Jak vytvářet kulturu otevřených dveří

Existuje mnoho způsobů, jak se snažit dosáhnout růstu sboru. Můžete se držet doporučení, jak udělat prostory atraktivnější a využívat návody, jak propagovat vaše služby. Na Googlu můžete používat vhodná klíčová slova a rozesílat dopisy s informacemi lidem, kteří se přistěhují do vaší blízkosti. Toto všechno může pomoct při získávání dobrého jména, nenahradí to však záchranu lidských duší.

Když jsme v roce 2011 v New Orleans zakládali Saints Community Church, vyzkoušeli jsme všechno. Rozeslali jsme dopisy na dvacet pět tisíc adres. Ve čtvrti, kde jsme se scházeli, jsme na kliky vchodových dveří rozvěšeli informační letáčky. Dokonce jsme si obstarali billboard. Postupně jsme však zjistili, že bez osobního pozvání je všechen náš marketing k ničemu.

Pomáhat vedoucím a sborům růst v lásce ke ztraceným.

Tím, jak jsme povzbuzovali lidi a vedli je k tomu, aby zvali své přátele a sdíleli svoji víru, náš sbor začal růst – postupně, člověk za člověkem. V žádném případě nejsme megasborem, ale náš sbor s vícero kampusy patří v našem městě mezi ty větší sbory.

Evangelizace pro mnohé z nás není jednoduchá, avšak existují způsoby, které mohou pomoci vedoucím a sborům růst v lásce ke ztraceným a posilovat jejich schopnost zvát lidi do církve.

Poskytněte příklad

Klíč k vytváření kultury představuje vždy příklad ze strany vedení. Totéž platí, když chceme zavádět kulturu, která zve lidi do církve. Je důležité, aby lidé měli možnost slyšet příběhy svých vedoucích o tom, jak to oni sami dělají. Nemusí vždycky jít o dokonalý příběh s modlitbou spasení na jeho konci. Skutečné příběhy – jakkoli nedokonalé, mohou inspirovat lidi pozvat ty, na kterých jim záleží.

Poskytněte nástroje

Dejte lidem uchopitelné nástroje. Zjistili jsme, že obzvláště účinné jsou pozvánky vztahující se k probíhající sérii nebo ke speciální neděli. Také se hodí mít vždy k dispozici něco s obecnými informacemi o sboru, co se dá rozdávat kdykoliv. Vytvořili jsme spořiče obrazovek, které mají lidem, co k nám chodí, připomínat, aby zvali ostatní lidi. Připravili jsme i příspěvky na sociální sítě, které lidé mohou sdílet. Buďte tvořiví, ale nekomplikujte to.

Bývá také jednodušší zvát na speciální dny, kdy přijedou hosté. Když byl můj kamarád Dan Hunter vedoucím mládeže ve sboru Oaks Church (AG) v Red Oak v Texasu, sbor uspořádal speciální událost nazvanou Jeden den. Snažili se tak povzbudit všechny lidi, aby přivedli jednoho kamaráda v jeden konkrétní den. Když jsme to poprvé zkusili, měli jsme více než sto hostů, co přišli úplně poprvé.

Klademe důraz na křty, požehnávání dětí, stejně jako na Velikonoce, Vánoce a jakýkoliv další důvod, jak k nám lidi dostat.

Klaďte důraz na vztahy

Pro naše zaměstnance a vedoucí není nic důležitějšího než trávit čas s nevěřícími. Když někdo z nás dostane pozvánku na setkání ve městě, které je ve stejný čas, jako setkání pracovníků sboru, setkání ve městě má přednost.

Jeden ze způsobů, jak prokázat, že nám na druhých záleží, je být jim k dispozici. Ať už jde o jedno kolo v golfu nebo o účast na zápase dětského basketballu, narozeninovou oslavu nebo bar micvu, jdeme tam. Od pracovníků ve sboru očekáváme, že budou soustavně investovat svou energii do vztahů s nevěřícími.

Během pandemie jsme dali dohromady seznam všech lidí, kteří kdy navštívili náš sbor, s jejich kontaktními údaji. Seznam jsme si rozdělili a požádali padesát vedoucích ze sboru – zaměstnance, starší a dobrovolníky – aby každému člověku zavolali. Ptali se jich, jestli jsou v pořádku, jestli něco nepotřebují, nabídli jsme jim modlitbu a pozvali jsme je, aby se připojili na malou on-line skupinku.

Pro naše zaměstnance a vedoucí není nic důležitějšího, než trávit čas s nevěřícími.

Každého z nás, kdo se obtelefonovávání zúčastnil, jsme požádali, aby zvážil uspořádání malé skupinky. Tímto způsobem jsme založili dvacet nových skupinek, na které se připojilo mnoho ztrápených lidí. Nejde tu o aktivity, ale o poskytnutí pečující ruky v zásadní okamžik a o sdílení se s nadějí v Kristu.

Vytrvejte

Prvních několik let po založení sboru jsem měl práci na plný úvazek v bance. Častokrát jsem zval kolegy do sboru. Dokonce i poté, co jsem odešel, jsem se tam vždy zastavil, abych pozval své přátele na speciální dny ve sboru. I nadále jsem chodil na vánoční večírky a nechával tam poukazy na kávu, jen abych s těmi lidmi neztratil kontakt.

Když udeřila pandemie, jedna kamarádka z banky začala sledovat naše nedělní bohoslužby na Facebooku. Pak naše videa sdílela, komentovala je, a nakonec se připojila na zoom na malou skupinku. První neděli, kdy jsme se začali opět scházet ve sboru, přišla také (i s rouškou). Po osmi letech zvaní se dostala do životní krize a uvědomila si, že potřebuje Boží pomoc.

Nevzdávejte to, pokud nevidíte hned výsledky. Zvěte a nepřestávejte zvát.

Budí to rozpaky? Ano. Cítím se divně pokaždé, když posílám zprávu, ve které někomu připomínám, aby přišel? Ano. Musí mě ale více zajímat duchovní stav daného člověka než můj vlastní strach.

Poslouchejte pobízení Ducha svatého a uvidíte, jak Bůh jedná, když vykročíte. Sdílejte své zkušenosti s lidmi ve sboru a usnadněte jim zakoušení radosti ze sdílení víry.

Společně můžeme růst v zápalu vidět přítele a sousedy nacházet Ježíše.

Autor: Kristi Northupová

Kristi Northupová působí jako výkonná pastorka a vedoucí chval v Saints Community Church (AG) v New Orleans, kde slouží po boku svého manžela Wayna. Je ředitelkou CMN Women a píše pravidelný sloupek pro Influencemagazine.com.

Reklama