Až budete vyučovat a kázat o zdravém manželství a radit párům, které potřebují vybudovat silná manželství, podělte se s nimi o jejich následující klíčové vlastnosti.
Skvělá manželství zřídkakdy vznikají náhodou. Určitě by se našlo pár výjimek, ale obecně vzato platí, že skvělého manželství docílíme tím, že do něj budeme dovedně a vytrvale investovat svůj čas a energii. Náš Pán si přeje, aby všichni sezdaní lidé zažívali smysluplná a šťastná manželství. On sám je vztahový Bůh, který žije v dokonalém trojjediném vztahu. Ježíš prohlásil, že přišel, abychom mohli zažívat život v hojnosti a přetékající plnosti (Jan 10,10). Přebýváme však uprostřed kultury narušených vztahů. Můžeme pro její nápravu jako církev udělat něco smysluplnějšího než ukázat světu Ježíšem zaslíbenou hojnost, která se přenese z individuální úrovně také do manželství oslavujících Boha?
Lidé doufají, že pro ně máme odpovědi, a chtějí vidět důkazy toho, že žijeme to, co kážeme. Chtějí vidět, jak osobně prožíváme ovoce svého vztahu s Kristem. A v neposlední řadě chtějí vidět pravdivost a uvěřitelnost našich slov. A my jim skutečně můžeme nabídnout víc než prázdná slova a planou naději.
V tomto článku vám předkládám osm vlastností, přístupů a postojů, které charakterizují smysluplná, spokojená manželství oslavující Boha. Tyto myšlenky jsou osvědčené a poměrně snadno použitelné jak ve službě, tak v manželství. Až budete vyučovat a kázat o zdravém manželství a radit párům, které potřebují vybudovat pevný vztah, podělte se s nimi o následující klíčové vlastnosti takových vztahů.
Zdravé manželství definuji jako manželství, kde si oba manželé svého vztahu váží a jsou nadšeni z toho, jakým směrem se ubírá. Chci zdůraznit, že vynikající manželství je možné zažívat jedině tehdy, pokud oba partneři sdílejí Kristovu lásku a oslavují svým životem Boha. Má-li se manželství honosit označením „skvělé“, nemusí ho oba manželé nutně oceňovat ze stejného důvodu. Stačí, že si ho oba užívají. Věřím, že tento výrok přinesl velikou úlevu všem, kdo mají pocit, že se od sebe se svým partnerem liší natolik, že snad nikdy nemohou v manželství uspět.
Respektujte své rozdíly a važte si jich
Rozdíly mohou v každém vztahu, zvláště pak v manželství, působit problémy – a rozdílů bývá mezi manželi požehnaně. Do manželského svazku vstupujeme s různými osobnostmi, s odlišným rodinným zázemím, s odlišnými nadějemi, sny, očekáváními a preferencemi. Manželství je tak v mnoha ohledech v podstatě mezikulturní zkušeností. Jakmile na sebe tyto rozdíly narazí, mohou se snadno jevit jako obrovský problém. Ve skutečnosti však vzájemné odlišnosti obvykle tím hlavním problémem v manželství nejsou. Bůh s rozdíly mezi mužem a ženou počítá a měl s nimi svůj plán. Jeho záměr spočívá v tom, abychom tyto rozdíly dokázali rozeznávat, respektovat a využívat – nikoli odstraňovat (1. Korintským 12).
V manželství vyvyšujícím Boha si manželé dokážou vážit jeden druhého a oceňovat se navzájem nejen pro to, co ten druhý dělá, ale také za to, kým je. Po celý společný život si mohou vzájemně pomáhat rozeznávat jeden u druhého věci, pro něž je Bůh svým jedinečným způsobem stvořil, kterých si cení a které miluje; a které druhý partner může mít problém sám u sebe uvidět. Obvykle není těžké vnímat problematická místa, ale těžší může být vidět naše jedinečná obdarování a věčnou hodnotu, kterou Bůh do každého z nás vložil. Rozpoznání, pojmenovávání a podpora dobrých stránek našich protějšků nepochybně napomáhá k budování vztahu více, než upozorňování na jejich chyby a nedostatky.
Projevujte jeden o druhého upřímný zájem
Častým znakem skomírajících manželství je postupná ztráta zájmu o druhého nebo fakt, že jeden druhého berou jako samozřejmost. Mnoha lidem uniká prostý fakt, že podstatou skutečné romantiky je vzájemná fascinace a zájem. Když si páry zpočátku užívají ono vzrušující stádium zamilovanosti, jsou jeden druhým uchváceni. Hltají každé slovo a užívají si proces vzájemného poznávání. Důvěrnost lze definovat jako cestu poznávání a zároveň cestu, kde se necháváme sami poznat. Když se o někoho hluboce zajímáte a on se zajímá o vás, cítíte se dobře, zaopatřeně a milovaně.
