Jak používat výkladové poznámky Studijní Bible

Jedním z klíčových atributů, které Studijní Bibli s výkladovými poznámkami odlišují od běžné Bible, je zařazení studijních poznámek. Většina čtenářů je považuje za její nejdůležitější a nejoblíbenější součást. Ve Studijní Bibli s výkladovými poznámkami jsou umístěny pod biblickým textem, oddělené vodorovnou čarou, přičemž v úvodu poznámky je vždy tučným písmem a obvykle velkými písmeny uveden verš a klíčový text. Studijní poznámky představují průběžné komentáře, jejichž cílem je poskytnout krátké vysvětlení poselství daného biblického textu, jehož význam nemusí být na první pohled zjevný či srozumitelný.

Studijní poznámky pomáhají čtenáři chápat text v souvislostech a vyvarovat se nesprávnému zacházení s Božím slovem. Jak jsme již uvedli v prvním článku této série, inspirací nám byla Pavlova slova adresovaná jeho synovi ve víře Timoteovi. Pavel ho zavázal: „Horlivě usiluj, aby ses před Boha postavil jako člověk osvědčený, pracovník, který se nemusí stydět a který správně rozděluje slovo pravdy“ (2. Timoteovi 2,15). Výkladové poznámky v naší Bibli mohou být užitečnou pomůckou na cestě k tomuto důležitému cíli.

Studijní poznámky obecně spadají do jedné z pěti kategorií. Každá z nich poskytuje návod, jak správně porozumět studovanému textu a vybudovat si pevný teologický základ pro přesné používání Bible. Křesťanům napomáhají k duchovnímu růstu a poskytují nástroje k životu v souladu s Písmem a dynamickému zvěstování evangelia lidem, kteří dosud vztah s Ježíšem neokusili.

1. Výkladové (expoziční) poznámky

Výkladové, či expoziční, poznámky rozkrývají význam jednotlivých výrazů a frazeologických spojení. Vykládají příslušnou pasáž uceleně a v souvislostech, poskytují informace o textu a pomáhají z něj „vytáhnout“ poselství, které Duch svatý zjevil (2. Timoteovi 3,16) a které chtěl pisatel předat. Rozebírají také kontext verše nebo jeho části v rámci okolních veršů.

Výkladové poznámky zároveň čtenáře seznamují s pozadím, které vedlo k sepsání příslušného úryvku. Pozadí nám umožní pochopit, proč autor do textu zařadil dané informace a jakou reakci od lidí na svůj text očekával. Dobové kulturní prostředí autora se od čtenářova často velice liší. Pochopení původního záměru textu nám umožní přetransformovat jej do současnosti a zamyslet se nad jeho dnešní aplikací. Pokud má někdo rozsáhlou knihovnu nebo komplexní biblický software, tak se k takovým informacím dostane. Bez přístupu k těmto nástrojům je však další vhodnou možností používání dobré studijní Bible, jako je Studijní Bible s výkladovými poznámkami, jejíž expoziční poznámky napomáhají správnému porozumění textu.

Příklady takových užitečných poznámek najdeme v Žalmu 137,9 nebo v Matoušovi 2,1. Čtení Žalmu 137,9 nás může bez pochopení doby a kultury znepokojit a rozrušit. Žalmista bezesporu neobhajoval odnímání životů nemluvňatům. Popisoval hrůzy války a přál si, aby byla útočící vojska spravedlivě potrestána stejným způsobem, jakým trestala Izrael. Studijní poznámka poskytuje čtenáři pochopení, proč žalm vrcholí tak hrůzným výrokem. Druhá kapitola Matoušova evangelia nás zase seznamuje s Herodem a mudrci, ale biblický text nevysvětluje, proč Herodes vydal nařízení o zabití novorozených dětí mužského pohlaví (v. 16-18) ani proč mudrci přišli do Betléma, aby uviděli Ježíše. Biblický text neuvádí ani žádné bližší informace o mudrcích, kteří se vydali na cestu za Ježíšem. Herodovi i mudrcům se proto věnuje studijní poznámka k Matoušovi 2,1.

Někdy mohou slova překladu vyžadovat dodatečnou pomoc s porozuměním originálu biblického textu. V 2. Korintským 1,22 se kupříkladu mluví o „pečeti“, „záruce“ nebo „záloze“. Některé překlady dokonce v souvislosti s Duchem svatým v životě křesťana používají slovo „splátka“. Studijní poznámka text objasňuje, vnáší do něj světlo a nabízí konkrétní praktické aplikace tohoto verše a významů zmíněného slova. 

