Jen málokteré povolání vyžaduje tak vysokou míru duchovní a emocionální vytrvalosti, jakou musí prokazovat ti, kdo pracují v první linii služby. Typický pastor je kazatelem, poradcem, odborníkem na Bibli, na komunitní mezilidské vztahy, na subkultury, administrátorem, vedoucím, manželem, rodičem, motivátorem, životním koučem a psychologem.

Tlaky přicházející jak zevnitř, tak i zvenčí církve, často člověka přivedou až k vyhoření – a někdy dokonce až k plně rozvinuté krizi duševního zdraví.

Pokud jste hlavním pastorem, vedoucím týmu, oblastním vedoucím či presbyterem, jednou z vašich rolí je sloužit služebníkům. Proto je pro vás důležité znát příznaky vyhoření, deprese a myšlenek na sebevraždu.

Nepředpokládejte, že služebníky, které osobně znáte, nemůže duševní nemoc nikdy postihnout. Pravidelně mluvíme s církevními vedoucími, kteří se s těmito potížemi potýkají. Zde je výňatek z dopisu jednoho z pastorů církve Assemblies of God (sdíleno s jeho svolením):

Před třemi lety jsem se začal propadat do nejtemnějšího místa svého života. Pohltily mě deprese a myšlenky na sebevraždu. Ve službě jsem se přestal soustředit. Můj důvěrný vztah s Pánem, který kdysi určoval mou identitu, nahradila potřeba být úspěšný. Obracel jsem se k různým duchovním programům a vůdcovským modelům namísto k Ježíši Kristu jako zdroji mé sebedůvěry a mého směřování. Uvědomil jsem si, že už nejsem veden Duchem svatým, nýbrž představou jak správně vypadat před druhými.

Nevyřešené problémy z minulosti tohoto muže přispěly k jeho depresím a přivedly ho až na pokraj sebevraždy. Ochota podělit se s někým o svůj boj se stala prvním krokem k získání pomoci, kterou zoufale potřeboval.

Ve zprávě společnosti Barna Group z roku 2017 téměř polovina amerických pastorů uvedla, že někdy v průběhu své služby trpěli depresemi. V uplynulém covidovém roce se s nimi potýkalo mnohem více lidí než kdy dříve.

Stejně jako se v rámci obecné populace v souvislosti s pandemií zvýšily problémy s duševním zdravím, pociťují dodatečnou zátěž i církevní vedoucí. Co tedy můžete udělat, abyste svým přátelům služebníkům pomohli?

Stejně jako se v rámci obecné populace v souvislosti s pandemií zvýšily problémy s duševním zdravím, pociťují dodatečnou zátěž i církevní vedoucí.

Všímejte si signálů a znamení

Při práci se služebníky, které máte na starosti, si pečlivě všímejte následujících znamení vyhoření a problémů v oblasti duševního zdraví:

• zmínky související s dlouhodobými pocity beznaděje, zoufalství, smutku a apatie.
• změny v návycích – opožděné příchody na schůzky, nepřipravenost, odkládání důležitých povinností.
• změny v oblasti tělesného zdraví, například prudký nárůst či úbytek hmotnosti nebo stížnosti na nemoci či bolesti.
• narůstající míra cynismu nebo náhlý nedostatek empatie vůči členům sboru.
• soustavné stížnosti na vedoucí církve, staršovstvo nebo sbor.
• stažení se do sebe a touha všemu uniknout.
• nesoustředěnost.
• ztráta zájmu o věci, které dříve člověku přinášely radost a nabíjely ho.
• negativní vyjádření směrem k vlastní osobě.
• ztráta úcty k lidem, problémy se sborem či staršovstvem nebo neúspěchy v plánech a programech.
• nedostatek spánku.
• nedostatek volnočasových aktivit.
• pokles schopnosti hospodařit s časem.
• vyjadřování přesvědčení, že se Bůh nestará nebo že je nespravedlivý.
• poznámky o manželských problémech či snížené sexuální touze nebo důkazy o nevhodném sexuálním chování (např. pornografie, návštěva nevhodných masážních salonů, nemanželský poměr).

Hromadění stresu ve službě v kombinaci s nedostatkem volnočasových aktivit je receptem na vyhoření a depresi.

Boží služebníci jsou zvláštním terčem duchovních útoků. Pokud se nepříteli podaří sebrat církevnímu vedoucímu motivaci do služby a do života, úspěšně tím zabrání rozmachu evangelia.

Poskytujte podporu

Buďte důvěryhodnou, bezpečnou osobou, které se pastoři a vedoucí mohou otevřeně svěřit se svými duchovními a emocionálními zápasy. Provázejte je v jejich těžkých chvílích, navrhujte jim možnosti okamžité pomoci a doporučujte jim dlouhodobý režim duchovního a duševního zdraví.