Aby si manželé udrželi romantiku a vášeň, musí se vzájemnému poznávání věnovat dlouhodobě a vytrvale. Po několika letech společného života lze snadno podlehnout iluzi, že už vlastně není co objevovat. Pravdou však je, že nás náš Stvořitel učinil úžasně a složitě a jeden život není zdaleka tak dlouhý, abychom kdy jakoukoli lidskou bytost plně poznali.
S manželkou žijeme ve vztahu už více než dvaatřicet let a stále se o ní dozvídám nové věci. A aby to bylo zajímavější – ona se neustále mění! To je však skvělá zpráva, protože podstata pravé romantiky spočívá v celoživotní fascinaci svou vlastní ženou. Někdy mě neskutečně mate. Koneckonců je opravdu jiná než já. Přesto jsem se naučil udržovat náš plamen tím, že se rozhoduji cíleně se o ni zajímat a hledám způsoby, jak jí dávat najevo, že mě okouzluje.
Zaměřte se na pozitiva
V tomto padlém světě nebude nikdy nouze o negativa a problémy. Nedokonalý partner, jehož proces osobní proměny stále probíhá a nebyl ukončen, dokáže často zmařit vaše dobře připravené plány a stávat se opakovaně zdrojem zklamání a rozčarování. Vzhledem k omezenému času, který máte každý den k dispozici na přemýšlení, však to, jak tento čas investujete, podstatně ovlivní vaše prožitky a pocity.
Řekněme, že máte k dispozici dvě hodiny denně na přemýšlení o svém manželství a partnerovi. Pokud tři čtvrtiny tohoto času investujete do úvah nad věcmi, které vás na něm štvou a trápí, a pouze čtvrtinu věnujete myšlenkám o tom, co se vám líbí a čeho si vážíte, jaké asi budou vaše výsledné pocity? Nejspíše třikrát negativnější než pozitivní!
Nenabádám vás k tomu, abyste negativní věci ignorovali, ale abyste dobře zvážili, kam investujete svou celkovou myšlenkovou kapacitu. Způsob, jakým použijete to, co vám Bůh dal, významně ovlivní, co oplátkou získáte nazpět. Lidé, kteří si své manželství užívají, obvykle tráví větší množství času přemýšlením o tom, co se jim na jejich partnerovi a jejich manželství líbí, co milují, čeho si váží a čeho si cení (Filipským 4,8).
Investujte do lidí
Jedna z častých chyb církve spočívá v tom, že často neúmyslně brání růstu úspěšných a spokojených manželství tím, že naznačuje, že po uzavření manželství se tato instituce stává důležitější než lidé v ní. Chcete-li žít život oslavující Krista a budovat manželství oslavující Krista, nepochybně to vyžaduje oběti. Rozhodující je však růst, rozvoj a blaho jednotlivců.
Manželství neexistuje odděleně od lidí, kteří v něm žijí, a nikdy nebude zdravější než jednotlivci, kteří ho tvoří. Když dva lidé uzavřou manželství, zůstává každý z nich plně zodpovědný za to, aby naplnil svůj Bohem daný potenciál. V manželství ke svým životům pouze oba přidají další entitu (manželství), o jejíž rozvoj a růst nyní musí společně pečovat. Ve skutečnosti jsou věčnými součástmi manželství jednotlivci, nikoli vztah samotný (Matouš 22,29-30). Pokud mylně považujeme manželství za důležitější než lidi, kteří v něm žijí, podporujeme je v tom, aby se více zaměřili na to, co je dočasné než na to, co je věčné.
Ježíš řekl, že největším přikázáním je milovat Pána celou svou bytostí a milovat druhé jako sebe samé (Matouš 22,36-40). Skvělé manželství lidem pomáhá nalézat vyváženost mezi spokojeností a zdravím jednotlivců a blahem jejich vztahu. Hlavním smyslem obojího je naplňovat Boží záměry.
Jedna z častých chyb církve spočívá v tom, že často neúmyslně brání růstu úspěšných a spokojených manželství tím, že naznačuje, že po uzavření manželství se tato instituce stává důležitější než lidé v ní.
Učte se správně komunikovat
Za nejčastější příčinu manželských problémů lidé uvádějí špatnou komunikaci. Vzhledem k tomu, jak spletitou a komplexní disciplínu verbální i neverbální komunikace představuje, to není nijak překvapivé zjištění. V disciplíně zvané manželství je k tomu navíc potřeba přičíst silné city a emoce, které komunikaci dokážou učinit ještě složitější.
