Důležitou součástí osobního duchovního růstu je používání Studijní bible k samostudiu Písma. Většina studijních biblí poskytuje svým čtenářům tři velice důležité okruhy informací, které obvykle bývají integrovány přímo do biblických textů. Jedná se o nadpisy oddílů, systém odkazů a poznámky. Studijní bible s výkladovými poznámkami k nim přidává ještě dodatečný materiál, kterým jsou „studijní články“. Ačkoliv každý z těchto nástrojů plní svou jedinečnou roli, jejich společným cílem je pomoci čtenáři k lepšímu porozumění poselství biblických textů. Nyní se podrobněji zaměříme na každý z nich a ukážeme si, jak se čtenáři snaží blíže osvětlit význam inspirovaných textů Božího slova a vedou ho k hlubšímu zamyšlení nad nimi.
Nadpisy oddílů
Nadpisy oddílů čtenáři pomáhají rychle se zorientovat v tom, jaké je hlavní téma dané pasáže. Duch svatý inspiroval biblické autory k tomu, aby skrze ně Bůh svému lidu sdílel své srdce. Nadpisy uspořádávají verše do ucelených oddílů, věnujících se vždy primárně jednomu tématu. Často se stává, že nadpisy oddílů nekončí s koncem kapitoly. Čísla kapitol a veršů totiž byla do původních textů přidána až následně a jen pro lepší orientaci lidí v Písmu.
Název knihy, číslo kapitoly a číslo verše vás rychle a jednoduše zavedou na konkrétní místo Bible. Vydavatelé Studijní bible přidali nadpisy oddílů kvůli rychlé orientaci čtenáře v pasážích věnovaných stejnému tématu. Dobrým příkladem je druhá kapitola 1. Janova listu. Verš 7 hovoří o „novém přikázání“, ale od 18. verše začíná oddíl věnovaný tématu „antikristů“. Stejná kapitola se pak od 28. verše věnuje tématu našeho postavení jako „Božích dětí“, jenž přechází hranicí kapitol až do kapitoly 3 a verše 10.
Nadpisy oddílů jsou užitečným nástrojem, který člověku pomáhá rychle vyhledat verše, věnované stejnému tématu. Pomáhají nám také najít hledanou pasáž Písma v případě, že známe knihu, která se tématu věnuje, ale nedokážeme si vzpomenout na číslo konkrétní kapitoly a veršů. Kombinací tohoto nástroje s nadpisy knih a konkordancí dokážeme efektivně vyhledat pasáž Písma zasazenou do jejího bezprostředního kontextu.
Systém odkazů
Odkazový systém přivádí čtenáře k ostatním veršům, které se zabývají stejnou myšlenkou nebo se v nich objevuje totéž slovo. Některé studijní bible za tím účelem do biblických textů vkládají nějaké písmenko či znak, upozorňující na odkaz na okraji stránky. Odkazy bývají umístěny buď uprostřed stránky mezi textovými sloupci anebo vpravo či vlevo od biblického textu. Verše odkazů na okrajích pak bývají uváděny v pořadí podle veršů, k nimž se vztahují. V případě, že se k odkazům používá střední část stránky uprostřed sloupců, tak jako ve Studijní bibli s výkladovými poznámkami, najdete v její horní části odkazy k levému a v dolní k pravému sloupci. Uvedený odkaz je většinou spouštěčem celého řetězce odkazů vedoucího do dalších knih Bible, který myšlenku původního verše zesiluje a dokresluje. Některé Bible ve svých odkazových systémech indikují, zda je konkrétní verš či jeho část uvedena i v jiném zákoně, než ve kterém se nachází.
Jedním z nejznámějších biblických veršů je Jan 3,16 a právě u něj některé překlady Písma zahrnují v odkazovém aparátu verše Starého i Nového zákona. Tyto odkazy pomáhají člověku lépe uvidět, že Boží poselství lásky není záležitostí pouze Nového zákona, ale že se objevuje již ve Staré smlouvě.