Pěstujte atmosféru milosti, v níž se lidé budou cítit dobře a budou se s vámi moci podělit o své pocity a nést břemena jedni druhých.

Kazatelé a služebníci, kteří se potýkají s depresemi a sebevražednými myšlenkami, se často stydí o svých problémech mluvit. Mohou si myslet, že jako duchovní vůdci selhali. Mnoho lidí ve službě pociťuje tlak k životu podle nerealistického obrazu dokonalosti.

Zesnulý Richard D. Dobbins, zakladatel Emerge Counseling Ministries, často říkal: „Je těžké být upřímný v blízkosti lidí, kteří se snaží vypadat dokonale.“

Některé destruktivní myšlenkové vzorce jsou důsledkem nevyřešených problémů z minulosti. Každý člověk má svou minulost, která zahrnuje to dobré, špatné i ošklivé. Pomozte vedoucím prohloubit jejich sebedůvěru skrze pečlivý pohled zpět a dovnitř sebe sama.

Formativní zkušenosti a vzpomínky z dětství hrají klíčovou roli v tom, jak fungujeme v dospělosti. Krize duševního zdraví někdy pramení z rodinných tajemství a traumat z raného dětství.

Jakmile je takové tajemství odhaleno a pojmenováno, má tendenci ztrácet na síle. Každý pastor potřebuje partnera pro sdílení svých bolestí – někoho, komu může důvěřovat, podělit se s ním o niterné pochody svého srdce a svěřovat se mu se svými obavami.

Někdy pomůže, když člověku položíte několik přímých, byť těžkých otázek jako například:

• Cítíš nutkání zavděčit se ostatním a působit dojmem, že všechno zvládneš?
  • Kladeš si nereálné cíle a máš nereálná očekávání od sebe i ostatních?
  • Máš nějaké problémy v manželství nebo v rodině?
  • Zažil jsi ztráty v oblasti financí, zdraví, sebedůvěry nebo důležitých vztahů?
  • Řešíš své problémy prostřednictvím pornografie, alkoholu nebo drog?

Následné kroky

Pokud po položení těchto otázek nabudete dojmu, že danému služebníku hrozí, že by si mohl ublížit, jaký další krok byste měli udělat?

Zjistěte, zda má v úmyslu si ublížit a jestli k tomu má potřebné prostředky a zda to již plánuje. Dejte takovému člověku otevřeně vědět, že je vaší povinností mu pomoci a že byste v krajním případě museli porušit i závazek mlčenlivosti. Možná se dokonce ocitnete v situaci, kdy budete muset zavolat záchranku či kontaktovat blízkého člena rodiny. Anebo danou osobu doprovodit do nemocnice či na pohotovost.

Pamatujte na následující principy:

• Vztah. Udržte do příjezdu pomoci s člověkem rozhovor.
• Ujištění. Přinášejte mu skrze slova inspirovaná Duchem svatým povzbuzení a naději, Boží slovo a modlitby. Nabídněte mu, že s ním projdete jeho temným údolím.
• Zjevení. Snažte se vcítit do jeho situace a s porozuměním naslouchejte. Pomozte mu uvidět, že existují i jiné možnosti, jak řešit jeho situaci, než je sebepoškození, jako je vyhledání odborné pomoci, dovolená, odpočinek a rozvinutí lepšího každodenního životního rytmu.
• Reorganizace. Pomozte danému člověku vyhodnotit a upravit své návyky a učinit dobré kroky vpřed k pevnějšímu zdraví a lepšímu životnímu stylu.

Služba doprovázení pozůstalých

Smutným faktem je, že se vám může stát také to, že budete muset utěšovat rodinu služebníka, který spáchal sebevraždu.

Nejdůležitější je projevovat soucit. Rodina možná bude pociťovat vinu či hanbu – vinu kvůli tomu, že si nevšímali signálů a neudělali více, aby smrti zabránili, hanbu kvůli tomu, že sebevražda bývá obestřena předsudky a nebývá zvykem o ní otevřeně mluvit.

Budou se samozřejmě objevovat i teologické otázky, jako je věčný osud zemřelého. Připomeňte rodině, že Bůh je dobrý a spravedlivý. Stará se o své milované a ví o nich všechno, včetně jejich vnitřních zápasů a bojů.

Nedovolte, aby po zemřelém zbyla jen vzpomínka na způsob jeho odchodu ze světa. Připomínejte celý jeho život a zdůrazňujte jeho pozitivní odkaz. Truchlete s truchlícími. Nezabývejte se otázkami „proč“ a „jak“.

Mnozí členové sboru budou zvědaví a budou chtít znát více detailů, než znát potřebují. Ujistěte se, že to bude rodina, kdo rozhodne o množství veřejně sdílených detailů ohledně úmrtí jejich milovaného.