Páry, které si užívají vysokou míru radosti a spokojenosti v manželství, naopak obvykle uvádějí, že si spolu rádi a často povídají. Jedním z účinných způsobů, jak zvýšit pocit blízkosti, je vzájemné sdílení svých nadějí a snů, radostí a vítězství. A protože ke skutečné důvěrnosti patří také vědomí, že je tu někdo pro vás a s vámi, vyžaduje to sdílení vašich zklamání, bolestí, výzev a nezdarů.
Dobrá manželská komunikace je vždy ohleduplná a citlivá. Nezapomínejme, že jde o naše srdce, a Bůh nám přikazuje, abychom „především střežili své srdce“ (Přísloví 4,23). Vyplatí se promlouvat s partnerem láskyplným tónem a poklidným tempem. K tomu je zapotřebí mít trpělivost, neskákat si do řeči a dávat prostor tomu druhému. Jednoduše řečeno, v jednu chvíli by během rozhovoru měl být vždy jen jeden mluvčí a jeden posluchač. Oběma to dá prostor projevovat svému partnerovi péči a zájem o to, co právě prožívá a sděluje.
Naučit se srozumitelně mluvit je pro dobrou komunikaci velice důležité. Naučit se být dobrým posluchačem je však obvykle daleko těžší. K mnoha komunikačním selháním dochází tehdy, když se člověk za posluchače pouze vydává, ale ve skutečnosti jen čeká, aby mohl říct to své. Namísto toho, aby naslouchal slovům druhého člověka, si už chystá protiargumenty, kterými by je vyvrátil a dokázal mu, že se mýlí. S takovým přístupem však druhému nesdělujete, že ho máte rádi a záleží vám na něm. Váš vztah to nebuduje, ale rozbíjí. Dobré naslouchání vyžaduje soustředit se na to, abyste svého partnera slyšeli, rozuměli mu a zajímali se o něj; o to, co říká i co cítí, a zároveň mu sdělovali, že vám na jeho myšlenkách a pocitech záleží.
Fungujte jako tým
Jedním z velkých nástrojů nepřítele je snaha přimět páry, aby odvrátily pohled od satana, který představuje jejich skutečného protivníka, a uviděly soupeře jeden v druhém. Když se necháme strhnout bojem o pozice a snažíme se vyhrát (nebo neprohrát, což je v podstatě totéž), hrajeme mu do karet. Písmo říká, že dům rozdělený sám proti sobě nemůže obstát (Marek 3,23-25). Já nikdy manželským párům nedoporučuji, aby ctili pravidla spravedlivého boje. Nechci bojovat proti své ženě. Ona není můj nepřítel. Chci, aby můj dům představoval mírovou zónu.
Manželství je týmový sport. Páry potřebují řešit své neshody. Záleží však na tom, s jakým postojem k sobě a ke svým odlišnostem vzájemně přistupují. Satan chce, abychom uvěřili jeho lži, že manželská neshoda může mít svého vítěze a svého poraženého. Pokud jste ale součástí nějakého týmu, buď jako tým společně vyhrajete, nebo jako tým společně prohrajete. Myšlenka na to, že jeden z manželů musí zvítězit a druhý prohrát pochází ze samotného pekla.
Úspěšné páry se naopak řídí zásadou, že ani jedna strana nesmí prohrát a nepřipouštějí, aby některý z manželů odcházel s pocitem poraženého. Pracují jako týmoví spolupracovníci v čele s Pánem a dovolují Bohu, aby jim pomáhal nalézat řešení, která se budou oběma líbit. Rozdíly překonávají způsobem, který je uvádí do hlubokého prožitku Božího pokoje a vítězství.
Bůh nás dokáže dovést k výsledku, jaký se lidsky zdál být nedosažitelný. Je úžasné, že díky Boží milosti nejsme omezováni přirozenými možnostmi a okolnostmi. Náš Pán má zájem o naše osobní blaho a jednotu. Pokud mu to dovolíme, uvede nás do nich.
Vytvořte důvěrné manželské prostředí
Bůh nás stvořil tak, abychom toužili po hlubokém a intimním spojení. Žádný vztah nedokáže toto naše „svědění“ podrbat lépe než manželství. Uspokojivá intimita vždy spočívá v tom, že druhého člověka poznáváme a jsme zároveň sami poznáváni. To vyžaduje vysokou míru otevřenosti a zranitelnosti, k nimž je zapotřebí odvahy.