Expoziční poznámky jsou také klíčovým zdrojem informací pro výkladová kázání, která z textu extrahují poselství vztahující se k celé pasáži Písma, a ne pouze k jednomu verši.

2. Teologické poznámky

Teologické poznámky objasňují a vysvětlují biblické nauky o hříchu, vykoupení člověka, spasení (přijetí zaopatřeného vykoupení a odpuštění hříchů), pokání (život ve světle nového života a odpuštění), křtu ve vodě, křtu v Duchu svatém, zázracích, církvi, proroctvích o posledních časech a Božích vlastnostech. V každém tématu objevíme interakci mezi Bohem a lidmi, přičemž ústřední pojem představuje jeho svatost a lásku k lidem, které stvořil.

Ve třetí kapitole knihy Exodus je zaznamenán rozhovor mezi Mojžíšem a Hospodinem u hořícího keře. Toto setkání majestátním a úchvatným způsobem zjevuje koncept Boží svatosti a lásky. Oheň představuje božský symbol, poukazující na sdělení prvořadého významu, ať již jde o soud (Genesis 19,24; Leviticus 10,2; Numeri 16,35; Deuteronomium 4,24), nadpřirozené navštívení (Exodus 3,2; 19,18; Deuteronomium 9,15), vedení (Exodus 13,21), ochranu (Exodus 14,20) či potvrzení (Leviticus 9,24, Numeri 9,15, 1. Královská 18,38, 2. Paralipomenon 7,1, Skutky 2,3).

Svatost je pro církev zásadním pojmem, kterému potřebujeme správně rozumět. Studijní Bible s výkladovými poznámkami nám k tomu může dopomoci. Studijní poznámka k Exodu 3,5 zdůrazňuje potřebu Božího lidu si uvědomovat nutnost svého oddělovaní se od hříchu a zároveň plného zasvěcování svých životů Bohu. Důležité je pamatovat právě i na opačnou stranu mince. Nebudeme-li totiž chodit po Božích cestách, začne nás přitahovat hřích a zapleteme se do ďáblovy pasti, jejímž koncem je duchovní smrt (Římanům 6,23).

Bůh nám svou lásku projevuje zjevením svého smluvního jména „Jahve“ – JSEM, KTERÝ JSEM. Studijní poznámka k Exodu 3,14 nám dává nahlédnout do toho, jak jeho svaté jméno vzniklo a jakým způsobem Bůh skrze něj ujistil svůj lid o svém závazku aktivně naplňovat jeho potřeby. Izrael čelil na cestě do zaslíbené země obrovským výzvám. Jako zotročený lid, žijící dlouhodobě v područí Egypta, potřebovali vědět, že Hospodin bude s nimi na každém kroku. Jeho jméno je smluvním jménem, které jim – i nám – zajišťuje jeho věrnou lásku, starostlivost a zaopatření.

3. Poznámky pro osobní zbožnost

Poznámky pro osobní zbožnost zdůrazňují, jak je důležité uspořádat svůj život tak, aby vedl k trvalému křesťanskému růstu a rozvoji. Podporují duchovní růst skrze víru, modlitby, poslušnost Bibli a závislost na Boží dobrotě a laskavosti. Povzbuzují křesťana, aby neustával v zapouštění hlubokých kořenů do Božích věcí.

V teologicky nejbohatší knize Nového zákona, listu Římanům 12,1-2, se Pavel věnuje otázce duchovního růstu. V těchto dvou verších a doprovodných studijních poznámkách objevíte způsoby, jak růst ve víře pomocí myšlenek shrnutých v celkem třech teologických poznámkách, které se k těmto veršům vztahují. Pavel v těchto verších používá slova „žít“ a „svatý“ a vybízí k životu ve spravedlnosti. Používá také kombinaci slov, která se na první pohled budou zdát jako protiklady: „žít“ a „obětovat se“. Studijní poznámka k verši 12,1 rozvádí pojmy, jež jsou těmito dvěma základními výrazy vyjádřeny.

