„Křesťanská mládež a mladí dospělí jsou ve své víře dnes zmatenější než kdy dříve – a zoufale hledají odpovědi.“

Tento výrok zazněl na nedávné konferenci pro vedoucí příští generace a okamžitě upoutal mou pozornost. Když jsem o něm přemýšlel a následně jej rozebíral s ostatními přítomnými služebníky a mladými lidmi, uvědomil jsem si, proč v poslední době tolika lidmi zmítají pochybnosti. Neuvádí je ve zmatek falešná učení či alternativní náboženské ideologie. Každý, s kým jsem mluvil, se však zmiňoval o nesouladu mezi učením Písma a chováním řady církevních vedoucích.

Jedna mladá žena se například svěřila, že je pro ni těžké v církvi mluvit o svých pochybnostech. Vedoucí její otázky v minulosti zlehčili a označili za projev duchovní nezralosti. Vyjádřením svých pocitů se jen ztrapnila.

Nenalezení podpory v církvi částečně vysvětluje, proč se mladí lidé čím dál častěji obracejí k internetovým komunitám, které otevřeně zpochybňují křesťanskou víru – a zapojením do jejich diskuzí podnikají první nesmělé kroky vedoucí potenciálně až k rozkladu jejich víry. O opouštění víry se dnes hovoří všude. Tyto diskuze ovládají digitální prostor, ve kterém mnozí lidé hledají informace o víře, církvi a křesťanství. Bohužel je často nalézají u lidí označujících se za „bývalé evangelikály“.

Rozklad či dekonstrukce víry je proces zpochybňování a přehodnocování vlastních věroučných přesvědčení. Často začíná nějakou krizí, která člověka rozhodí – například morálním selháním důvěryhodného služebníka. Vtom se vynoří skryté celoživotní pochybnosti a otázky, na něž neexistují snadné odpovědi.

Někteří z těch, kdo o dekonstrukci víry hovoří, jsou v podstatě již rozhodnutí se své víry vzdát. Jiní upřímně doufají, že se svých pochybností zbaví a znovu naleznou radost z následování Krista.

Důležité je, abychom jako církevní vedoucí reagovali na otázky lidí s milostí, bez ohledu na to, k jaké skupině podle nás patří. Potřebujeme rozhovory s pochybujícími vždy považovat za příležitosti smiřovat lidi s Kristem a s jeho církví.

Ježíš neodsuzoval duchovně rozpolceného muže, který prosil: „Věřím, pomoz mé nedověře“ (Marek 9,24 – ČEP). To je vzorová modlitba pro každého, kdo zápasí s pochybnostmi. Ježíš nám je chce pomoci překonávat.

Naše otázky týkající se víry se dokonce mohou stát katalyzátorem osobního růstu. Když na modlitbách zkoumáme a přehodnocujeme své zažité představy ve světle Písma, Duch svatý si naše otázky může použít k tomu, aby nás přivedl do většího souladu s Kristem a s jeho záměrem pro náš život.

Křesťané občas potřebují klást otázky a zpochybňovat status quo. Vzpomeňme na lidi, kteří v různých dobách na různých místech upozorňovali na rasismus a útlak v církvi. Bibličtí proroci včetně samotného Ježíše radikálně kritizovali náboženské vůdce své doby a zjednávali nápravu v oblasti zneužívání náboženských praktik.

Podobně mnozí reformátoři strávili život snahou dostat Písmo do rukou obyčejných lidí, aby si je mohli sami číst a čerpat z něj pro sebe vyučování a povzbuzení. Reformátoři vytrvali i přes silný odpor zkorumpovaných náboženských vůdců, kteří se je pokoušeli umlčet.

Pro mnoho mladých lidí představuje hnutí dekonstrukce příležitost, jak si racionálně zdůvodnit svůj odklon od víry, když si vyberou ty části Písma a zkušenosti s církví, které je nejvíce zklamaly. Uvaří tím vlažný pseudoteologicko-filosofický duchovní guláš, který jim někteří pochválí a nazvou osvícením. Ve skutečnosti však v lepším případě rozmělní biblickou víru, v horším se obrátí k synkretismu, spojujícímu nejrůznější náboženské a myšlenkové směry v jeden vnitřně nesourodý celek.

Pro mnoho mladých lidí představuje hnutí dekonstrukce příležitost, jak si racionálně zdůvodnit svůj odklon od víry, když si vyberou ty části Písma a zkušenosti s církví, které je nejvíce zklamaly.

