Misijní náboj nebo provozní rutina?

Pokud se váš sbor točí v kruhu a veškeré jeho programy a shromáždění slouží jen jeho členům, zabředl v bahně provozní rutiny. Boží záměr je ovšem jiný. Hlavní poslání církve směřuje především ven – na misii a evangelizaci.


Je váš sbor misijně orientovaný? Takový sbor poznáte podle následujících znaků:

  • Jeho členové uvažují jako misionáři. Ve sboru, který se zasekl v provozním myšlení, lidé uvažují o chystaných programech a službách vždy jen z úhlu vlastního prospěchu. V misijně orientovaném sboru jeho členové na prvním místě řeší, jak nové programy a služby osloví nové lidi a zda je pomohou přivést ke Kristu a do církve.
  • Členové sboru dokážou obětovat své osobní preference, aby získávali ztracené. Pokud váš sbor leží v univerzitním městě a i jeho členové pokročilejšího věku spokojeně uctívají za zvuku těch nejmodernějších chval, zjevně jste misijním sborem. Vaše starší generace se ochotně vzdala svých preferencí proto, abyste společně oslovili nové mladé lidi.
  • Pro lidi jsou důležitější nevěřící než členové sboru. Samozřejmě ti mezi sebou udržují přátelství a prokazují si vzájemně lásku a podporu. Jejich společenství se ale podobá kamarádským vztahům vojáků na bitevním poli, společně bojujících za vyšší záměr a poslání zachraňovat ztracené za zdmi církve.

Možná tento popis na vaši místní církev sedí. Anebo si nejste zcela jistí, jestli patříte mezi sbory s provozním smýšlením nebo mezi sbory zaměřené na misii.

Rozhodující otázka v této souvislosti zní: Pokud se ve vašem sboru dostane do konfliktu program pro křesťany s programem pro nevěřící, který z nich dostává přednost? 

Autor: Alton Garrison

Bývalý zástupce generálního superintendenta Assemblies of God USA. Působil na ústředí církve ve Springfieldu ve státě Missouri. Nyní slouží jako vedoucí revitalizačního programu Acts 2 Journey.

Reklama