I kdybych šel údolím nejhlubší tmy, nebudu se bát zlého, neboť ty jsi se mnou. Tvé žezlo a tvá hůl mě potěšují. (Žalm 23,4)
Před několika lety jsem se ocitl v hlubokém temném údolí. Uprostřed nejtmavší půlnoci tohoto životního údobí, zatímco má rodina spala, mě napadla nečekaná myšlenka: Nebude tvé rodině lépe bez tvého smutku?
Nepřítel mi zblízka do ucha našeptával: „To nemůžeš zvládnout. Nikdy se to nezlepší. Prostě to ukonči.“
Po viditelné stránce se v mém životě všechno zdánlivě vyvíjelo dobře. Za ženu jsem měl lásku svého života, dvě skvělé děti, pěkný domov a úspěšnou kariéru. Vnitřně jsem byl však rozervaný.
Přes den jsem ostatním rozdával naději jako poradce. Večer mě ale veškerá naděje opouštěla. Kolega, spjatý s mou poradenskou a konzultační praxí, se v jiné firmě dopustil veliké chyby, která ovlivnila i mě a mou firmu. Nastalá situace ve mně vyvolala zvýšenou úzkostlivost, stres a napětí.
Onu temnou noc jsem přečkal bez úhony. Došlo mi, že myšlenky na sebevraždu jsou lži nepřítele. Bitva však zdaleka nebyla vyhraná. Následovaly další bezesné noci. Jinou noc jsem se modlil: „Bože, udělal jsem všechno správně. Obrať mou situaci v dobré a pomoz mi důvěřovat ti.“
Temnou noc jsem přečkal bez úhony. Uvědomil jsem si, že myšlenky na sebevraždu jsou lži nepřítele. Bitva však zdaleka nebyla vyhraná.
V tom okamžiku jsem vnímal, jak mi Bůh říká: „Vím, že jsi udělal všechno správně. Tak jako Josef v Egyptě. On nezůstal v jámě navěky a nezůstaneš v ní navěky ani ty. Zvládneš to. Jen mi důvěřuj a já tě tím provedu.“
Po několika měsících se vše úplně vyřešilo. Bůh vyslyšel mou modlitbu, dodržel své zaslíbení a provedl mě temným údolím. Při pohledu zpět si uvědomuji, že po celý ten čas ke mně promlouval slova pravdy a života. Bůh mi skrze své Slovo řekl, že mám naději a budoucnost, a že mě nikdy neopustí a nikdy se mě nezřekne.
Uprostřed tohoto těžkého období mi také ožily verše z Jana 1,4-5: „V něm [v Ježíši] byl život a ten život byl světlo lidí. A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.“
Když jsem byl ve tmě, Ježíš byl mým světlem. Ukázal mi, že nad ním temnota nemůže zvítězit, a že když mu budu důvěřovat, učiní nemožné. Jestliže to Ježíš udělal pro mě, udělá to i pro vás.
Nacházíte-li se dnes v temném údolí, existuje pro vás naděje. Nevěřte lžím nepřítele. Nepoddávejte se negativním emocím a nenechte se deptat okolnostmi, kterým čelíte. Věřte Ježíšovu hlasu a obraťte se s naprostou důvěrou se vším na něj.
Bůh reaguje na zoufalé volání o pomoc. Je nablízku lidem se zlomeným srdcem a těm, kdo jsou zkroušeného ducha. Požádejte Boha, aby do vaší temnoty vnesl světlo a naději. Modlete se nad svým životem Žalm 118,17: „Nezemřu, budu žít a vypravovat o Hospodinových skutcích.“
Jestliže právě procházíte těžkým obdobím, mám pro vás šest rad, jak zdárně projít údolím až na druhou stranu:
1. Nepřestávejte se pohybovat vpřed
Ve chvílích extrémního stresu je naší instinktivní lidskou reakcí bojovat, utéct nebo zatuhnout. Strach a bolest nás dokážou ochromit. Údolí by však mělo být místem dočasného putování, nikoliv trvalého přebývání.