Je zdravé klást si otázky ve snaze objevovat Boží pravdu. Nezdravý přístup však předem předpokládá, že Boží slovo je chybné. Vedoucí, kteří se nastupující generaci věnují, mají příležitost promlouvat k pochybnostem a obavám hledajících i skeptiků prostřednictvím zapojování mladých lidí do zdravých duchovních rozhovorů.

Mladí lidé nepotřebují, abychom je zavrhovali, ztrapňovali nebo se je za každou cenu snažili ubít argumenty. Jejich největší potřeba spočívá v tom, aby někdo naslouchal jejich otázkám a pochybnostem a ušel s nimi kus cesty ve snaze pomoci jim nalézt Boží odpovědi.

Juda 22 říká: „S těmi, kdo pochybují, mějte soucit“ (B21). Jiné překlady veršů 22 a 23 zní: „Soucitně pomáhejte těm, kteří kolísají ve víře. Mějte slitování i nad těmi, kteří hrubě zhřešili. Přistupujte k nim však s velkou opatrností“ (SNC); „Buďte mírní k těm, kdo ve víře váhají. Neuhýbejte těm, kteří se vydali špatnou cestou. Buďte jemní vůči hříšníkům, ale nejednejte měkce s hříchem“ (Message).

Jestliže dochází k hromadné dekonstrukci, musí být naopak možná i rekonstrukce víry podle Božího slova. Odbourat neužitečné prvky církevní kultury a religiozity může být prospěšné. Je však nezbytné, abychom následně lidem pomohli víru znovu sestavit a vybudovat ji na osobě, výrocích a životě Ježíše Krista.

Zde jsou tři způsoby, jak mladým lidem pomoci překonat pochybnosti a znovu vybudovat jejich víru na neotřesitelném Ježíšově základě:

1. Nebraňte se těžkým otázkám.

Jsem vděčný, že nás Bible vybízí ke kladení otázek, a že se Bůh našich pochybností nebojí. Nemusíme se cítit v tlaku, pokud lidem nedokážeme nabídnout okamžitou uspokojivou odpověď na každou jejich otázku. Zveme je na cestu, která vyžaduje průvodce, Ducha svatého. V Janově evangeliu 16,13 se píše: „Když však přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do veškeré pravdy.“ Naším úkolem je tedy spíše pomáhat lidem spojit se s nejvyšším Průvodcem.

2. Připomínejte pochybovačům, že lidé nejsou dokonalí, ale Boží slovo ano. 

Hnutí dekonstrukce tvoří nedokonalí lidé, kteří pociťují zranění, vztek, zklamání a deziluzi – často v reakci na setkání s jinými nedokonalými lidmi. Potřebují slyšet, že Boží pravda je nikdy nezklame. I uprostřed nepřehledných situací plných nedokonalostí je pro nás Bible nevadnoucím zdrojem pomoci a naděje.

V Žalmu 19,8-11 stojí: „Hospodinův zákon je ryzí, obnovuje duši. Hospodinovo svědectví je spolehlivé, prostým lidem dává moudrost. Hospodinova přikázání jsou přímá, obšťastňují srdce. Hospodinův příkaz je vytříbený, dává očím světlo. Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinova rozhodnutí jsou spolehlivá i spravedlivá. Jsou žádoucnější než zlato, než množství ryzího zlata. Jsou sladší než med, med tekoucí z plástve.“

3. Ujistěte mladé lidi, že odpovědi na své nejpalčivější otázky naleznou v Bibli.

Odpovědi na naše duchovní otázky nenajdeme tak, že si dekonstruujeme svou víru, ale že se obrátíme k Písmu. Bible představuje dokonalý nástroj pro obnovu víry, objevování Boží vůle a hledání jistoty ve světě plném nejistot. Pomozte těm, kteří se potýkají s pochybnostmi, najít sami sebe při hledání odpovědí v Božím slově.

Odpovědi na naše duchovní otázky nenajdeme tak, že si dekonstruujeme svou víru, ale že se obrátíme k Písmu. 

Pavel pronesl úžasný výrok: „Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování, k napravování, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl takový, jaký má být, důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku“(2. Timoteovi 3,16).

Ať už lidé hledají, rozkládají nebo znovu skládají svou víru, nemusí ztroskotat na ostrově pochybností. Mohou se obrátit k Ježíši a dovolit Duchu svatému, aby je provedl bouří k živému a bohatému životu v Kristu.

Jak řekl Charles Spurgeon: „Děkuji Bohu za každou bouři, která mě po ztroskotání vyvrhla na skálu Ježíše Krista.“