Pamatujte, že k přistoupení k tak drastickému kroku jako je sebevražda vede souhra mnoha předchozích faktorů. V období truchlení není čas řešit problémy, ale naslouchat. Poskytněte rodině i sboru svatý prostor k tomu, aby dokázali zpracovat své emoce.

Na každou otázku nedostaneme odpověď na této straně věčnosti. Někdy je mnohem lepší trávit čas s truchlícími než jim nabízet odpovědi. Ujistěte rodinu i sbor o tom, že Ježíšovo zaslíbení zůstávat s námi až do skonání věků je důvěryhodným zdrojem jejich útěchy (Matouš 28,20).

Na každou otázku nedostaneme odpověď na této straně věčnosti. Někdy je mnohem lepší trávit čas s truchlícími než jim nabízet odpovědi.

Důležité je zůstávat s rodinou v častém kontaktu. Zároveň doporučujeme, abyste je odkázali na odbornou terapeutickou skupinu v místě jejich bydliště.

Vaše dlouhodobá péče o rodinu či sbor, kde někdo spáchal sebevraždu, jim pomůže zakotvit v Kristu a čerpat oporu z jejich vzájemných vztahů.

Hledejte způsoby, jak oslavit život člověka, který odešel a vzdát mu čest. Můžete například finančním darem podpořit nějakou dobročinnost, na které víte, že zesnulému záleželo. Také rodina může navrhnout, že namísto pohřebních květin mohou lidé podpořit dobré dílo, které zesnulému leželo na srdci.

Pomozte celému sboru projít procesem truchlení. Ať vědí, že jejich zármutek je normální a nemusí své opravdové emoce zadržovat či popírat. Promodlete se společně bolestí. Dejte lidem vědět, že je v pořádku, aby otevřeně a upřímně volali k Bohu.

Dejte Duchu svatému čas a prostor k tomu, aby sboru pomohl uvidět bolestnou situaci z pohledu věčného vykoupení. Veďte lidi k díkůčinění Bohu za milost a sílu, kterou dává i v čase těch nejtěžších zkoušek.

Kažte o depresi, zármutku, ztrátě a nezodpovězených otázkách vztahujících se k sebevražedné smrti. Použít k tomu můžete například Boží otázku na Kaina z Genesis 4,6, Boží soucit s Hagar v Genesis 21,9–12 či Mesiášovu službu lidem zlomeným v srdci a zarmouceným z Izajáše 61,1–3.

Bible uvádí řadu případů lidí, kteří bojovali s depresí a beznadějí. V této souvislosti stojí za hlubší rozbor postavy Jóba, Elijáše či Jonáše.

Myslete na to, že když budete o těchto tématech otevřeně mluvit, pomůže to lidem cítit se v bezpečí a sdílet se o svých vlastních obavách a strastech. V důsledku toho to však zároveň pro vás bude znamenat více práce v oblasti poradenství.

Naděje a uzdravení

V Kristu je pro trpící naděje a uzdravení. Ježíš dokáže otočit naruby situace služebníků, kteří uvažují nad nemyslitelným.

Dopis od dříve zmíněného pastora církve Assemblies of God pokračuje svědectvím o Boží schopnosti měnit lidské životy:

Boží nadpřirozená moc a láska mě uchránily před zkázou. Ježíš vstoupil do mého pokoje v psychiatrické léčebně a všechno se začalo měnit. Našel jsem cestu zpět k tomu, abych seděl u Ježíšových nohou, odpočíval a znovu objevoval moc jeho vzkříšení. A co je nejdůležitější, mám zpět svou identitu Božího syna! To je vše, co skutečně potřebuji k tomu, abych byl úspěšný.

Vést vedoucí je náročný úkol. Zároveň jde však o jedinečnou příležitost, jak prostřednictvím péče o pastýře napomáhat k rozmachu Božího království.

Vést vedoucí je náročný úkol. Zároveň jde však o jedinečnou příležitost, jak prostřednictvím péče o pastýře napomáhat k rozmachu Božího království.

Jedním z nejdůležitějších způsobů, jak v lidech podporovat zdravé návyky, je jít jim příkladem. Uvědomte si, jaké emoce se ve vašem životě vynořují při řešení různých typů krizí. Najděte si partnera, se kterým se můžete podělit o svou bolest. Budete-li to potřebovat, neváhejte vyhledat odborné poradenství. 

Leží na vás břemeno za Boží služebníky. Vyžaduje to porozumění i ochotu dělat obtížné věci a klást obtížné otázky.

Proste Boha, aby prozkoumal vaše srdce a odhalil vám všechny problémy, které vyžadují vaši aktuální pozornost – a aby vám dal vhled do situací, schopnost se v nich orientovat a milost, zatímco budete druhé přivádět k Ježíšově životodárné moci.