Pavel prezentuje potřebu křesťanů žít odděleně pro Boha a s pomocí Ducha svatého se osvobodit od hříchu, který nás chce svázat a polapit do pasti (Galatským 5,16). V páté kapitole listu Galatským uvádí výčet hříchů, které doprovází život člověka ovládaného svou tělesnou přirozeností. Poté, co hříchy vyjmenuje, však Galatským napoví, jak se ubrání tomu, aby je ovládly – jako křesťané nad nimi zvítězíme, když poneseme ovoce, které přináší Duch svatý. Studijní poznámky k veršům 19, 22-23 odkazují na článek s názvem „Skutky těla a ovoce Ducha“, který tyto pravdy dále rozvádí.

Jediným způsobem, jak můžeme Boha uctívat a opravdově mu projevovat svou lásku, je studium Bible, modlitba a poslušnost vůči všemu, co nám zjevuje (Jan 14,15.21; 15,10). Uctívání není ani tak činnost jako spíše životní styl a rozhodnutí následovat pravdu Božího slova.

4. Etické poznámky

Etické poznámky se týkají rozvoje našeho charakteru a udržování závazku vůči Božím standardům a záměrům. Pomáhají nám stávat se charakterními a etickými křesťany. Pátá až sedmá kapitola Matoušova evangelia jsou všeobecně známy pod názvem „Kázání na hoře“. Ježíš je začíná částí nazvanou „Blahoslavenství“ (5,3), v níž klade základy pro aplikaci zbytku kázání. Jeho vyprávění pak přechází k popisu křesťanů jako „soli a světla“ (5,13-16). Tyto čtyři verše připravují půdu pro to, co Ježíš učí od verše 5,17 až po sedmou kapitolu, u níž je připojeno mnoho etických poznámek. Zatímco poznámky pro osobní zbožnost se týkají našeho vnitřního vývoje, etické poznámky nám pomáhají převádět naše vnitřní nastavení do každodenních skutků reálného života a interakcí s druhými lidmi. Správné morální nastavení  představuje součást našeho křesťanského svědectví světu o tom, že jsme Kristovými následovníky.

Ježíšovo kázání pokrývá veškerá klíčová témata, jimž křesťané potřebují rozumět, mají-li být solí a světlem světa. Začíná morálními (etickými) zákony Staré smlouvy (v. 17) a pokračuje tématy pýchy, hněvu, chtíče a odplaty vůči těm, kdo nám fyzicky nebo citově ublížili. Dále hovoří o našem chování vůči našim oponentům či nepřátelům a zabývá se postojem k dávání a penězům, postem, posuzováním druhých a mnoha dalšími problémy, s nimiž se setkáváme při každodenním životě na této planetě.

5. Praktické poznámky

Praktické poznámky nám pomáhají řešit každodenní problémy, se kterými se setkáváme. Poskytují návod, jak získat uzdravení, duchovní sílu, jak se vypořádat s úzkostí, starostmi, pokušením hřešit a jak sloužit lidem nebo s nimi mluvit o Ježíši. Stejně jako u jiných poznámek platí, že občas spadají do více kategorií. Dobrým příkladem jsou studijní poznámky k Izajášovi 53,4-5, které lze zároveň považovat i za teologické poznámky. Naše pevná víra v uzdravení vychází ze skutečnosti, že nám bylo vydobyto v rámci vykoupení. Matouš odkazuje čtenáře zpět k Izajášovi, když píše o Ježíši, který uzdravuje „všechny nemocné“ (Mt 8,16-17), a pomáhá nám uvidět, že Boží plán uzdravení vyvěrá z jeho lásky k nám.

V desáté kapitole listu Římanům najdete několik praktických poznámek o spasení a o tom, jak ztracení lidé přicházejí k Ježíši. List Filipským 4,6-7 připomíná, že nemusíme být plní strachu a úzkosti, ale že mu máme své potřeby s důvěrou přinášet a zakoušet jeho pokoj. 1. Korintským 10,13 a Jakub 1,2 připomínají, že můžeme překonávat zkoušky a pokušení a vnímat je jako něco, co má na náš život pozitivní dopad, pokud je překonáme.

Závěr

Studijní poznámky nám pomáhají vyvarovat se nesprávného zacházení s Božím slovem a žít vítězný křesťanský život. Mnohé studijní poznámky obsahují také odkazy na mapy, grafy, články a křížové odkazy na další související texty z Písma.

Autor: Robert Novak

Reklama

Kniha Hovory o homosexualitě od Joe Dallase