu poznamenal, že my, kteří učíme „budeme souzeni přísněji.“ (Jakub 3,1)

    Někteří pastoři a učitelé se bohužel rozhodli s Písmem manipulovat. Činí tak často rafinovaným způsobem a používají jej k vlastnímu prospěch. Běžně k tomu například dochází v kruzích evangelia prosperity. Pravdy o dávání, štědrosti a požehnání se často překrucují do podoby poselství, které pomáhá vedoucím zbohatnout.

    Lhaní je hřích. Není třeba lhát o číslech, o tom, kdo jste, ani o vzácných pravdách Písma. Namísto toho buďte upřímní, autentičtí a charakterní.

Zamyšlení a diskuze

  1. Proč podle vás mnoho vedoucích služebníků zápasí s výše uvedenými třemi problémy?
  2. Které z těchto tří témat se nejvíce týká vás?
  3. Jak mohou vedoucí růst v pravdivosti, autenticitě a charakternosti?

Aplikace

Lži často pramení z nejistoty a sobeckých tužeb. Lež, bez ohledu na její zdroj, dělá hanbu Pánu. Požádejte svůj tým, aby vám dával okamžité zpětné vazby, kdykoliv si všimnou, že nadsazujete statistiky, vytváříte o sobě nevěrohodný obraz nebo vykládáte Písmo způsobem, který neodpovídá duchu příslušné biblické pasáže.

Vítězit nad žádostivostí

Reflexe týmu

Jak si stojíte, co se týče pravdivosti vašich statistik, vykreslování obrazu o sobě a věrného vyučování Písma?

Zhodnocení

Co je největším pokušením vedoucích v oblasti žárlivosti a žádostivosti?

Vhledy a postřehy

Poslední z Desatera přikázání jedná s žádostivostí: „Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.“ (Exodus 20,17)

Také Ježíš varoval před žádostivostí, když řekl: „Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má.“ (Lukáš 12,15)

Když jsme žádostiví, dychtíme po věcech ostatních a ovládnou nás naše hříšné choutky. U vedoucích služeb se dychtění po věcech našich bližních často projevuje čtyřmi způsoby:

  1. Dychtíme po zdrojích. Jak často se díváme na zdroje jiné církve a říkáme si: To bych taky chtěl mít! Může přitom jít o cokoliv – budovu, rozpočet, zaměstnance, dobrovolnickou základnu, nejnovější technologie nebo desítky dalších zdrojů.
    Pokud dychtíte po zdrojích, začněte Bohu děkovat za vše, co vám již svěřil. Bůh svěřuje vděčným vedoucím více než vedoucím žádostivým, kteří dychtí po zdrojích ostatních služebníků.
  2. Dychtíme po úspěchu. Je snadné podívat se na nejrychleji rostoucí sbor v národě a zeptat se: „Proč nemůžeme být jako oni?“ Tajně toužíme po úspěchu a často ho definujeme jako explozivní růst a veřejné uznání. Když se příliš zaměříme na to, jak Bůh pracuje skrze ostatní služby, obvykle nás to dovede k závisti nebo naopak k pýše.
    Pokud s tím bojujete, požádejte Boha, aby vám pomohl přehodnotit vaši definici úspěchu. Nově se mu odevzdejte a důvěřujte, že bude ve vašem životě a službě působit podle svého svrchovaného a jedinečného plánu.
  3. Dychtíme po rolích. Někteří vedoucí se nechají strhnout závistí, když někdo z jejich známých zažije povýšení, po kterém tajně toužili oni sami. Někdy představuje naše touha po rolích ve skutečnosti masku touhy po větší moci.
    Namísto kritizování a závisti se naučte radovat ze všeho, co Bůh dává druhým lidem.
  4. Dychtíme po uznání. Pokud vedoucí dychtí po uznání, dostávají se do koloběhu honby za pochvalou. Tajně se snaží překonat ostatní vedoucí, aby byli vidět a slyšet a aby je lidé oslavovali. Možná si budeme muset připomenout, že „on musí růst, já však se menšit“. (Jan 3,30)
    Pastor Mark Batterson k tomu prohlásil: „Namísto toho, abychom s vděčností rozjímali nad požehnáními, kterých se nám od Boha dostalo, více přemýšlíme o požehnáních ostatních. Není divu, že nás to zanechává zklamané a nenaplněné.“ Chceme-li ve svém životě a ve vůdcovství porazit žádostivost, musíme se naučit být spokojení a radovat se z úspěchů druhých.

Zamyšlení a diskuze

  1. Proč v současné době představuje pro vedoucí tak velký problém žádostivost a touha po úspěších ostatních?
  2. Se kterým ze čtyř projevů žádostivosti nejvíce bojujete vy?
  3. Jaké další strategie mohou vedoucí použít, aby tyto nezdravé touhy porazili?

Aplikace

Po čem právě teď dychtíte? Udělejte si čas na pokání a požádejte Pána, aby vám pomohl růst ve spokojenosti. Potom se ozvěte vedoucímu, kterému jste nejvíce záviděli, a dejte mu vědět, jak moc jste hrdí na jeho úspěch. Zavažte se, že se za tohoto člověka budete pravidelně modlit a povzbuzovat ho.

Autor: Stephen Blandino

Stephen Blandino, pastor sboru 7 City Church ve Fort Worthu v Texasu a autor několika knih.

Reklama