David jako pastýř chápal, že ovce a pastýři jsou v údolích, kde se úzkými průsmyky valí bleskové povodně a kde se v stínech občas skrývají dravci a lupiči, zranitelní. Také poutník z podobenství o milosrdném Samaritánovi byl okraden, zbit a ponechán napospas smrti ve chvíli, kdy sestupoval do údolí.
Pokud jste právě teď v „údolí stínů smrti“ (Žalm 23,4), nepřestávejte kráčet vpřed, dokud z něj zase nevyjdete. Když se člověk v údolí zasekne, může se mu stát hrobem.
2. Obnovte spojení s Bohem
Pokud jste přepracovaní, obnovte své spojení s Bohem. Po zázraku na hoře Karmel byl Elijáš vyčerpaný. Namísto toho, aby se znovu spojil s Bohem, zůstal roztěkaný a nesoustředěný. Ve zranitelné chvíli pak namísto Božím zaslíbením naslouchal kletbám Jezábel.
Elijáš připustil, aby strach otřásl jeho vírou. Ve chvíli, kdy byl tento velikán víry na dně, rezignovaně hlesl: „Už dost, Hospodine, vezmi mou duši, neboť nejsem lepší nežli moji otcové“ (1. Královská 19,4).
Pokud na vás doléhá hlas strachu, smrti a zoufalství, přikažte jim v Ježíšově jménu, ať zmlknou. V Matouši 10,1 Ježíš svým učedníkům svěřil moc nad nemocí a démonickými silami.
Nezanedbávejte svůj osobní čas s Bohem. Odložte digitální přístroje, které vás rozptylují a udělejte si čas na to nejdůležitější. Reakce, lajky a komentáře na sociálních sítích jsou pro vaše nitro jen cukrovou vatou. Chutnají možná dobře, ale nenasytí vás.
Obnovte své duchovní zvyky. Rozjímejte nad Božím slovem, poslouchejte chvály, modlete se a žádejte Boha, aby znovu naplnil vaši prázdnou duši.
Navraťte se ke svým „prvním“ okamžikům s Ježíšem. Vyhledávejte jeho proměňující moc tak, jak jste to dělali, když jste Ježíše poznali poprvé, řekli své „ano“ jeho spasitelné milosti a pozvali ho, aby se ujal vedení vašeho života. Vraťte se zpět do chvíle, kdy vás Duch svatý poprvé naplnil až po okraj – kdy vám dával sny, smysl a cíl pro život a kdy vás povolal do služby.
Modlete se: „Ježíši, pomoz mi,“ „Ježíši, zachraň mě,“ „Ježíši, buď se mnou.“ Obnovit spojení s Ježíšem vám pomůže vykročit vpřed.
3. Dopřejte si spánek
Spánek je nenahraditelný. Elijášův život postrádal rovnováhu, protože dostatečně neodpočíval. V 1. Královské 19,5 se konečně zhroutil a usnul.
Mnozí z nás se s tím dokážou ztotožnit. Pastor Mark Batterson považuje spánek za „předmět našeho správcovství“. Když dostatečně nespíme, zanedbáváme péči o chrám Ducha svatého.
Tělo a mysl potřebují spánek k odpočinku, regeneraci a uzdravení. Nedostatek spánku zvyšuje úzkost a depresi, protože tělo nedostává příležitost plně se přenastavit a restartovat.
Někteří vědci dokonce tvrdí, že nedostatek spánku snižuje kognitivní funkce podobně jako pití alkoholu. Jinak řečeno, život člověka, který zanedbává spánek, se podobá stavu opilosti. Bez dostatku spánku se lidská mysl zamlžuje, srdce a duše upadají do stavů únavy a psychického vyčerpání a tělo pomalu degeneruje.