Milovat někoho natolik, abyste mu dokořán otevřeli své srdce, znamená reálnou možnost, že přijdete ke zranění. Zranění ze vztahů zažil každý z nás. V důsledku toho často přistupujeme k důvěrnosti s obranným a pečlivě střeženým postojem. Nasazujeme si různé druhy brnění, abychom se uchránili před dalším zraněním. Máme-li se však v manželství hluboce intimně propojit, nevyhneme se potřebě absolutní otevřenosti. Musíme vstoupit do původního stavu, kdy před sebou stojíme nazí, nestydíme se (1 Mojžíšova 2,25) a nemáme strach.
Uvolnit se a být dostatečně otevření k intimnímu sblížení vyžaduje, abychom se cítili skutečně bezpeční po fyzické, psychické, emocionální i duchovní stránce. V 1. Janově 4,18 stojí: „V lásce není strach, ale dokonalá láska strach zahání.“ Páry, které chtějí růst a prožívat co nejuspokojivější a nejsmysluplnější hloubku intimity, to chápou a vytváření bezpečného prostředí pro ně představuje nejvyšší prioritu. Věnují čas tomu, aby pochopili, co důvěrnost znamená pro toho druhého a individuálně i společně pracují na tom, aby ji docílili.
Sjednoťte se v božích záměrech
Bůh stvořil manželství jako symbolický obraz vztahu mezi sebou a svou nevěstou, církví (Efezským 5,32). Jeho záměrem je, aby manželství bylo trvalé, stejně jako je trvalý jeho závazek vůči nám. Náš milující a oddaný Pán si jistě přeje, aby pro nás naše manželství znamenalo požehnání. Ještě důležitější však je, aby pozitivně zrcadlilo obraz jeho osoby. Proto má manželství ve své podstatě jasný záměr – má být prostředkem k uskutečňování Božích záměrů.
Úspěšné manželské páry hledají způsoby, jak by své manželství využily ve službě Bohu. Jelikož Ježíš vykoupil naše životy za drahou cenu, nemůže naše osobní štěstí a naplnění být naším konečným cílem. Jedno z nejhlubších tajemství své víry zažíváme, když se náš obětavý postoj dobrovolných Božích služebníků propojuje se srdcem milujícího Otce, který pro nás nachystal úžasné věci. Společné hledání toho, jak si nás Bůh chce používat k naplňování svých cílů a záměrů – a to jak jednotlivě, tak jako pár – nám umožňuje objevovat hluboký, naplňující kristocentrický smysl našeho manželství; smysl, který vysoce převyšuje pouhý pocit štěstí.
Náš Pán a Stvořitel, jenž drží pohromadě celý vesmír, nenese jen přívlastek milující. On sám je samou podstatou lásky (1. Janův 4,8). V konečném důsledku nechce pro svůj lid nic jiného než to nejlepší – osobně i ve vztahu k němu. V něm se naplňují naše nejhlubší touhy a přání. A ta největší naděje, jakou můžeme nabídnout ztracenému a duchovně vyhladovělému světu, spočívá v přinášení hmatatelného důkazu o tom, o čem lidem vyprávíme, že je s Kristem možné zažívat. Když Ježíši dovolíme, aby naplnil naše životy, otiskne se do naší nejniternější bytosti a bude z nás do světa prozařovat jeho světlo. Všichni na nás uvidí Kristovo slavné svědectví. Dokážete si představit, že by k Pánu něco lidi přitahovalo více než životy křesťanů, kteří nesou autentické svědectví svobody, radosti, moci a pokoje, které nelze najít jinde než u něj?
Kultura rozbitých manželství lidem ubírá naději, že je vůbec možné vybudovat spokojený vztah na celý život. Když jako křesťanští manželé s Boží pomocí pracujeme na vytváření skvělého manželství, smysluplně tím sloužíme Bohu. Vydáváme tím svědectví o tom, kdo je Bůh a co je s ním možné. Tím, že dovolíme Bohu, aby vládl v našich srdcích a pomáhal nám rozvíjet naše manželství, vlastně investujeme do růstu jeho království. Manželství, v jehož středu stojí Ježíš, je výhodné pro nás, pro našeho partnera i pro Boha.
Budeme-li lidem v církvi pomáhat budovat zdravá manželství a rodiny zaměřené na Krista, upoutá jejich svědectví, které jde proti proudu dnešního světa, nepochybně velikou pozornost. Kde jinde než mezi křesťany se manželstvím daří? Nikde. Lidé k nám budou přicházet pro pomoc a naději. My jim díky Boží milosti můžeme nabídnout směr, příležitost, pomoc a naději.