Poznámky k biblickému textu
Poznámky k biblickému textu plní tři hlavní funkce. První funkce spočívá v odhalení přesného významu slov použitých v původním jazyce textu, včetně drobných nuancí a variací. Řecká i hebrejská slova někdy mohou být přeložena více způsoby nebo doslovnějším způsobem, než lze v celé větě biblického textu použít. Někdy je užitečné si přečíst, jak se stejné originální slovo překládá na jiných místech Bible. Stará smlouva je psaná aramejsky či hebrejsky a Nová smlouva řecky (pokud necituje jiný jazyk, viz např. Matouš 27,46). Z důvodu čtivosti a srozumitelnosti nejsou vždy věty slovo od slova přeloženy přesně. Když Nový zákon cituje verše Starého zákona, používá Septuagintu (LXX), řeckou verzi Starého zákona. Když si pak čtenář dohledá starozákonní verš ve své Bibli, narazí na rozdíly, které ho zmatou. Příkladem je text Malachiáše 3,1, který Nová smlouva překládá malinko jinak (Matouš 11,10; Marek 1,2; Lukáš 7,27). Hebrejské slovo panim (zn. tvář, předek, zjevit se, apod.) je v Malachiáši 3,1 přeloženo jako „před“. Odpovídá mu řecké slovo prosopon, které některé doslovnější překlady Nové smlouvy nahrazují slovem „tvář“. Poznámka v podobných případech vysvětluje, jak by původní jazyk překládal stejné novozákonní slovo ve Starém zákoně či naopak. V knize Žalmů se objevují poznámky týkající se jejich názvů. Například Žalmy 52 až 60 ve svých názvech sice mají slovo „žalm“, některé překlady ale v poznámce rozlišují dvě různá použitá hebrejská slova, rozlišující mezi hudebním a literárním žánrem (maskil či miktam).
Další funkcí poznámek je ukázat, kde se v druhém ze zákonů nalézá citovaný verš. Jak už jsme zmínili, spolu s poznámkami k tomu napomáhá i systém odkazů. Oba nástroje pomáhají čtenáři najít citovaný verš – někdy i společně. Když Ježíš začínal svou službu kázání (Matouš 4,12-17). ocitoval Izajáše 9,1-2. V poznámce najdete tento starozákonní odkaz, abyste si ho mohli vyhledat a přečíst v jeho původním kontextu, tak jak byl sdělen prorokovi. Návratem do původního místa citace budete schopní správněji porozumět jeho použití v Nové smlouvě. A funguje to i opačně: spárováním starozákonního verše s jeho citací v Nové smlouvě někdy dokážeme prohloubit své porozumění původnímu verši ve Staré smlouvě.
Třetí funkce spočívá v ulehčení převodu použitých délkových, objemových či váhových jednotek. Poznámky někdy uvádějí i přibližnou současnou hodnotu dávnověkých platidel, která biblický text uvádí.
Tyto poznámky nemají vliv na teologické porozumění Bohu, avšak představují velice užitečný nástroj, který čtenářům Bible pomáhá lépe text zasadit do kontextu vlastní kultury a jazyka.
Studijní články
Ve Studijní bibli s výkladovými poznámkami najdete 77 článků, vyučujících o tématech, která jsou pro Duchem naplněné křesťany důležitá. Ačkoliv pilířem Studijní bible s výkladovými poznámkami jsou bezpochyby studijní poznámky, v některých případech svým rozsahem nedovolují plně postihnout celou šíři adresovaného tématu. Dodatečné články pak poskytují příležitost ke studiu různých témat a mohou se pro pastory stát vynikajícím zdrojem učednického materiálu. Zmíněných 77 článků křesťana ukotví v pevném teologickém pohledu na Boha a pomůže mu na jeho životní cestě.
Fundamentální a zásadní teologické východisko přináší hned první verš Bible, který je také klíčovým veršem pro první studijní článek Studijní bible s výkladovými poznámkami. Článek Stvoření přináší biblické porozumění tomu, jak a proč Bůh stvořil vesmír. Ukáže vám zároveň, jak ve světle biblických textů o stvoření nahlížet na evoluční teorii.
Mezi klíčové doktríny pro letniční a vůbec všechny Duchem naplněné křesťany patří Křest v Duchu svatém a Učení o Duchu svatém. Témata jako Utrpení spravedlivých, analýza toho, jak Bůh nahlíží na Bohatství a chudobu či pohled do hlubin lidského Srdce pomáhají křesťanům orientovat se v životě ve chvílích, kdy jim zdánlivě nedává žádný smysl. Několik článků pojednává i o eschatologických událostech (dění posledních časů) a o tom, jak správně očekávat Pánův příchod a žít duchovním životem, jenž ctí Boha. Článek o Duchovních darech pro věřící pak přináší seznam darů Ducha svatého daných církvi a základní výklad jejich fungování.
Studijní bible s výkladovými poznámkami je jednosvazkovou knihou, která představuje bohatý teologický zdroj napomáhající církvi růst v poznání Boha a učit se, jak Bůh se svým lidem jedná a pečuje o něj.