Nedovolte ďáblu ukrást vám spánek. Chce, abyste se od rána do večera dřeli a nikdy si neodpočinuli. Využije každé vaše slabé místo – pýchu, ctižádostivost, sobectví či nejistotu – jen aby vás zničil. Bude vám podstrkovat myšlenku, že jste neudělali dost práce, a že byste měli zůstat déle vzhůru.
Jako poradce pomáhám mnoha lidem, kteří zažívají své skryté boje. Obvykle se odehrávají podle předvídatelné šablony. Satan vyhledá přetížené, vyčerpané jedince, kterým nabídne útěchu a úlevu skrze škodlivé látky, lidi a způsoby chování. Každý takový ventil, který není v souladu s Boží vůlí, však vede k vině a hanbě.
Nepříteli jde o to, aby otupil naše svědomí, oslabil naše pomazání, připravil nás o životodárné vztahy, a nakonec zničil i naše tělo, mysl a duši. Večírky a hodování nikdy nenasytí vyprázdněné srdce člověka, které touží po opravdovém naplnění.
Hledejte namísto toho Boha. Dovolte mu, aby vás ujistil o své lásce a milosti a potom jděte spát. Pokud nemůžete usnout kvůli břemenu, které tíží vaše nitro, vstaňte a modlete se. Dovolte Duchu svatému, aby se skrze vás přimlouval „vzdechy, které nelze vyjádřit slovy“ (Římanům 8,26). Jakmile z vás břemeno spadne, ulehněte zpět do postele.
4. Opřete se o druhé lidi
V okamžiku Eliášovy naprosté skleslosti mu Bůh připomenul, že není sám (1. Královská 19,18). Je důležité na to nezapomínat, zejména pokud procházíme temným údolím.
Mnozí z nás se ve službě cítíme osamělí, přestože nás obklopují naši zaměstnanci, vedoucí týmů dobrovolníků a členové sboru. V Genesis 2,18 Bůh prohlašuje o Adamově samotě, že „není dobrá“.
Kazatel 4,9-10 říká: „Lépe je dvěma než jednomu… Vždyť jestliže upadnou, jeden pomůže svému druhovi vstát. Ale běda jednomu, když upadne a nemá druhého, který by mu pomohl vstát.“ Jestliže jste sezdaní, přizvěte svého partnera do svého zápasu. Možná ho za vás nevyřeší, ale jako Bohem daný pomocník a smluvní partner vám pomůže předkládat vaše břemena Bohu (Galatským 6,2).
Jak říká staré rčení, sdílená starost je poloviční starost. Jestliže jste sami v údolí, běžte se svým problémem ke svému partnerovi a neutíkejte z manželství.
Kromě toho udržujte přátelství s lidmi stejného pohlaví. Mějte v životě člověka, který vám v kteroukoli denní či noční hodinu zvedne telefon nebo odpoví na textovou zprávu. Když Ježíš v Getsemanské zahradě sváděl svůj největší boj ohledně cesty, jež byla před ním, nestáhl se stranou lidí. Zbývajících jedenáct učedníků naopak poprosil: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou“ (Matouš 26,38).
Pokud procházíte temným údolím, následujte Ježíšův příklad. Požádejte přátele, pastory a vedoucí služeb, které znáte a kterým důvěřujete, aby vám byli nablízku – aby nad vámi bděli a modlili se s vámi. Rozumějí výzvám a tlakům, kterým čelíte, a proto vás dokážou povzbudit. Pokud ještě nemáte blízkého přítele a modlitebního partnera, požádejte Boha, aby vás k takovému člověku přivedl, a důvěřujte mu, že to udělá.
A konečně, pokud se opravdu trápíte, vyhledejte poradce. To není profesionální doporučení, ale osobní apel. Já sám jsem ve svém temném období navštěvoval poradce, abych získal potřebný nadhled a podporu. Potřeboval jsem být tím nejlepším manželem, otcem a Božím služebníkem, jakým jsem mohl být.
