Zdraví církve je v křesťanských kruzích důležité a oblíbené téma. Nevypovídají o něm však pouze statistiky návštěvnosti nebo výše rozpočtu. Finanční prostředky a účast lidí na shromážděních samozřejmě k existenci místní církve patří. O jejím zdraví však stejně, ne-li více, vypovídají méně hmatatelné, duchovní faktory.
Neexistuje „jediný správný“ model činnosti církve. Sbory na venkově fungují jinak než ve městě. Velké církve se nepodobají malým a jediný rozdíl mezi nimi nespočívá v počtu lidí. Jednotlivé kultury se navzájem liší. Jednotliví vedoucí mají rozličná obdarování a v průběhu času dochází v životě každé místní církve k nejrůznějším změnám. Existují ale i potřeby, které mají všechny církve společné?
Během mého funkčního období v roli oblastního správce v Arkansasu jsme uskutečnili rozsáhlý průzkum, z nějž vyplynulo, že všechny církve, lišící se vzájemně od sebe svým zaměřením a stylem práce, vykazovaly osm shodných potřeb. Všechny arkansaské sbory spojovaly bez ohledu na svou velikost, věk pastora či místo svého působení shodně následující potřeby:
Zdraví církve je v křesťanských kruzích důležité a oblíbené téma. Nevypovídají o něm však pouze statistiky návštěvnosti nebo výše rozpočtu. Finanční prostředky a účast lidí na shromážděních samozřejmě k existenci místní církve patří. O jejím zdraví však stejně, ne-li více, vypovídají méně hmatatelné, duchovní faktory.
Neexistuje „jediný správný“ model činnosti církve. Sbory na venkově fungují jinak než ve městě. Velké církve se nepodobají malým a jediný rozdíl mezi nimi nespočívá v počtu lidí. Jednotlivé kultury se navzájem liší. Jednotliví vedoucí mají rozličná obdarování a v průběhu času dochází v životě každé místní církve k nejrůznějším změnám. Existují ale i potřeby, které mají všechny církve společné?
Během mého funkčního období v roli oblastního správce v Arkansasu jsme uskutečnili rozsáhlý průzkum, z nějž vyplynulo, že všechny církve, lišící se vzájemně od sebe svým zaměřením a stylem práce, vykazovaly osm shodných potřeb. Všechny arkansaské sbory spojovaly bez ohledu na svou velikost, věk pastora či místo svého působení shodně následující potřeby:
- Potřeba zapojování dobrovolníků do služby. Způsob zapojování všech členů sboru do služby církve se ukázal být univerzální potřebou.
- Potřeba duchovního růstu spojeného s učednictvím.
- Potřeba rozvoje vůdčích dovedností.
- Potřeba rozvoje komunikační dovedností s cílem efektivně se propojit s posluchači.
- Potřeba rozvoje v oblasti managementu a administrativy.
- Potřeba rozvoje misijního náboje místní církve s cílem většího zaměření ven.
- Potřeba rozvoje vztahů – jestliže vás lidé nebudou mít rádi, nebudou vás následovat.
- Potřeba věnovat se otázkám funkčních rodin, a to v oblasti výchovy dětí a rodinných financí.
Ukázalo se, že systematické, důkladné zaměřování se na tyto potřeby skrze trénink a mentoring přineslo užitek vedoucím a přispělo ke zdravému rozvoji jejich sborů.