Zdraví lidé vytvářejí zdravou službu. Jedním z cílů církve Assemblies of God je vytvářet „zdravou církev v každém městě“. Neexistují zdravé sbory bez zdravých vedoucích. Investujte do svého zdraví. Zasloužíte si to vy, vaše rodina i vaše služba.
5. Zvažte nasazení léků
Pokud trpíte úzkostí nebo depresí, zvažte pod vedením odborného lékaře nasazení léků. Přední křesťanský psychiatr, autor bestsellerů New York Times a absolvent Vanguard University – Daniel Amen – na základě 150 000 skenů zjistil, že mozky lidí s úzkostí a depresí jsou v určitých oblastech hyperaktivní a v jiných nedostatečně aktivní. Léky vyrovnávají mozek tím, že zjednodušeně řečeno tlumí hyperaktivní oblasti a zesilují ty, které jsou nedostatečně aktivní.
Osobně znám mnoho lidí, kterým léky velice pomohly. I já sám jsem v různých obdobích svého života užíval léky, které mi pomáhaly s mou vrozenou poruchou, kterou jsem trpěl už od dětství.
Potřeba léků neznamená, že vám chybí víra; znamená to jen, že jste odhodláni upravit nerovnováhu ve svém mozku. Pokud máte příznaky úzkosti nebo deprese, promluvte si se svým lékařem a zeptejte se, zda by pro vás léky byly vhodné.
6. Usilujte o pomazání
V těžkých obdobích usilujte o pomazání, o čerstvé vylití Ducha svatého, které ochrání vaši mysl a uzdraví vás.
Od biblických dob až dodnes bývají ovce náchylné na mouchy v nose. Larvy much se zavrtávají do nosu ovcí a způsobují jim velké nepohodlí. Napadené ovce mohou v rozrušení hledat úlevu tím, že narážejí obličejem do stromů, kamenů nebo do země, čímž si mohou přivodit zranění, někdy i smrtelná.
Phillip Keller ve své knize A Shepherd Looks at Psalm 23 (Žalm 23 z pohledu pastýře ovcí) vysvětluje, že pastýři v takové situaci mazali hlavu zraněné ovce olivovým olejem, aby z ní mouchy odstranili a pomohli zahojit rány. Pokud tomu tak skutečně bylo, je Žalm 23,5 nádhernou metaforou duchovní moci pomazání.
Jsou-li vaše mysl a srdce pod palbou duchovního útoku, pozvěte do svého zápasu Ducha svatého. Boží Duch nám nedává „ducha bázlivosti, nýbrž ducha moci a lásky a rozvahy“ (2. Timoteovi 1,7). Proste Ducha, aby vás naplnil radostí (Lukáš 10,21; Skutky 13,52; 1. Tesalonickým 1,6) a osvobodil od úzkosti, deprese a myšlenek na sebevraždu.
Modlete se Pavlovu modlitbu z Římanům 15,13: „Bůh naděje kéž vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, abyste se rozhojňovali v naději mocí Ducha Svatého.“
Jestliže vás Bůh povolal, pak vás i pomazal.
Samuel pomazal Davida za krále nad Izraelem a „od onoho dne i nadále Davida uchvacoval Duch Hospodinův“ (1. Samuelova 16,13). David stále zažíval velké těžkosti, dělal chyby a zažíval i období depresí. Navzdory tomu všemu však vytrvale hledal Boha, který představoval zdroj jeho síly. Proto mohl prohlásit: „Hospodin prozařuje mou temnotu … on je štítem všem, kteří v něm mají útočiště“ (2. Samuelova 22,29.31).
Nechť vás Bůh pro toto období svým Svatým Duchem znovu pomaže a zmocní. Jestli se právě nalézáte v temném údolí, modlím se, aby vás Bůh zachoval a ochránil, abyste „žili a vypravovali o Hospodinových skutcích“ (Žalm 118,17).
